Pod Křížovou horou

Ač podle jména Moravský Karlov, po úpravě krajských hranic dnes leží defakto v Čechách, protože kdysi moravská obec s okolím Červená Voda přešla pod správu okresu Ústí nad Orlicí, a tím tedy do Čech. Ovšem takovýc…

Jestliže je první písemná správa o Moravském Karlově udávána do roku 1630, dá se předpokládat, že samotná ves nebude o mnoho starší. Už samotná poloha takřka v horském údolí, které je poměrně zaříznuté mezi okolní…

Tímto příspěvkem bych rád doporučil pestrý a atraktivní výlet do oblasti Orlických hor. Jedná se o výletní trasu, která je schopna nabídnout útok na první signální většiny pravověrných turis…

První zmínka o Křížové hoře (německy Kreuzberg) je v Gramizově popisu v Zemském archivu v Brně z roku 1653. Jméno pravděpodobně dostala podle kříže, který tu stával.V roce 1833 tu byl postaven malý dřevěný kostelík bez věže. Když později vyhořel, byl vystavěn nový větší s věží a jeho střecha pokryta plechem. Hora byla odlesněna a teprve kolem roku 1850 byla znovu osázena…

Již nějakou dobu zkrášluje východní úpatí Křížové hory (u Červené Vody) nenápadný rybníček. Jde o vodní dílo novějšího data. Rybník o rozměrech cca 100 x 50 m (nepravidelný ovál) tu můžeme vidět od roku 2007, tedy…

Rozhledna na Křížové hoře První zmínky o Křížové hoře u Červené Vody jsou z r. 1653. Pravděpodobně pojmenována byla podle kříže, který tu stával. R. 1813 se sem konalo velké procesí po vítězné bitvě nad Napoleonem u Lipska. R. 1833 zde byl postaven dřevěný kostelík Proměnění Páně, později po požáru větší s plechovou střechou. V pískovcových křížích byla osázená malovaná křížová cesta. U kostela byla r. 1923 vybudován…

Nic nepotěší tolik, když po dlouhé vysilující túře nebo výletu objevíte hospodu o které nikdo neví. A mnohem víc to platí v dnešní době, kdy hospody spíš zanikají, než by vznikaly nové. O to více mě tedy potěšila …

Že k našim oblíbeným trasám v zimním období patří i upravená stopa z Písařova k Severomoravské chatě poblíž poutní Svaté Trojice jsem už nějakou poznámku utrousil, takže příliš novinek by se zdánl…

U nás na horách, přesněji tedy v okolí oblasti, které říkáme Hanušovická vrchovina má skoro každá větší vesnice svoje vlastní pohoří, nebo přesněji nějaký krajinný podcelek. Sečtělý turista tak ví, že ta Hanušovic…

Není hezčího zakončení starého roku, jak na lyžích. Autem dostupné středisko vyrostlo v posledních letech v Červené vodě v Orlických horách. Pyšní se tím, že jako jediné v ČR disponuje vyhřívanou sedačkovou lanovk…

Červená Voda není jen moderní velký areál v Mlýnickém Dvoře pod Bukovou horou, ale i kapesní areálek v Šanově čili na opačné severní straně Červené Vody. Zatímco Buková hora patří k…

Podle doby vzniku by se mělo jednat o barokní památku, nicméně pozdější úpravy minimálně vnější odkazy na barokní vzhled rezignovaly (konec 19. století). Jde o jednolodní stavbu s klasickou orientací. Závěr kostela je polygonální. Nad západní stranou kostela je umístěná čtyřboká věž s jehlancovou střechou. I přes dobu vzniku je na kostele patrná přetrvávající renesanční dispozi…

Červená Voda (Mährisch Rothwasser) bývala vždy poměrně velkou obcí na Česko-Moravském pomezí (dnes tedy v okrese Ústí nad Orlicí, tedy kraj Pardubický). Ale podle názvu můžeme usoudit, že původní zemská hranice vede poněkud jinudy. Poloha blízko státní hranice ale naznačuje, že oblast byla hodně osídlena zejména německy hovořícím obyvatelstvem, Češi bývali v menšině. O velikost…

Už od pohledu je jasné, že sousoší Nejsvětější Trojice v Červené Vodě (Mährisch Rothwasser) je dílem vyzrálého autora. Datum vzniku 1715 úzce souvisí s výskytem morové nákazy v okolí obce v té době. Zároveň naznačuje, že v té době byla moravská obec poměrně důležitým sídlem. Ano, ač se to dnes nezdá, Červená Voda je hraniční vsí na nejzažším okraji Moravy, dnes tedy ležící v Pa…

Písařov je podhorská rekreační obec a najdeme ji na úpatí vrcholku Jeřáb ( 1002 m.n.m.), v údolí Písařovského potoka a severozápadním směrem od města Šumperk. Severním směrem od obce se…

Že spousta osad a obcí v pohraničních oblastech bývala daleko zabydlenější svědčí řada památek, které můžeme v takových místech najít. K podobným vsím patří i Šanov u Červené Vody. Dříve samostatná ves je dnes součástí jmenované větší obce. První zmínka o Šanovu je z roku 1278, což je poměrně brzy, uvážíme-li, o jak zapadlé místo na severozápadní Moravě jde. Ovšem nesmíme…

Neděle 30. 8. 2020 Včera večer bylo chladno, ale už se dál neochlazovalo. Kupodivu vyšla předpověď, v noci se zatáhlo a začalo pršet - a pořádně. Když jsme ráno vstávali, potřebovali bychom skoro holínky. Přesně p…

Suchý vrch se svojí Kramářovou chatou a rozhlednou je častým cílem turistických výletů. Dostat se na vrchol pěšky nebo na kole po turisticky značených trasách je snadné z mnoha výchozích bodů – Jablonného nad Orlicí, Jamného (taky nad Orlicí), Těchonína, Mladkova, Lichkova, Dolní Lipky a také z Červené Vody, jak popíšu v tomto příspěvku. A protože zde ještě není popsána trasa z Jablonného nad Orlicí přes Orličky, využiji…

Vážení přátelé Turistiky i turistiky, tentokrát Vás pozvu do další části Orlických hor do Červené vody a okolí Dostanete se sem vlakem z Prahy s přestupy přes Letohrad a Lichkov. Město Červená Voda se nachází v ko…

Kuriózní sbírku všemožných tabulek, cedulí, nápisů i uměleckých skvostů, zasazenou do pozadí lyžařského vybavení všeho druhu může turista najít v severomoravském Písařově. Narazil jsem na ni při výpravě na běžky v…

Spíš až v příští sezoně se můžou cyklisté těšit, že se projedou po cyklostezce mezi Červenou Vodou a Králíky. Tato cca 4km stezka je v současné době rozestavěná, i když ve většině svých částí je i občas sjízdná a …

Na další výlet jsme jeli do Okolí města Králíky, které leží na pomezí Moravy a Čech a dnes patří pod Pardubický kraj (dříve okres Ústí nad Orlicí). Výchozím místem našeho výletu byla obec Červená Voda, která leží …

Když se řekne „Orlické hory“, většině lidí se vybaví hlavní hřeben od Vrchmezí přes Šerlich a Deštnou po Zemskou bránu. Jenže Orlické hory pokračují dále. Od Divoké Orlice se zvedá nižší (ně…

V popisu oblasti Orlické hory se praví, Divoká a Tichá Orlice pramení v Orlických horách. To není zcela pravda. Divoká Orlice pramení v oblasti, které se nazývá Torfowisko pod Zielencem, čili rašeliniště pod Zielencem, na polské straně Orlických hor. Tichá Orlice pak už v Orlických horách nepramení vůbec. Její pramen, alespoň ten hlavní najdeme ve výšce cca 850 m n.m. na západním svahu Jeřábu, nejvyšší hory Hanušovické a zá…

Vrcholem, který se nachází ve výšce 1003 m se vlastně Hanušovická vrchovina vymaňuje s kategorie vysočin a byť tímto jediným vrchem se řadí mezi hory. Hanušovická vrchovina je poměrně rozsáh…

 Největší dominantu Králík - barokní areál sakrálních staveb na Hoře Matky Boží, vypínající se na odlesněném vrchu vysoko nad městem u Hedče, myslím netřeba veřejnosti blíže představovat. Většina návštěvníků dává …

Králíky leží ve Východních Čechách, severením směrem od města Ústí nad Orlicí. Město leží na pomyslné hranici mezi Moravou a Čechami. Západním směrem od města se zvedají vrcholky Orlických hor a východním směrem p…

Víte o Suchém vrchu, že svými 995 m je nejvyšším bodem Bukovohorské hornatiny, že z jeho vrcholu je krásný pohled do Východních Čech, na skupinu Králického Sněžníku a za jasného počasí i…

Původní chata na Suchém vrchu byla postavena v letech 1926-28, slavnostní otevření proběhlo 6.7.1928 právě za účasti dr. Karla Kramáře, jehož jméno nese. Stavbu financoval Klub českých tu…

Štíty leží na Severní Moravě, západním směrem od Šumperka. Městečko se rozkládá pod severními vrcholky Zábřežské vrchoviny a na pravém břehu řeky Březná. Městečko je ze tří stran obklopeno lesy. Severozápadním směrem od městečka je na okraji lesa vyb…