Praha, Staré Město - č.p. 218
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Dům číslo popisné 218 stojí v Liliové ulici. Dům postavil v roce 1875 jej v neorenesančním slohu postavil Josef Turba. V roce 1930 zvýšen o patro podle plánů tehdejšího majitele, architekta Josefa Jindřicha Kotrby.
Dům číslo popisné 229 stojí v Husově ulici. Postaven byl ve 14. století v místě původní uličky. Díky tomu na první pohled zaujme velice úzkým průčelím, pouhých 360 cm. Současná podoba dána pozdně barokní úpravou z konce 18. století. Barokní portál s původními vraty.
Dům číslo popisné 304 stojí v Bartolomějské ulici. Funkcionalistický činžovní dům postavil v roce 1937 stavitel Jindřich Pollert podle plánů architekta Hilara Pacanovského.
Dům číslo popisné 305 stojí v Bartolomějské ulici. Funkcionalistický činžovní dům postavil na místě zbořeného domu U Zahrádků v roce 1937 dle vlastního návrhu stavitel Václav Kopecký.
Dům číslo popisné 320 tvoří jižní nároží uličního bloku ulic Konviktské, Karoliny Světlé a Divadelní. Klasicistní budova byla vystavěna ve dvou stavebních fázích v letech 1826 a 1828. Autory plánů jsou Karel Pollak a Karel Duchoslav. Dochované starší sklepy.
V ulici Karoliny Světlé vjezd s klasicistními vraty. Na nich řezba, fantaskní maskaron.
Důmčíslo popisné 319 stojí na rohu ulic Konviktská a Divadelní. Budova v historizujícím slohu byla postavena v roce 1891 na místě zbořeného domu U Halířků. Autorem stavebních plánů je Karel Janda.
V devadesátých letech 19. století zde žil sochař Josef Václav Myslbek.
Dům číslo popisné 262 stojí na rohu Betlémské a Konviktské ulice. Novostavba v neorenesančním slohu byla postavena v letech 1893 až 1894 podle plánů Karla Jandy. Zadavatelem byl Bohuslav Friedländer, podnikatel ve stavebnictví.
Dům číslo popisné 1054 stojí v Betlémské ulici. Neorenesanční nájemní dům byl postaven v roce 1894 podle plánů Karla Jandy. Zadavatelem byl Bohuslav Friedländer, podnikatel ve stavebnictví. V roce 1931 dle plánů Bohumila Procházky zvýšen o patro.
Dům číslo popisné 272 stojí v Náprstkově ulici, zadní průčelí se otáčí do ulice Boršov. Secesní budovu postavil v roce 1906 na místě zbořeného staršího domu stavitel František Hlaváček. Výzdobě hlavní fasády dominují čtyři štukové reliéfní postavy. Alegorie nejistého významu, snad čtyři živly, nebo čtyři části dne.
Dům číslo popisné 951 stojí v Liliové ulici, na rohu Zlaté. Objekt přiléhající k závěru kostela svaté Anny. Současná podoba vychází z pozdně barokní přestavby z devadesátých let 18. století vedená Zachariášem Fiegerthem. V roce 1827 klasicistní přestavba pod vedením Jana Fialy. Nárožní patník v podobě stylizované postavy.
Dům číslo popisné 1069 stojí v Liliové ulici. Pozdně historizující stavba vystavena v letech 1899 až 1901 stavitelem Eduardem Rechziegelem podle plánů Václava Romováčka. Původní výklad z roku 1916.
Dům číslo popisné 1070 stojí v Liliové ulici. Pozdně historizující stavba vystavena v letech 1899 až 1902 stavitelem Eduardem Rechziegelem, který je také autorem plánů. Dochovaný dobový výklad.
Dům číslo popisné 301 stojí v ulici Karoliny Světlé. V roce 1897 ho pro kováře a stavitele kočárů Jana Otakara Jecha postavil stavitel Antonín Turek. Na profesi zadavatele odkazuje štuková výzdoba.
Dům číslo popisné 285 stojí v ulici Karoliny Světlé. Budova s renesančním jádrem byla v 18. století barokně přestavěna a zvýšena. Průčelí klasicistně upraveno. Krámcový portál.
Dům číslo popisné 331 stojí na rohu Smetanova nábřeží a Betlémské ulice. Pozdně klasicistní stavba podle plánů Antonína Dandy byla na místě domů zbořených při stavbě mostu Františka I. postavena v letech 1845 až 1848. Hlavní průčelí podle návrhu Bernarda Gruebera, předsedy regulace staroměstského nábřeží.
Dům číslo popisné 949 stojí na Národní třídě. Budova realizovaná v letech 1911 až 1912 stavitelem Josefem Vaňhou podle plánů architekta Bohumila Hypšmana patří k vrcholné ukázce pražské geometrické secese.