Zřícenina hradu Oparno
Na z pararul a rul složeném kopečku, dříve zvaném jako Schlossberg, na sever od stejnojmenné vsi nad údolím Milešovského potoka se nachází zříceniny středověkého hradu v podobě jakési podkovy, u jehož zrodu měl stát šlechtický rod Kinských, tehdy ovšem ještě psaných jako Vchynských z Vchynic (podle vsi, odkud vyváděli svůj původ), přičemž své pojmenování měla ves i hrad obdržet od teploty zdejší půdy, alespoň podle našich předních toponomastiků. Podle lidových zkazek to však bylo tím, že se vždy nad údolím výše jmenovaného potoka válely mlhy a různé opary, které pak stoupaly až do výše hradu a dále nad něj, takže se mnohdy vzdáleným pozoroivatelům tvářil tak, jako kdyby vystupoval jako jakýsi maják z mlhy.
Podle všeho vznikl tento objekt na místě slovanského hradiště, jež se časem přetvořilo v jakési dřevěné a posléze kamenné opevnění, o němž je poprvé zmínka v roce 1276, kdy Přeslav z Újezda postoupil ves Veselí celskému klášteru. Tehdy se však o lokalitě hovoří pouze jako o hoře Hrádek, ale z tohoto pojmenování můžeme nepřímo vyvodit, že tam již v té době hrad v nějaké podobě stával. K tomu se navíc v jeho blízkosti od pravěku do středověku těžívaly porfyry, jež nalezneme i v samé dochované hradbě.
Profesor August Sedláček tvrdí, že sám hrad v dnešní podobě byl založen Smilem z Vchynic, který měl k roku 1354 sídlit na Oparně, alespoň podle svého predikátu. Tomuto období by také napovídal původní název Wopparna, kdy dávali naši šlechtici svým sídlům ryze německá pojmenování, případně se tímto jazykem inspirovali. Po jeho smrti zdědila otcovské majetky šestice jeho synů, přičemž vchynské zboží s Oparnem připadlo Smilovi mladšímu. Ten se spojil se svým bratrem Martínkem, jehož syn Smil po smrti obou jmenovaných převzal v roce 1417 Opárno (v některých pramenech se hovoří, že ho převzal již o 10 let dříve) a o rok později mu bylo králem Václavem IV. potvrzeno vchynské a medvědické zboží po zemřelých Smilu z Vchynic a jeho bratru Bohuslavovi. To bylo sice vyhlášeno jako odúmrť, ale "Smil dokázal lepší právo", takže je obdržel na opravu a ochranu lovosického zboží i s pastvami a lovy na něm. Smil z Vchynic mladší, též nazývaný jako Smilek, byl zmíněn ještě v letech 1430-1455 a podle všeho zemřel bez potomků, neboť jeho dědicem se stal Jan Dlask ze Vchynic, o němž mizí záznamy roku 1472. Po něm držel Oparno kolem roku 1486 Bohuslav Dlask ze Vchynic, o němž máme poslední zprávy v roce 1515.
Během jeho vlády nad Oparnem bylo toto zboží rozděleno na 2 části, protože jako jeho spolumajitel byl zmíněn Bohuslav ze Žeberka a na Opárně. Jak to bylo s hradem, jestli byl také nějak rozpůlen, tak to nevíme, ale je to pravděpodobné, neboť Jaroslav, Adam, Zikmund a Vilém Dlaskové ze Vchynic, snad synové předem jmenovaného, prodali před shořením zemských desek polovinu pustého zámku Oparna, tvrze Vchynic a k nim příslušného zboží Albrechtu Kyšperskému z Vřesovic, čímž zůstala při Vchynicích a s nimi byla pak připojena k lovosickému panství. Druhá polovina tohoto zboží, jež byla ve vlastnictví Bohuslava ze Žeberka a na Opárně, se nějak dostala Bořitům z Martinic. Zmínku o tom, že hrad Opárno byl v jejich majetku, tak to se dozvídáme roku 1536 při dělení Volfa a Jana z Martinic, když se oparenské a vchynické zboží dostalo do rukou Volfa z Martinic. V té době však byl hrad již nějakou dobu pustý. Nějaký čas pak zůstalo Oparno v rukou tohoto rodu a později přešlo na Leskovce, čímž se stalo pevnou součástí vchynského panství.
Sám hrad byl ještě v roce 1502 v neporušené podobě a k jeho opuštění došlo v období let 1520-1530, kdy již nebylo o něj pečováno, takže postupně pustl, i když zajímavé jsou jeho prolomené zdi, které nevypadají na samovolný pád, nýbrž jakési úmyslné zboření v nám neznámé době. Vysvětlením by mohlo být to, že sloužil v 18. a 19. století jako stavební materiál pro obyvatelstvo z celého okolí, ale tato devastace by vypadala určitě jinak. Jak a co se s ním stalo, tak to se nám nedochovalo. Jeho romantického položení bylo později využito při zřízení malého letního hostince, který byl od roku 1842 navštěvován o nedělích a v různých svátečních dnech hojnými návštěvníky, ať již z blízka, tak z větší dálky, jimž se líbily pohledy na Lovoš, na žernoseckou stranu a i opačným směrem k Milešovce a Kletečné. Ještě předtím se na něj vydal básník Karel Hynek Mácha, o čemž máme zmínku v seznamu "hradů spatřených" v jeho zápisníku, kde je Oparno zaznamenáno pod číslem 31. Poté se opět na hradní areál zapomnělo a teprve 1. září 1964 byl zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/zricenina-hradu-18359891) a tuto památkovou ochranu neztratil do dnešní doby, kdy ho můžou obdivovat všichni návštěvníci, kteří se sem vydají po zelené turistické značce, případně se na ni napojí stezkou okolo stavení čp. 8 přímo v Oparně, nehledě na naučnou stezku, jež od roku 1981 spojuje Lovoš s Oparenským údolím a zříceninou hradu Oparno.
Jak dnes tato zřícenina hradu, který podle některých autorů "nepřečkal nástup renesančního způsobu života", vypadá, tak o tom nám nejlépe hovoří Ladislav Svoboda ve své stati "O plášťových hradech" z roku 1995: "Opárno - stavba (asi 630 m2) je považována za klasickou ukázku hradu s plášťovou zdí z 1. poloviny 14. století (Durdík, 1992, heslo Opárno). Obalová zeď má sice široce zaoblená nároží a tloušťku kolem 2 metrů, méně přesvědčivá je však její výška s dochovanými zbytky cimbuří. Hradba je po ochoz jen asi 11 metrů vysoká, takže zástavba by musela být pouze jednopatrová. Přístupová šíje se poměrně záhy zvedá a hrad je tak dosti zranitelný." Na dokreslení je třeba ještě citovat Emanuela Pocheho v jeho "Uměleckých památkách Čech": "OPÁRNO /Litoměřice/ hrádek připomínaný r. 1354, v 16. stol. pustý. Vnitřní hrad tvaru protáhlého lichoběžníku se zaoblenými nárožími, dnes bez dělících zdí, ohradní zeď se zbytky cimbuří. Původní přístup k hradu od severu úzkým parkánem, sevřeným třemi branami a chráněným na již. straně příkopy, které převyšují úzký skalní hřeben. Stavba zaoblením nároží typická pro 1. pol 14. stol."
Podle všeho vznikl tento objekt na místě slovanského hradiště, jež se časem přetvořilo v jakési dřevěné a posléze kamenné opevnění, o němž je poprvé zmínka v roce 1276, kdy Přeslav z Újezda postoupil ves Veselí celskému klášteru. Tehdy se však o lokalitě hovoří pouze jako o hoře Hrádek, ale z tohoto pojmenování můžeme nepřímo vyvodit, že tam již v té době hrad v nějaké podobě stával. K tomu se navíc v jeho blízkosti od pravěku do středověku těžívaly porfyry, jež nalezneme i v samé dochované hradbě.
Profesor August Sedláček tvrdí, že sám hrad v dnešní podobě byl založen Smilem z Vchynic, který měl k roku 1354 sídlit na Oparně, alespoň podle svého predikátu. Tomuto období by také napovídal původní název Wopparna, kdy dávali naši šlechtici svým sídlům ryze německá pojmenování, případně se tímto jazykem inspirovali. Po jeho smrti zdědila otcovské majetky šestice jeho synů, přičemž vchynské zboží s Oparnem připadlo Smilovi mladšímu. Ten se spojil se svým bratrem Martínkem, jehož syn Smil po smrti obou jmenovaných převzal v roce 1417 Opárno (v některých pramenech se hovoří, že ho převzal již o 10 let dříve) a o rok později mu bylo králem Václavem IV. potvrzeno vchynské a medvědické zboží po zemřelých Smilu z Vchynic a jeho bratru Bohuslavovi. To bylo sice vyhlášeno jako odúmrť, ale "Smil dokázal lepší právo", takže je obdržel na opravu a ochranu lovosického zboží i s pastvami a lovy na něm. Smil z Vchynic mladší, též nazývaný jako Smilek, byl zmíněn ještě v letech 1430-1455 a podle všeho zemřel bez potomků, neboť jeho dědicem se stal Jan Dlask ze Vchynic, o němž mizí záznamy roku 1472. Po něm držel Oparno kolem roku 1486 Bohuslav Dlask ze Vchynic, o němž máme poslední zprávy v roce 1515.
Během jeho vlády nad Oparnem bylo toto zboží rozděleno na 2 části, protože jako jeho spolumajitel byl zmíněn Bohuslav ze Žeberka a na Opárně. Jak to bylo s hradem, jestli byl také nějak rozpůlen, tak to nevíme, ale je to pravděpodobné, neboť Jaroslav, Adam, Zikmund a Vilém Dlaskové ze Vchynic, snad synové předem jmenovaného, prodali před shořením zemských desek polovinu pustého zámku Oparna, tvrze Vchynic a k nim příslušného zboží Albrechtu Kyšperskému z Vřesovic, čímž zůstala při Vchynicích a s nimi byla pak připojena k lovosickému panství. Druhá polovina tohoto zboží, jež byla ve vlastnictví Bohuslava ze Žeberka a na Opárně, se nějak dostala Bořitům z Martinic. Zmínku o tom, že hrad Opárno byl v jejich majetku, tak to se dozvídáme roku 1536 při dělení Volfa a Jana z Martinic, když se oparenské a vchynické zboží dostalo do rukou Volfa z Martinic. V té době však byl hrad již nějakou dobu pustý. Nějaký čas pak zůstalo Oparno v rukou tohoto rodu a později přešlo na Leskovce, čímž se stalo pevnou součástí vchynského panství.
Sám hrad byl ještě v roce 1502 v neporušené podobě a k jeho opuštění došlo v období let 1520-1530, kdy již nebylo o něj pečováno, takže postupně pustl, i když zajímavé jsou jeho prolomené zdi, které nevypadají na samovolný pád, nýbrž jakési úmyslné zboření v nám neznámé době. Vysvětlením by mohlo být to, že sloužil v 18. a 19. století jako stavební materiál pro obyvatelstvo z celého okolí, ale tato devastace by vypadala určitě jinak. Jak a co se s ním stalo, tak to se nám nedochovalo. Jeho romantického položení bylo později využito při zřízení malého letního hostince, který byl od roku 1842 navštěvován o nedělích a v různých svátečních dnech hojnými návštěvníky, ať již z blízka, tak z větší dálky, jimž se líbily pohledy na Lovoš, na žernoseckou stranu a i opačným směrem k Milešovce a Kletečné. Ještě předtím se na něj vydal básník Karel Hynek Mácha, o čemž máme zmínku v seznamu "hradů spatřených" v jeho zápisníku, kde je Oparno zaznamenáno pod číslem 31. Poté se opět na hradní areál zapomnělo a teprve 1. září 1964 byl zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/zricenina-hradu-18359891) a tuto památkovou ochranu neztratil do dnešní doby, kdy ho můžou obdivovat všichni návštěvníci, kteří se sem vydají po zelené turistické značce, případně se na ni napojí stezkou okolo stavení čp. 8 přímo v Oparně, nehledě na naučnou stezku, jež od roku 1981 spojuje Lovoš s Oparenským údolím a zříceninou hradu Oparno.
Jak dnes tato zřícenina hradu, který podle některých autorů "nepřečkal nástup renesančního způsobu života", vypadá, tak o tom nám nejlépe hovoří Ladislav Svoboda ve své stati "O plášťových hradech" z roku 1995: "Opárno - stavba (asi 630 m2) je považována za klasickou ukázku hradu s plášťovou zdí z 1. poloviny 14. století (Durdík, 1992, heslo Opárno). Obalová zeď má sice široce zaoblená nároží a tloušťku kolem 2 metrů, méně přesvědčivá je však její výška s dochovanými zbytky cimbuří. Hradba je po ochoz jen asi 11 metrů vysoká, takže zástavba by musela být pouze jednopatrová. Přístupová šíje se poměrně záhy zvedá a hrad je tak dosti zranitelný." Na dokreslení je třeba ještě citovat Emanuela Pocheho v jeho "Uměleckých památkách Čech": "OPÁRNO /Litoměřice/ hrádek připomínaný r. 1354, v 16. stol. pustý. Vnitřní hrad tvaru protáhlého lichoběžníku se zaoblenými nárožími, dnes bez dělících zdí, ohradní zeď se zbytky cimbuří. Původní přístup k hradu od severu úzkým parkánem, sevřeným třemi branami a chráněným na již. straně příkopy, které převyšují úzký skalní hřeben. Stavba zaoblením nároží typická pro 1. pol 14. stol."
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.542, 14.010)
Poslední aktualizace: 15.5.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Velemín
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Zřícenina hradu Oparno
Víkend v Českém středohoří 1. díl
Cestopisy
Tak rok se sešel s rokem a já jedu s dcerami do oblíbeného Sředohoří . Využili jsme prodlouženého víkendu a státního svátku 28. října, k výletu do Českého středohoří. Cílem našeho výletu je setkání s kamarádama a …
0.1km
více »
Ústecký kraj - krásná příroda, zajímavá města, zříceniny, rozhledny pivovary a další zajímavosti – 6. část (České středohoří II.)
Cestopisy
Pondělí 24. 6. 2019
Na spaní jsme včera nemohli zvolit lepší místo. Pod Malečovskou rozhlednou je to skvělý. Ráno jsme si mohli vybrat, u kterého stolku budeme chystat snídani a současně se kochat krásnými výhledy…
0.1km
více »
Oparno – zřícenina hradu, Opárenské údolí a jeho mlýny
Tipy na výlet
Když jsme plánovala, co vše navštívit v Českém středohoří, zaujalo mne Oparno, také proto, že do tamějšího mlýna kdysi kamarádka jezdila na dovolenou a moc si tuto oblast pochvalovala. Nakonec jsme v jeho blízkost…
0.1km
více »
Zřícenina hradu Opárno
Tipy na výlet
České Středohoří je kraj známý svými vrcholy sopečného původu, kterým dominuje hora Milešovka. Co už tak známo není, je skutečnost, že se v tomto kraji nachází relativně velké množství zřícenin hradů, které byly p…
0.2km
více »
České Středohoří - zimní výlet
Tipy na výlet
Jedeme vlakem do zastávky Opárno v Českém Středohoří. Já jedu z Kladna, Milan z Prahy a Vítek přišel pěšky. Jedeme na poslední letošní výlet do Českého Středohoří.
Tento překrásný kout naší země jsem poprvé nav…
0.3km
více »
Oparno
Zřícenina
Zřícenina gotického hradu Oparno stojí na Ostrohu nad stejnojmennou vsí na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Oparno bylo ukázkou hradu s plášťovou zdí, která se dochovala i s pozůstatky…
0.3km
více »
Oparno
Hrad
Historie hradu, založeného před rokem 1344 pány z Vchynic a opuštěného před rokem 1530, nebyla nikterak pohnutá. Však také nevelký hrad na táhlé ostrožně nad romantickým oparenským údolím…
0.3km
více »
Zřícenina hradu Oparno
Zřícenina
Obec Oparno je místní částí obce Velemín v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. My jsme ji navštívili a zaparkovali na malé návsi. Vydali jsme se pěšky doprava do kopce po vedlejší silnici, ze které jsme po 100 met…
0.3km
více »
Opárenské údolí
Tipy na výlet
Tento článek, s černobílými fotografiemi v příloze, se pokusí dosvědčit, že na lovosicku máme údolí, kterému to sluší i v…
0.4km
více »
Oparenské údolí, morový kámen a Keltové
Údolí
Nedaleko obce Oparno, která je místní částí obce Velemím v okrese Litoměřice se nachází Oparenské údolí. Pod vrchem Lovoš, mezi obcemi Malé Žernoseky a Velemín je tady ukryto romantické údolíčko. My jsme zaparkova…
0.4km
více »
Víkend v Českém středohoří 2. díl
Cestopisy
Den druhý, pondělí - po probuzení a částečné očistě jdeme v 9 hod. na snídani. Protože sraz s kamarády máme až 10.30, nikam při snídani nespěcháme. Asi po hodině jídla a pití si jdeme zabalit na pokoj a po domluv…
0.4km
více »
ČS3 (3 hory Českého Středohoří - Lovoš-Kletečná-Milešovka)
Trasa
Autem dojedeme do Opárna, zkusíme zaparkovat u pensionu Oráč. Pokud se to nedaří, zaparkujeme níže na návsi. Nejedeme-li autem, do Opárna dojedeme vlakem. V penzionu Oráč se dobře občerstvíme, čeká nás první výstu…
0.4km
více »
Zimní Opárenské údolí- díl 1.
Cestopisy
K myšlence a tedy i uskutečnění procházky Opárenským údolím v zimním období mě dovedla návštěva mého kolegy včelaře ve vsi Opárno. Ze vsi Hrušovka jsem vyrazil směrem na Chotiměř a odtud rovnou do Opárenského Údol…
0.5km
více »
ČS3 (3 hory Českého Středohoří - Lovoš-Kletečná-Milešovka)
Tipy na výlet
Autem dojedeme do Opárna, zkusíme zaparkovat u pensionu Oráč. Pokud se to nedaří, zaparkujeme níže na návsi. Nejedeme-li autem, do Opárna dojedeme vlakem. V penzionu Oráč se dobře občerstvíme, čeká nás první výstu…
0.8km
více »
Císařské schody
Kopec
Císařské schody, jsou někdy také uváděné jako Psí schody. Jde o část žlutě značené turistické cesty, která vede z Opárenského údolí na Lovoš. Cesta byla asi v minulosti hojně používána a tak pro snadnější výstup příkrým svahem zde byly místy udělány kamenné schody.
0.8km
více »
Křížový kámen v Opárenském údolí.
Drobné památky
Pod rekreačním střediskem Jordán /bývalý Císařský mlýn/ stojí u cesty křížový kámen. Kamenná deska s křížem a nápisem DENEN A 1680 IN DER PEST GESTORBENEN UND HIER GEGRABENEN MÖCHTE GOTT GNADIG SEIN AMEN. RENOVERT 1830 je památkou na oběti moru v roce 1680. Křížový kámen byl nově zrestaurován a instalován v roce 2011 poblíž předpokládaného hromadného hrobu obětí moru.
1km
více »
Ráno na Dobraji i v jiných koutech Českého středohoří.
Cestopisy
Konečně nastal den, který byl ideální na pozorování východu slunce. Žádná oblačnost, jednoduše lepší už to ani nemohlo být. Východ slunce jsem se už předchozí den rozhodl sledovat z vrchu Dobrá, námi domácími zva…
1.1km
více »
Novoroční výšlap na Lovoš.
Cestopisy
Tak nám opět nastal nový rok, tentokrát s letopočtem 2015, to už jste ale asi postřehli. Loni jsem na Nový rok vyrazil na Milešovku, tento rok jsem se rozhodl…
1.1km
více »
České středohoří - nejkrásnější vyhlídky.
Pohoří
Toto třídenní putování bylo v další krásné části Čech - v Českém středohoří. Je to oblast, ve které v dávných dobách probíhala vulkanická činnost a zůstalo zde spoustu kopců, ze kterých je…
1.1km
více »
Zimní Opárenské údolí- díl 2.
Cestopisy
Tak jsem se dostal k tomu, abych si udělal opět procházku Opárenským údolím v zimním období. I když tentokrát by se to dalo nazvat menším výletem. Cestu jsem opět začal ve vsi Hrušovka. Ráno tu bylo jak malované. …
1.2km
více »
Přes tři vrchy Českým Středohořím
Cestopisy
Přes tři vrchy Českým Středohořím
Je první březnová sobota. Náš All Starc Team v síle šesti ke všemu odhodlaných mužů vystupuje z autobusu na rozcestí pod Oparnem. Oparno je vesnice asi šest kilometrů severozápad…
1.2km
více »
Oparenské údolí
Údolí, dolina
Malebné Oparenské údolí je dlouhé cca 6 km a táhne se od Velemína k Malým Žernosekám. Pravděpodobně už staří Keltové a později Slované zde těžili křemenný porfyr na výrobu mlýnských kamenů, tzv. žernovů. Nad údolí…
1.3km
více »
Dominanta Lovosicka – hora Lovoš
Tipy na výlet
Kopec Lovoš se tyčí do výšky 569 metrů, nalezneme ho severozápadně od Lovosic. Po vystoupání na vrchol se nám naskytne překrásný výhled na Labskou nížinu a České středohoří. Posedět po…
1.3km
více »
Památný kříž na Lovoši
Kříž
Památný kříž se nachází na vrcholu Lovoše (569,7 m n m.) Kříž je zdobně kovaný a má na soklu nápis Anna Starey 1894, tento kříž byl restaurovaný v roce 1994 a vandalsky poničen a znovu opraven v roce 1997. Tento památný kříž nechala postavit roku 1894 Anna Starey z Malých Žernosek za záchranu svých dětí při veliké bouři. Na vrchol Lovoše se dostanete ze tří stran, po modré TZ…
1.3km
více »
Lovoš
Tipy na výlet
Jdeme na vrch Lovoš v Českém středohoří. Je tu varianta několika turistických tras na vrchol. Po žlutě značené turistické trase se vydáme z Opárenského údolí, nebo z druhé strany z vesnice Bílinka. Po modře značen…
1.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Lovoš
Přírodní památka
Lovoš tvoří přirozenou dominantu Lovosic. Národní přírodní rezervace Lovoš zaujímá vrcholové a částečně svahové partie dvou vrchů s odlišnou geologickou stavbou. Velký Lovoš (570 m n. m.) se zásaditými čedičovými …
1.5km
více »
Lovoš
Hora
Hora ležící na jižním okraji Českého Středohoří, přímo nad městem Lovosice. Masiv hory vystupuje osamoceně z okolní zvlněné krajiny. Na sever od kopce se táhne Opárenské údolí, na východě teče řeka Labe. Na jihu j…
1.7km
více »
Objevování tajemství záhadné Srny.
Cestopisy
Sobota jako vymalovaná mistrem podzimem, tak to vypadalo dne 8.11.2014 u nás v Českém středohoří, proto už od rána jsem zvažoval, kam uskutečnit další podzimní procházku- nevyužít tento krásný den, to bych si vyčí…
2.1km
více »
Za skalními vyhlídkami nad řekou Labe
Cestopisy
Neboli také putování nad Porta Bohemicou.
Nastal opět den, kdy se sluníčko rozhodlo před nástupem zimy ukázat své hřejivé paprsky. Po předchozích sychravých dnech jsem tedy tento den nemínil promarnit nějakým pos…
2.2km
více »