Praha - Náměstí Republiky

Náměstí Republiky se nachází v prostoru mezi křižovatkou u Prašné brány a Revoluční třídou. Od 17. století se jižní části říkalo Hybernské náměstí, podle lidového označení irských františkánů (Hybernové), ti přišli v pobělohorské době do Prahy a tady si postavili klášter. Severní části náměstí se v té době říkalo Josefské nebo též Kapucínské náměstí. To proto, že v místě byl klášter kapucínů, založený roku 1630, s kostelem sv. Josefa. V letech 1916-1919 se náměstí nazývalo Františka Josefa I. založení Československé republiky v roce 1919 platilo pojmenování náměstí Republiky. Za německé okupace se náměstí nazývalo Hybernské, od roku 1945 opět náměstí Republiky.

Vedle Obecního domu stojí pozdně gotická Prašná brána.

Severovýchodní stranu náměstí z velké části zabírá obchodní centrum Palladium. To bylo vybudováno v letech 2003–2004 v prostorách zrušených kasáren Jiřího z Poděbrad (dříve Josefských). Z kasáren byla zachována jen nepatrná část s průčelím.

Vedle Palladia stojí renesanční kostel sv. Josefa. Ve výklencích před kostelem stojí sochy sv. Františka Serafinského a sv. Jana Nepomuckého.

V prostoru Mezi ulicemi Na Poříčí a V Celnici stojí budova Unicredit bank z roku 1998.

Na západní straně stojí OD Kotva. Stavba manželů Machoninových z let 1971-1975. Velkou část západní strany tvoří řada secesních a klasicistních domů.

V jižní části naleznete dům u Hybernů. Ten vznikl spojením původně gotického kostela sv. Ambrože, který byl v letech 1652 až 1659 barokně přestavěn irskými františkány (hyberny), a františkánského kláštera, který k němu tito řeholníci přistavěli. Současná empírová podoba domu pochází z počátku 19. století. V letech 1808-1811 byla provedena přestavba podle projektu architektů Josefa Zobela, Jiřího Fischera a Louise Montoyera. Při této přestavbě získalo průčelí kostela sv. Ambrože charakteristickou empírovou fasádu. Sochařská výzdoba je dílem F. X. Lederera. V současnosti je zde muzikálová scéna.

Naproti domu U Hybernů stojí Obecní dům. Tento secesní skvost byl vystavěn v letech 1905–1912 podle plánů architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století: Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Karel Novák, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha a Jan Preisler. Průčelí dominuje půlkruhová mozaika Hold Praze sestavená podle kresby Karla Špillara. Obecní dům vstoupil dvakrát do historie československé státnosti: 28. října 1918 zde byla vyhlášena samostatnost Československa a v listopadu 1989 zde proběhla první setkání dosavadní komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem. Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech 1994–1997.

Jižní část náměstí uzavírá budova České národní banky. Rozsáhlý bankovní palác, vznikl na místě původně šesti domů.  Z vypsané architektonické soutěže na novou stavbu bankovního ústavu byl vybrán projekt arch. Františka Roitha, vypracovaný v novoklasicistním stylu. Vlastní stavba proběhla v letech 1935-41.  Budovu korunuje monumentální plastika Génia se lvem od A. Poppa.

Poloha  50°5′18″ s. š., 14°25′43″ v. d.