Rovinka – mezi Komňátkou a Štědrákovou Lhotou

Samotný název sice odkazuje k blízkému kopci s výškou 615 m, nicméně pro většinu turistů a výletníků je důležitější rozcestí poblíž vrcholu.

Ve skutečnosti je kopec součástí hřebene, který lemuje východní část údolí Moravy zhruba tam, kde se rozkládá obec Bohdíkov. Celý hřebínek začíná u Alojzova a navazuje v nejvyšších partiích na rozsochy Boudy (956 m), což je potažmo druhý nejvyšší vrch Jeřábské hornatiny a tím patří i k předním vrcholům celé Hanušovické vrchoviny.

Na druhé (západní) straně pak tento hřeben spadá do údolí Hostického potoka, který pramení právě pod Boudou. Z turistického hlediska je Rovinka rozcestím dvou turistický pěších tras. Žlutá TZ směřuje takřka od nepaměti od Šumperka, přes kostelík Božího těla k Vápenici a Bohdíkov směrem do Komňátky (nad kterou vlastně Rovinka leží, pokračuje pak ke Svaté Trojici, obchází Jeřáb, míří k Hedeči a končí v Králíkách. Mimoděk tak trasa popírá tvrzení, že žluté značené bývá spíše kratší a menšího významu, protože místa kterými prochází jsou celkem zajímavé turistické cíle.

Ta druhá TZ je poněkud čerstvější. Zelená značka spojuje Bohdíkovské nádraží, směřuje k Rovince poměrně prudce vzhůru, poté stejně rychle klesá do Štědrákovy Lhoty. Tam stoupá k Paramuti a po úbočí Boudy míří k stejnojmennému rozcestí v oblasti u Svaté Trojice a Severomoravské chaty.

Pro procházející výletníky je potěšitelné, že okolí rozcestí je prosté větších porostů. Jsou tu pole a louky, přesněji pastviny (už se toho moc nepěstuje). Díky tomu se na obě straně otvírají výhledy. Na východě jsou to kopce nad východní stranou Moravy. K nejzajímavějším patří kopce Kopřivenské vrchoviny (Smrk 742 m), nebo Ořešník (703). Ale není to daleko k vyšším vrcholkům, takže přes tyto kopečky vylezou i vyšší vrcholy Hrubého Jeseníku (Břidličná, Pecný, Jelení hřbet nebo Mravenečník). Na druhé straně (tedy na západě) dominuje táhlý masiv Boudy a Kamence (914m). Dál i nějaké vrcholky nad Janoušovem a kolem Hambalku.

Ve stínu středně vzrostlého habru se skrývá železný kříž na kamenném podstavci. Současný vzhled není zřejmě originální, zřejmě šlo původně o celokamenný artefakt. Vrchní díl došel ale k úhoně a byl tedy nahrazen dodatečně. Na čelní straně podstavce je reliéf s modlícím se knězem, podle zobrazení by mohlo jít o sv. Jana Sarkandera.