Sobotín – PP Pfarrerb, unikátní naleziště minerálů

Okolí obce Sobotín je všeobecně známo jako velmi zajímavá mineralogická oblast. I proto zde vznikla zajímavá naučná stezka Sobotín – Maršíkov, která je první svého druhu v celé ČR. Pfarrerb je její první zastávkou a atraktivita tohoto místa prudce stoupla před necelým rokem. V červnu roku 2013 byl totiž Pfarrerb vyhlášen přírodní památkou. Název pochází z původně německého označení naleziště. A na úvod snad ještě dvě základní informace. Tato PP se nachází na území CHKO Jeseníky, necelý kilometr severovýchodním směrem od sobotínského kostela. Celkově zaujímá plochu přibližně jedné třetiny hektaru a předmětem ochrany je zde ukázka mineralizace alpského typu s výskytem četných druhů minerálů, zvláště epidotu. Ten doplňují zejména albit, adulár, křišťál a prehnit.

Přesto, že se jedná o naleziště vytěžené, stále se těší mimořádnému zájmu hledačů, kteří lokalitu Pfarrerb dlouhodobě překopávají a často tím narušují mineralizované pukliny. Nejvýznamnější zdejší nálezy jsou uloženy v muzejních a univerzitních sbírkách ve Vídni, Bonnu, Vratislavi, Praze, Brně nebo Olomouci. Historie tohoto mineralogického naleziště, nacházejícího se v nadmořské výšce přes 500 m, se začíná psát v roce 1864, kdy bylo náhodně odkryto při budování nové cesty k nedalekému krupníkovému lomu Smrčina (viz. https://www.turistika.cz/mista/sobotin-lom-smrcina). A jistě nikoho nepřekvapí, že statut PP zde má chránit nejen možná nejvýznamnější naleziště mineralizace alpského typu v České republice i v Evropě, ale zejména zdejší přírodu před nevhodnou činností „pána tvorstva“.

Nejjednodušší cesta na toto místo je od sobotínského kostela. Pár desítek metrů za ním (směrem ke Skřítku, tedy ven z obce) zahnete doleva. Půjdete polní cestou stále vzhůru; následně po levé straně narazíte na vodárenský objekt ŠPVS. Ten vás ubezpečí, že jdete správně. A až budete mít po pravé ruce oplocenou oboru, jste v podstatě na místě. Pokud půjdete přímo po cestě, tak vzdálenost mezi oběma tabulemi, označujícími začátek PP, je téměř přesně 400 metrů. Nečekejte zde však nějaký atraktivní jámový lom jako na Smrčině nebo dokonce skály; uvidíte jen četné odkryvy a menší jámy ve svahu. Jsou to hlavně stopy po činnosti sběratelů.

Na závěr přidám tradičně několik volně složených odborných termínů a pár zajímavostí. Geologicky je Pfarrerb součástí sobotínského amfibolitového masivu, který je řazen k desenské skupině, jedné z regionálně-geologických jednotek silezika, tvořící geologické podloží Jeseníků. Minerál epidot se zde nachází na trhlinách amfibolu a jedná se o alpskou paragenezi typu C. Hlavní výzkumy tady prováděl v 1885 až 1894 F. Kretschmer a jeho nálezy nebyly doposud překonány. Krásný je prý např. volný, ukončený, krystal epidotu, široký 4 cm a dlouhý 10 cm. Kretschmera pak v roce 1958 „nahradil“ A. Kašpárek a později (v 80. letech minulého století) dvojice sběratelů M. Nepejchal a J. Vančura, kteří se mohou pochlubit nálezy srovnatelnými s těmi Krestchmerovými. Největším a nejslavnějším – až legendárním – zdejším nálezem je krystalu epidotu 14,1 cm dlouhý a 2,6 cm silný, který zarůstal do prehnitové koule o poloměru 4,5 cm. Učinil ho prý Krestchmer v roce 1894 … a nikdo netuší, kde se vlastně nachází.

Sobotínský amfibolitový masiv reprezentují na lokalitě amfibol-biotitové ruly a amfibolové břidlice. Horniny jsou narušeny četnými puklinami, jejichž výplně minerály alpské parageneze obvykle dosahují mocnosti do 10 cm (zcela výjimečně 30 cm) a délka puklin s výplní nepřesahovala 2 metry. Epidot se zde vyskytuje ve 12 krystalových tvarech a barva krystalů je tmavě zelená až olivově zelená. Albit tvoří tabulkovité krystaly o velikosti až 1,5 cm, barva je obvykle bílá, jemně nažloutlá nebo skořicově hnědá. Albit často uzavírá tenké jehlice aktinolitu. Prehnit má formu kusových agregátů světle zelené barvy. Na puklinách se však albit a prehnit nikdy nevyskytují společně. Občas se zde objeví také titanit, který tvoří klínovité krystaly zelenohnědé barvy o velikosti do 1 cm. V menší míře se na lokalitě objevují živcové žíly, pravděpodobně ze starší fáze alpské mineralizace.

Poslední velké oficiální průzkumy lokality Pfarrerb proběhly v roce 1994 a v současné době je zde již – samozřejmě – jakýkoliv sběr minerálů zakázán.