Loading...
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
1. Milíř | 0,0 km | |||
Turistická značka protíná oválnou plošinu, připomínající pozůstatek po milíři. Ve zdejší oblasti se tyto zbytky nacházejí poměrně často. Dobrým poznávacím znamením jsou četné uhlíky na vlastní plošině při okrajích. | ||||
2. Vrtná plošina | 0,1 km | |||
Dnes zarostlá oválná větší plošina, pozůstatek po vrtných pracích prováděných v rámci novodobého průzkumu v 70. letech | ||||
3. Štola Andreas | 0,2 km | |||
Úzký zářez štoly, v úvodní části ještě se zbytkem boční zídky ústí na poměrně rozsáhlý odval na němž je oplocená jáma Hedvika. Jak štola, tak jáma jsou výsledkem průzkumných aktivit společnosti E. Hefftera z přelomu 19. - 20. století (1893 - 1902). Štola dosáhla délky necelých 100 m a jáma hloubky 31, 8 m. | ||||
4. Pinkový tah | 0,3 km | |||
Typické středověké důlní pole délky asi 45 m, reprezentované mělkým zářezem hloubky 1 m, v jehož dně byly založeny jednotlivé šachtice, většinou ve skupinách po třech. Na spodní hraně důlního pole je dobře patrné překrývání se jednotlivých odvalů, které svědčí o postupu těžby. | ||||
5. Dvojjáma | 0,8 km | |||
Na JV svahu Hlásky se nachází další důlní pole délky asi 60 m tvořené jednotlivými dvojjámami. Jednotlivé jámy jsou vzájemně vzdáleny okolo 6 m. Typické je, že každá dvojjáma má jen jeden společný odval. | ||||
6. Pinkový tah | 0,8 km | |||
Opět se jedná o středověké důlní pole délky asi 50 m, tvořené zářezem, v jehož dně lze již ztěží rozeznat jednotlivé ústí jam. Zajímavý je hlavně poměrně rozsáhlý odval, svědčící o poměrně hluboké těžbě. Podle morfologie nelze vyloučit, že alespoň část odvalu mohla vzniknout jako výsypka od úpravárenského objektu. | ||||
7. Dvojjáma | 0,9 km | |||
SV část této žilné struktury je rozfárána skupinou dvojjam. Jámy jsou vzájemně vzdáleny 8 - 9 m a mají opět společný odval. Typické je, že jedna z jam je vždy na hraně odvalu. | ||||
8. Důlní pole | 1,8 km | |||
Jedná se o jedno z nejintenzivněji těžených pásem délky 150 m. Prostřední středověké důlní pole délky 45 m je na svých okrajích přeraženo většími mladšimi jámami. Severní pole délky 65 m je pravděpodobně také obnoveno v mladší době. Původně se jednalo o skupinu menších důlních polí o délce 18 m. Každé takové důlní pole bylo otevřeno třemi jámami. | ||||
9. Olověná štola | 2,7 km | |||
Vpravo od lesního průseku je odval a nad ním zarostlé již značně zesvahované ústí Olověné štoly. Jedná se o štolu s jejíž ražbou začal řád německých rytířů, zastoupený J. Hönigerem v roce 1833. Uváděná délka štoly je 120 m, tudíž nedošáhla výše položené jámy. V roce 1838 zde byla propůjčena řádu něměckých rytířů důlní míra Bleizeche. | ||||
10. Důlní pole | 3,8 km | |||
Jedná se o nejvýraznější práce v části Vysoká. Jde o skupinu důlních polí délky asi 40 m se společným odvalem, tvořené třemi dvojicemi jam. Podle vzdálenosti lze soudit, že tato důlní pole byla vyměřena slezským sáhem. | ||||
11. Dvojjáma | 4,4 km | |||
Na okraji paseky leží otevřená dvojjáma se společným odvalem. Jedná se o jámu označovanou jako Vysoká. První zmínka pochází z roku 1772, kdy byla hluboká 15 m. V letech 1894 - 1898 byla jáma prohloubena na 20 m, ale odebrané vzorky vykázaly jen malé obsahy zlata (1,2 g/t) a proto byla opuštěna. | ||||
12. Důlní pole | 4,7 km | |||
Jedná se o komplex pozůstatku délky 65 m. Na JZ okraji je samostatná mladší jáma o průměru 6 m. Uprostřed je asi 25 m dlouhá dobývka s kamennou zakládkou. Jedná se o novější dílo na místě starého důlního pole o čemž svědčí odvaly po okraji. Důlní pole bylo, podle výše zachovaných pozůstatků, tvořeno systémem důlních měr rozměru asi 9 x 9 m. Každá míra byla otevřena dvěmi nebo až čtyřmi jámami. Pravděpodobně se může jednat o nejstarší dobývky. |
Hornická díla se vyskytují na jihovýchodním svahu Vysoké (1031m) a na jižním svahu vrchu Hláska, dříve Olberg (926 m). Od Ludvíkova ve směru na Karlovu Studánku dodnes najdeme v údolní nivě sporadické rýžovnické kopečky.