Hornická naučná stezka Vysoká–Hláska

Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost

	1. Milíř			0,0 km
	Turistická značka protíná oválnou plošinu, připomínající pozůstatek po milíři. Ve zdejší oblasti se tyto zbytky nacházejí poměrně často. Dobrým poznávacím znamením jsou četné uhlíky na vlastní plošině při okrajích.
	2. Vrtná plošina			0,1 km
	Dnes zarostlá oválná větší plošina, pozůstatek po vrtných pracích prováděných v rámci novodobého průzkumu v 70. letech
	3. Štola Andreas			0,2 km
	Úzký zářez štoly, v úvodní části ještě se zbytkem boční zídky ústí na poměrně rozsáhlý odval na němž je oplocená jáma Hedvika. Jak štola, tak jáma jsou výsledkem průzkumných aktivit společnosti E. Hefftera z přelomu 19. - 20. století (1893 - 1902). Štola dosáhla délky necelých 100 m a jáma hloubky 31, 8 m.
	4. Pinkový tah			0,3 km
	Typické středověké důlní pole délky asi 45 m, reprezentované mělkým zářezem hloubky 1 m, v jehož dně byly založeny jednotlivé šachtice, většinou ve skupinách po třech. Na spodní hraně důlního pole je dobře patrné překrývání se jednotlivých odvalů, které svědčí o postupu těžby.
	5. Dvojjáma			0,8 km
	Na JV svahu Hlásky se nachází další důlní pole délky asi 60 m tvořené jednotlivými dvojjámami. Jednotlivé jámy jsou vzájemně vzdáleny okolo 6 m. Typické je, že každá dvojjáma má jen jeden společný odval.
	6. Pinkový tah			0,8 km
	Opět se jedná o středověké důlní pole délky asi 50 m, tvořené zářezem, v jehož dně lze již ztěží rozeznat jednotlivé ústí jam. Zajímavý je hlavně poměrně rozsáhlý odval, svědčící o poměrně hluboké těžbě. Podle morfologie nelze vyloučit, že alespoň část odvalu mohla vzniknout jako výsypka od úpravárenského objektu.
	7. Dvojjáma			0,9 km
	SV část této žilné struktury je rozfárána skupinou dvojjam. Jámy jsou vzájemně vzdáleny 8 - 9 m a mají opět společný odval. Typické je, že jedna z jam je vždy na hraně odvalu.
	8. Důlní pole			1,8 km
	Jedná se o jedno z nejintenzivněji těžených pásem délky 150 m. Prostřední středověké důlní pole délky 45 m je na svých okrajích přeraženo většími mladšimi jámami. Severní pole délky 65 m je pravděpodobně také obnoveno v mladší době. Původně se jednalo o skupinu menších důlních polí o délce 18 m. Každé takové důlní pole bylo otevřeno třemi jámami.
	9. Olověná štola			2,7 km
	Vpravo od lesního průseku je odval a nad ním zarostlé již značně zesvahované ústí Olověné štoly. Jedná se o štolu s jejíž ražbou začal řád německých rytířů, zastoupený J. Hönigerem v roce 1833. Uváděná délka štoly je 120 m, tudíž nedošáhla výše položené jámy. V roce 1838 zde byla propůjčena řádu něměckých rytířů důlní míra Bleizeche.
	10. Důlní pole			3,8 km
	Jedná se o nejvýraznější práce v části Vysoká. Jde o skupinu důlních polí délky asi 40 m se společným odvalem, tvořené třemi dvojicemi jam. Podle vzdálenosti lze soudit, že tato důlní pole byla vyměřena slezským sáhem.
	11. Dvojjáma			4,4 km
	Na okraji paseky leží otevřená dvojjáma se společným odvalem. Jedná se o jámu označovanou jako Vysoká. První zmínka pochází z roku 1772, kdy byla hluboká 15 m. V letech 1894 - 1898 byla jáma prohloubena na 20 m, ale odebrané vzorky vykázaly jen malé obsahy zlata (1,2 g/t) a proto byla opuštěna.
	12. Důlní pole			4,7 km
	Jedná se o komplex pozůstatku délky 65 m. Na JZ okraji je samostatná mladší jáma o průměru 6 m. Uprostřed je asi 25 m dlouhá dobývka s kamennou zakládkou. Jedná se o novější dílo na místě starého důlního pole o čemž svědčí odvaly po okraji. Důlní pole bylo, podle výše zachovaných pozůstatků, tvořeno systémem důlních měr rozměru asi 9 x 9 m. Každá míra byla otevřena dvěmi nebo až čtyřmi jámami. Pravděpodobně se může jednat o nejstarší dobývky.

Hornická díla se vyskytují na jihovýchodním svahu Vysoké (1031m) a na jižním svahu vrchu Hláska, dříve Olberg (926 m). Od Ludvíkova ve směru na Karlovu Studánku dodnes najdeme v údolní nivě sporadické rýžovnické kopečky.

Hornická naučná stezka Vysoká–Hláska

Příspěvky z okolí Hornická naučná stezka Vysoká–Hláska