Pomník Eduarda hraběte Stadiona z Thannhausenu v Dolních Ředicích
Již v polovině 19. století si zavedla nudící se šlechta na Pardubicku parforsní hony čili štvanice na jeleny, jež se každoročně konaly v podzimním období. Pokud možno, vždy kolem svátku sv. Huberta, patrona lovců, jenž byl prohlášen za svatého roku 827 a jeho památka ustanovena na 3. listopadu, přičemž podle pověsti byl tento dosavadní náruživý lovec a značný zhýralec obrácen k pobožnému životu jelenem, majícím kříž mezi zlatými parohy.
Přímo o počátcích pardubických parforsních honů hovoří Josef Sakař ve svém díle "Dějiny Pardubic nad Labem. Dílu IV. část 3. Soupis domů předměstí Dlouhého-Zeleného" toto: "Prvým pořadatelem lichtensteinského "Parforsu" byl Angličan Jiří Andrews, Lichtensteinův štolba a psovod, v letech 1846-55 držitel domu čp. 105. Největšího významu dočkal se tento šlechtický sport za mastrování kn. Thurn-Taxise. Tehdy končily pardubické jízdy ("halali") někdy až i u Kolína a za Kr. Hradcem. Nové svěžesti nabyl "Parfors" zřízením veliké pardubské steeple chase r. 1874. Počátkem světové války "Parfors" zanikl."
Základem této kratochvíle bylo to, že jelen byl vypuštěn ze zvláštního bedněného a krytého vozu a hned za ním vyrazila smečka speciálně vycvičených psů s psovody. Ti byli následováni jezdci v červených kabátech, kteří se věnovali své zábavě tak náruživě, že jeli tudy, kudy jen chtěli, ať se jednalo o soukromý nebo veřejný majetek. Kdo se jim nějak zamotal do cesty, ten byl kolikrát bičíkem zbit apod. Zprvu nebyly škody jimi způsobené nahrazovány a ten, kdo je chtěl získat, měl skutečně velké problémy, aby nějaký ten krejcar nakonec obdržel. Později bylo odškodné za zničené osení placeno parforsní společností podle počtu koňských stop, a to za 1 ve výši 2-3 krejcarů. Jakmile bylo zvíře uhnáno tak, že kleslo nebo bylo dostiženo psy (obojímu se říkalo "halali"), shromáždili se lovci u něho a některý z nich mu dal buď záraz nebo ho zastřelil. Hon byl pak zakončen zatroubením fanfáry "la mort". K tomu ještě dodejme, že se nejednalo o jediný hon, nýbrž se jich konalo vždy několik za sebou, a to na jiných místech.
Takovéto zábavy se zúčastnil 5. listopadu 1884 též rytmistr jezdectva a zemský poslanec království Českého Eduard Josef Filip hrabě Stadion z Thannhausenu, který měl vrozenou srdeční vadu. Během štvanice na jelena ho v sedle ranila mrtvice, spadl z koně a ihned skonal, což potvrzuje zmínka v "Pražském denníku", který vyšel 8. listopadu 1884: "Oumrtí. Ve středu odpoledne součastnil se hrabě Edvard Stadion honby u Sezemic, při čemž byl mrtvicí raněn a sklesl mrtev s koně. Hrabě Stadion byl 51 roků stár, c. k. komoří a rytmistr ve výslužbě a měl princeznu Ludviku Lobkovicovou za choť." Drobnou vzpomínku na tuto událost najdeme rovněž v "Ozvěnách Slatiňan": https://www.slatinany.cz/doc/ozv0907.pdf.
Jeho mrtvola byla následně dopravena do letního sídla ve Slatiňanech a uložena do rodinné hrobky pod poutním kostelem sv. Anny v Koutě na Šumavě, kryté zděným sarkofágem s hraběcími erby a jmény uložených zde k věčnému odpočinku. Na místě tragické události nechala následně Stadionova manželka Ludovika hraběnka ze Stadionu, roz. princezna Lobkowicová (více informací o této výrazné osobnosti si můžeme přečíst též v "Ozvěnách Slatiňan": https://www.slatinany.cz/doc/ozv1704.pdf) vztyčit pískovcový kříž s erbem hrabat Stadionů a svého rodu, jehož autorem je sochař a kameník J. Růžička z Chrudimi.
Německý nápis na mramorové desce je však již torzovitý a špatně čitelný, a tak z něj nelze mnoho vyčíst, snad jen několik slov: "...51. Lebensjahre Retet für ihn." Kdy byl tento pomník vysvěcen je tak nejisté. Zatímco jedny prameny hovoří již o témže či následujícím roce, tak další přicházejí s řadou pozdějších let, včetně bakalářské práce Jany Černínové "Epigrafické památky v okresu Pardubice v bývalém soudním okresu Holice" z roku 2010, v níž je dokonce zrod pomníku nesprávně kladen do období "kolem roku 1850". Rovněž na jménu světitele se neshodnou, neboť se píše jak o královéhradeckém biskupovi Msgre. ThDr. Josefu Janu Evangelistovi Haisovi, kterého vázalo přátelské pouto k výše zmíněné vdově, tak o holickém faráři P. Františku Mikešovi. Jisté informace lze najít zde: http://www.kppardubicka.cz/cs/menu/zprava/831-kriz-a-ornat-upominaji-na-smrt-hrabete-stadiona/. Jak vidíte, nikdo neví všechno, a tak pokud bude tyto řádky číst někdo, kdo je spravený s tím, kdy k onomu posvěcení přesně došlo a kdo byl světitelem (někde by mohla být uložena žádost o zřízení kříže nebo o jeho posvěcení), rád se nechám poučit a tyto informace zde uvedu, protože i tato památka místního významu si zaslouží větší pozornost. Předem děkuji za případnou odpověď!
Přímo o počátcích pardubických parforsních honů hovoří Josef Sakař ve svém díle "Dějiny Pardubic nad Labem. Dílu IV. část 3. Soupis domů předměstí Dlouhého-Zeleného" toto: "Prvým pořadatelem lichtensteinského "Parforsu" byl Angličan Jiří Andrews, Lichtensteinův štolba a psovod, v letech 1846-55 držitel domu čp. 105. Největšího významu dočkal se tento šlechtický sport za mastrování kn. Thurn-Taxise. Tehdy končily pardubické jízdy ("halali") někdy až i u Kolína a za Kr. Hradcem. Nové svěžesti nabyl "Parfors" zřízením veliké pardubské steeple chase r. 1874. Počátkem světové války "Parfors" zanikl."
Základem této kratochvíle bylo to, že jelen byl vypuštěn ze zvláštního bedněného a krytého vozu a hned za ním vyrazila smečka speciálně vycvičených psů s psovody. Ti byli následováni jezdci v červených kabátech, kteří se věnovali své zábavě tak náruživě, že jeli tudy, kudy jen chtěli, ať se jednalo o soukromý nebo veřejný majetek. Kdo se jim nějak zamotal do cesty, ten byl kolikrát bičíkem zbit apod. Zprvu nebyly škody jimi způsobené nahrazovány a ten, kdo je chtěl získat, měl skutečně velké problémy, aby nějaký ten krejcar nakonec obdržel. Později bylo odškodné za zničené osení placeno parforsní společností podle počtu koňských stop, a to za 1 ve výši 2-3 krejcarů. Jakmile bylo zvíře uhnáno tak, že kleslo nebo bylo dostiženo psy (obojímu se říkalo "halali"), shromáždili se lovci u něho a některý z nich mu dal buď záraz nebo ho zastřelil. Hon byl pak zakončen zatroubením fanfáry "la mort". K tomu ještě dodejme, že se nejednalo o jediný hon, nýbrž se jich konalo vždy několik za sebou, a to na jiných místech.
Takovéto zábavy se zúčastnil 5. listopadu 1884 též rytmistr jezdectva a zemský poslanec království Českého Eduard Josef Filip hrabě Stadion z Thannhausenu, který měl vrozenou srdeční vadu. Během štvanice na jelena ho v sedle ranila mrtvice, spadl z koně a ihned skonal, což potvrzuje zmínka v "Pražském denníku", který vyšel 8. listopadu 1884: "Oumrtí. Ve středu odpoledne součastnil se hrabě Edvard Stadion honby u Sezemic, při čemž byl mrtvicí raněn a sklesl mrtev s koně. Hrabě Stadion byl 51 roků stár, c. k. komoří a rytmistr ve výslužbě a měl princeznu Ludviku Lobkovicovou za choť." Drobnou vzpomínku na tuto událost najdeme rovněž v "Ozvěnách Slatiňan": https://www.slatinany.cz/doc/ozv0907.pdf.
Jeho mrtvola byla následně dopravena do letního sídla ve Slatiňanech a uložena do rodinné hrobky pod poutním kostelem sv. Anny v Koutě na Šumavě, kryté zděným sarkofágem s hraběcími erby a jmény uložených zde k věčnému odpočinku. Na místě tragické události nechala následně Stadionova manželka Ludovika hraběnka ze Stadionu, roz. princezna Lobkowicová (více informací o této výrazné osobnosti si můžeme přečíst též v "Ozvěnách Slatiňan": https://www.slatinany.cz/doc/ozv1704.pdf) vztyčit pískovcový kříž s erbem hrabat Stadionů a svého rodu, jehož autorem je sochař a kameník J. Růžička z Chrudimi.
Německý nápis na mramorové desce je však již torzovitý a špatně čitelný, a tak z něj nelze mnoho vyčíst, snad jen několik slov: "...51. Lebensjahre Retet für ihn." Kdy byl tento pomník vysvěcen je tak nejisté. Zatímco jedny prameny hovoří již o témže či následujícím roce, tak další přicházejí s řadou pozdějších let, včetně bakalářské práce Jany Černínové "Epigrafické památky v okresu Pardubice v bývalém soudním okresu Holice" z roku 2010, v níž je dokonce zrod pomníku nesprávně kladen do období "kolem roku 1850". Rovněž na jménu světitele se neshodnou, neboť se píše jak o královéhradeckém biskupovi Msgre. ThDr. Josefu Janu Evangelistovi Haisovi, kterého vázalo přátelské pouto k výše zmíněné vdově, tak o holickém faráři P. Františku Mikešovi. Jisté informace lze najít zde: http://www.kppardubicka.cz/cs/menu/zprava/831-kriz-a-ornat-upominaji-na-smrt-hrabete-stadiona/. Jak vidíte, nikdo neví všechno, a tak pokud bude tyto řádky číst někdo, kdo je spravený s tím, kdy k onomu posvěcení přesně došlo a kdo byl světitelem (někde by mohla být uložena žádost o zřízení kříže nebo o jeho posvěcení), rád se nechám poučit a tyto informace zde uvedu, protože i tato památka místního významu si zaslouží větší pozornost. Předem děkuji za případnou odpověď!
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.081, 15.902)
Poslední aktualizace: 21.4.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Dolní Ředice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Pomník Eduarda hraběte Stadiona z Thannhausenu v Dolních Ředicích
Choteč
Zvonice
Choteč - obec nedaleko Sezemic na pardubicku. První písemné zmínky o Chotči jsou datovány rokem 1394, kdy Čeněk z Chodče prodal část svého majetku sezemickému klášteru. Po zániku kláštera v roce 1421 připadla část obce Bořkovi z Miletína a na konci 15. století se stala součástí panství pardubického panství - Pernštejnů. V obci najdeme několik zajímavostí, za vidění určitě…
1.4km
více »
Pomník padlým v Chotči
Pomník
Pomník se nachází v centru obce na Pardubické ulici.
Na pomníku je text:
NA PAMÁTKU OSVOBOZENÍ VLASTI 28.ŘÍJNA 1918 NAŠIM HRDINŮM! 1914 - 1919 ČAPEK VINC + ST.44 R., GA…
1.6km
více »
Drahoš (Rokytno)
Místní část
Tato osada, jež od svých počátků byla přidělena k sezemické faře, nemá dlouhou historii, protože byla založena teprve v roce 1782 na místě bývalých rybníků, jež se zde nacházely minimálně od 15. století a na jejic…
2.3km
více »
Drahoš
Vesnice
Drahoš - založení osady je datováno k roku 1782, postupně byla osídlována německými rolníky z pruského Slezska. První osídlence tvořilo 12 rodin. Na jižní hranici zrušeného rybníka Drahoš, který se nacházel v katastru Chvojence byly nejprve postaveny usedlosti čp. 1 až 8. Za další dva roky byly postaveny usedlosti čp. 9 až 12, umístěné na parcelách bývalého rybníka Starého…
2.4km
více »
Rybník Labská
Rybník
Původně býval tento rybník zván jako Labský, ale na přelomu 17. a 18. století došlo k ustálení jeho jména na současném pojmenování – Labská, což je vidět zejména z I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rek…
2.4km
více »
Rokytno
Vesnice
Rokytno - první písemný záznam o vsi je datován rokem 1436, kdy byl císař Zikmund přijat za českého krále a dne 21. září předává Diviši Bořkovi z Miletínka zástavní listinu na část majetku bývalého opatovického kláštera. Historický název obce je odvozen od rokytí, což je vrboví. Dnes v obci na návsi najdeme starou dřevěnou zvoničku a pomník ukřižování.
2.8km
více »
Rokytno
Vesnice
Své jméno měla obec získat od toho, že se nacházela poblíž potoka mezi rokytím, což byl staročeský název pro ostřice, rákosí a dokonce i pro vrby, prostě pro vše, co rostlo po jeho březích. To potvrzuje rovněž díl…
2.9km
více »
Přírodní rezervace Žernov
Přírodní památka
Přírodní rezervace Žernov se nachází zhruba 1 kilometr severně od obce Dolní Ředice v okrese Pardubice. Jedná se jakýsi ostrov přírody obklopený zemědělský intenzivně využívánou krajinou. Rezervace je tvořena zby…
3km
více »
Hořánka
Vrchol
Jižně od Horních Ředic na Holicku (okr. Pardubice) se táhne plochý hřbet zvaný Hořánka, který je součástí Holické tabule, ploché pahorkatiny charakteristické…
3km
více »
Přesypy u Rokytna
Přírodní památka
Chráněné území "písečné přesypy u Rokytna" najdeme po pravé straně silnice z Rokytna do Býště. Jedná se o lokalitu přírodních útvarů prorostlých borovým lesem sestávající ze 14 vln různých tvarů a velikostí. Vzhle…
3.6km
více »
Sezemice - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Sezemice - historie kostela Nejsvětější Trojice sahá do období 13. a 14. století. Původně byl klášterním kostelem ženského cisterciálního řádu a v průběhu staletí byl několikrát přestavován. Naposledy barokně v …
3.7km
více »
Sezemice - dřevěná zvonice
Zvonice
Dřevěná osmiboká zvonice s cibulovou věží v Sezemicích je jedinou zvonicí tohoto tvaru a velikosti v Čechách. Stáří zvonice není přesně určeno, ale postavena byla zřejmě v první polovině šestnáctého století. Ve …
3.7km
více »
Bohumileč
Vesnice
Bohumileč - klidná ves ležící cca uprostřed mezi HK a Pardubicemi. Na velké návsi najdeme pomník ukřižování postavený nákladem místních občanů v roce 1903. Obcí vede cyklotrasa KČT č. 4125 procházející obcemi ve „Sdružení obcí pod Kunětickou horou".
3.7km
více »
Chvojenec
Vesnice
Chvojenec je středně velká protáhlá obec s 630 obyvateli a najdeme ji u jižního okraje Hradeckého lesa, severovýchodním směrem od města Pardubice a severozápadním směrem od města Holice. Obcí protéká Chvojenecký…
4.2km
více »
Újezd u Sezemic
Vesnice
Obec Újezd u Sezemic je rozložena mezi dvěma Rybníky,- Bohumilečským a Újezdským pod jižním okrajem Hradeckých lesů. První písemná zpráva o vsi je datována k roku 1436. Dnes v obci najdeme opravenou zvoničku a pomník ukřižování. Obcí vede cyklotrasa KČT č. 4125 procházející obcemi ve „Sdružení obcí pod Kunětickou horou".
4.9km
více »
Kunětice - železný most
Most
Více než 60. let starý železný most přes Labe spojuje obec Kunětice a Sezemice (Počaply). Jedná se o bývalý vojenský most, který byl postaven z prostředků UNRRA ( zjednodušeně - z přebytečné vojenské zásoby spojen…
5.2km
více »
Kunětice - kostel sv. Bartoloměje
Kostel
Kunětice - první dochovaná písemná zmínka o vsi je datována rokem 1353. Dominantou obce je kostel sv. Bartoloměje. Kostel je původně románský, postaven byl zřejmě v 11. stol., později byl goticky přestavěn. Po stranách oblouků kostelní lodi jsou části dochovaných fresek z dob vlády Karla IV. Obcí prochází červená turistická značka a cyklotrasa KČT č. 4125.
5.3km
více »
Vysoké Chvojno - kostel Sv. Gotharda
Kostel
Farní kostel ve Vysokém Chvojně je zmiňován již ve 14. století. Do jeho osudu však zasáhly husitské války, kdy byl pobořen. Současný kostel sv. Gotharda pochází z roku 1729, oprava byla r…
6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Kunětická hora - hradní studna
Hrad
Hradní studnu najdeme v zatáčce při výstupu k hradu. Nachází se v prostoru tzv. dolní Ohrady, kde dříve byla umístěna další hospodářská stavení. Dle archivních pramenů byla původní hloubka studny více než 70 metrů…
6.1km
více »
Kunětická hora
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…
6.2km
více »
Holice
Město
Holice leží ve Východních Čechách, východně od Pardubic. Město je známé jako rodiště doktora Emila Holuba ( 1847 ? 1902 ), lékaře a cestovatele, jemuž učarovala Afrika. Část jeho sbírek z Afriky je umístěno v Africkém muzeu ve městě. Severním a východním směrem se rozkládá rozsáhlý komplex Hradeckého lesa. Severozápadním směrem od města je vybudováno několik rybníků. U…
6.2km
více »
Z Pardubic na Kunětickou horu
Tipy na výlet
Konečně jsme se dočkali sobotního - a kupodivu slunného - rána ! Po dlouhé době vyjíždíme na "větší" výlet a tentokráte to bude hrad Kunětická hora a město Pardubice a jeho zámek. Ještě brzy za ranního kuropění…
6.2km
více »
Kunětická hora
Kopec
Je výraznou dominantou Pardubicka. Nachází se 1,5 km severozápadně od Kunětic a 5,5 km severovýchodně od středu Pardubic. Nejvyšší bod má nadmořskou výšku 307 m a vystupuje 85 m nad ok…
6.3km
více »
Holice - památník, muzeum Dr. Emila Holuba
Muzeum
Památník Dr. Emila Holuba - Africké Muzeum je po rekonstrukci opět otevřeno. Do afrického života se v Muzeu Dr. Emila Holuba můžeme přenést každý den, mimo pondělí.
vstupné:
dospělí 40,-Kč, děti, studenti, důch…
6.4km
více »
Perníková chaloupka
Tipy na výlet
cílem Vašeho výletu může být úžasné místo zvané Perníková chaloupka, doporučuji vlastní dopravní prostředek. Perníkovou chalouku naleznete v Rábech u Pardubic, jedná se o bývalý lovecký zámeček, který si nechal po…
6.7km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Perníková chaloupka - Muzeum perníku a pohádek
Muzeum
Perníkovou chaloupku - Muzeum perníku a pohádek najdeme v bývalém loveckém zámečku z roku 1882 mezi obcí Ráby a Kunětickou horou. Dětičky zde naleznou expozici skřítků, strašidel, pohádkové peklo, Ježíškovo nebe a…
6.7km
více »
Arboretum Vysoké Chvojno
Arboretum
Arboretum - park ve Vysokém Chvojně, který založil markrabě Alexandr Pallaviczini po r. 1884. Na pozemcích měl být vybudován zámek a s ním zámecký park. Ke stavbě zámku nakonec nedošlo a uskutečněno bylo pouze zal…
6.7km
více »
Pardubice - zámek
Zámek
Pardubický zámek je nepřehlédnutelnou dominantou centra krajského města Pardubic ve východních Čechách. Zámek je ojedinělou architektonickou památkou ve středních Evropě. V zámeckých interiérech se zachovalo renesanční vybavení sálů, několik místností je vyzdobeno malbami a kazetovými stropy. Na zámku je umístěna Východočeská galerie a Východočeské muzeum, které návštěvníkům…
9.8km
více »
Pardubice - město
Město
Pardubice leží ve Východních Čechách, jižním směrem od Hradce Králové. Pardubice jsou městem perníku, koňských dostihů Velká Pardubická a plochodrážních závodů Zlatá přilba. Město se rozkládá na soutoku Labe a C…
10km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
15km
více »