Kolem Prostřední skály

	Anenský Dvůr		Asfalt	0,0 km
	Rozcestí turistických tras, žlutá pásová, červené psaníčko. Kousek po žluté, dál bez značení.
	Včelíny		Šotolina	1,4 km
	Stoupání končí v serpentině u včelínů, pokračuje vrstevnicovou cestou.
	Příčná stráň		Šotolina	3,8 km
	Křížení lesních cest, prochází zelená TZ od Vikýřiovic na Prostřední skálu.
	Lesní cesta		Šotolina	4,4 km
	Odbočka vlevo, na horší cestu, ta lepší jede na Prostřední skálu.
	Svah		Šotolina	4,8 km
	Lesní cesta přechází spíše v pěšinu, nutno potlačit proti vrstevnicím.
	Petrovské studánky		Šotolina	5,0 km
	Zastávka NS Petrovské studánky, opět lepší cesta.
	Vyhlídka		Šotolina	5,4 km
	Na okraji lesa přes pastviny výhled na údolí Desné,
	Kaliště		Šotolina	5,9 km
	Zastávka NS Petrovské studánky, Kaliště vpravo od cesty v lese, níže je položená Srnčí studánka.
	Lesní asfaltka		Asfalt	6,1 km
	Lesní cesta od Petrova, odbočuje trasa NS Petrovské studánky.
	Lom		Asfalt	7,9 km
	Ve svahu opuštěný stěnový lom.
	Nad Anenskou studánkou		Asfalt	8,1 km
	Poslední zastavení naučné stezky Petrovské studánky. Trasa NS vede přímo údolíčkem kolem potoka. Samotná studánka asi 200 m pod cestou.
	Skály		Asfalt	8,9 km
	Skalní útvary na úbočí Petrovského vrchu, nakonec stojí za zmínku
	U Farského vrchu		Šotolina	9,9 km
	Pokračujeme po zelené značce od Sobotína, nedaleko textační místo Farský vrch, tabule NS Sobotínský okruh
	Vyhlídka na Praděd		Šotolina	10,4 km
	Zastavení naučné stezky upozorňuje na skromný výhled na hřebeny Hrubého Jeseníku
	Nad Hraběšicem		Šotolina	12,2 km
	Rozcestí žluté a zelené TZ, zelená od Sobotína,žlutá od Anenského dvora, zelená se otáčí přes vrchol Prostřední skály do Vikýřovic
	Traťovka		Šotolina	13,6 km
	Rozcestí v horském sedle, prochází silnice Hraběšice – Rudoltice, lesní cesta na Hvězdu a Skřítek

Cesta na Krásné  •  Fotografie (66)  • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (66 fotografií)

Skotský dobytek u Anahofu

Rozcestí Anenský Dvůr

Vstoupit do fotogalerie (66 fotografií)

Kdyby měly být všechny pohodlné trasy označené značením Klubu českých turistů, hýřily by naše kraje barevnými pruhy a pro turisty-výzkumníky by nebylo co objevovat, respektive, nevydávali by se do končin nepřístupných a neznámých.

To samozřejmě neplatí v doslovném slova smyslu, když už jsou někde upravené cesty, je logické, že už dávno někdo cestou prošel a projel, nicméně pro našince je neznačená cesta vcelku lákavá, zvláště když ji má kousek od domova.

Když před nedávnými léty měl být uskutečněn lyžařský závod Jesenická „40“, vcelku mě zajímalo, jak si to organizátor plánoval. Podle mapy nebyla trasa vymyšlená úplně špatně, nicméně relativně malá nadmořská výška neslibovala kvalitní podmínky. Příroda nakonec udělala své, sněhu v roce 2012 bylo dost, ale závody nakonec dopadly neslavně – nabyla zajištěná rolba, stopy se najížděly skútrem a nakonec nějaký dobrák projel část trasy traktorem...

Část okruhu jsme už kdysi projížděli na běžkách s děvčaty, a protože den po výročí VŘSR se udělalo až nezvyklo teplo, naskytla se příležitost podívat se na kousek trasy, kterou neznám. Od jara střídám silničku s horským kolem a trasa je na horáka jako stvořená (nakonec by to šlo i na treku).

Zamýšlená trasa začíná u Anenského Dvora, bývalého statku nedaleko přehrady Krásné nad Šumperkem. Přístup k východišti je jednoduchý, po už značně zdevastované asfaltce od přehrady (červené psaníčko, případně od zastávky Vikýřovice, žlutou pěší TZ).

Zmíněná žlutá značka směřuje k rozcestí Traťovka mezi Kamencem a Petrovským vrchem, což jsou vrcholy Hraběšické vrchoviny (nebo hornatiny), kde se budeme pohybovat.

Trasa vyráží do kopce k SV, žlutá značka po pár metrů odbočí, asfaltka sleduje tok Račího potoka, stoupání není zvláště obtížné, v serpentině (s včelíny) víceméně přechází do vrstevnicového průběhu.

Cesta obtáčí západní svahy Prostřední skály a brzy dorazí k rozcestí Příčná stráň, tudy prochází zelená pěší TZ od Vikýřovické zastávky k zmíněnému 719 m vysokému vrcholu.

Ta nás ale nezajímá, pokračujeme vrstevnicí po vcelku kvalitní zpevněné lesní cestě.

Zhruba po půl kilometru dojedeme k rozcestí, kvalitnější cesta směřuje k vrcholu, musíme zvolit poněkud horší, doleva odbočující cestu. Je mírně zarostlá, nicméně dobře patrná. První metry sleduje stále vrstevnici, po chvíli ovšem cesta nepatrně mizí, je potřeba odbočit kolmo do svahu, skoro lepší je kolo vytlačit. Nejedná se o všem o nijak dramatickou záležitost. Po nějakých 50–100 m dorazíme k pěšině, ta nás navede na palouček, odkud pokračuje zase sjízdná cesta. Není nijak obtížné správnost směru identifikovat – objevíme jednu z tabulí naučné stezky Petrovské studánky. Část trasy nás nakonec bude její svébytné značení (dřevěné šipky) provázet.

Mírný sjezd nás svede k okraji lesa, k další zastávce NS. To upozorňuje na panoramatický výhled. Konkrétně se můžeme pokochat výhledem na údolí Desné někde od Rapotína po Bukovice s přilehlými vrcholky Hanušovické vrchovina a Hrubého Jeseníku.

Následuje sjezd k serpentině (studánka Kaliště)., za kterou opět následuje výjezd do kopce. Brzy narazíme na pěknou asfaltovou cestu (slovo pěknou je nutno brát s ohledem že jde o lesáckou cestu). Ta se postupně klikatí v údolíčku mezi Prostřední skálou a Petrovským vrchem. Tady to už vlastně znám, díky NS, kterou jsem kdysi prošel.

Stoupání končí asi 100 výškových metrů pod Petrovským vrchem, úžlabinkou lze nakouknout do opuštěného lomu, po několika dalších metrech mineme závěrečnou zastávku NS.

Cesta míří vrstevnicí přímo k severu a kdo by tu jel přespříliš rychle, přehlédne relativně nenápadnou, nicméně na druhý pohled vcelku zajímavou skálu.

Pár zatáček sjezdu a dojedeme k rozcestí s přístřeškem a zelenou TZ. Ta směřuje od Sobotína k Hraběšicím. To už je ovšem místo důvěrně známé. Směrem k Sobotínu bychom po pár metrech dorazili k textačnímu bodu Farský vrch, nás bude zajímat směr Doprava (k jihu).

K poučení nás teď pro změnu bude provázet pár tabulí nedávno realizované NS Sobotínský okruh. Následující zastavení je pojmenované jako vyhlídka Na Praděd. Jde ovšem o vyhlídku dočasnou, v lesním průseku nebude zas tak dlouho trvat a vrcholky Hrubého Jeseníku po pár letech zakryje les.

Brzy nás přivítá rozcestí Nad Hraběšicemi (pozor, sledujeme zelenou značku, ta malým kopečkem odbočí z přímého směru lesní cesty).

V rozcestí se připojí žlutá značka, kterou jsem pohrdli u Anenského Dvora. Tu využijeme k dojezdu k sedlu Traťovka. Protože jde o běžný silniční přechod, zde popis trasy končí. Dle potřeby si výletník už může zvolit, vydá-li se zpět dolů přes Hraběšice, nebo pokračovat na Hvězdu a Skřítek (Rabštejn), případně dolů do Rudoltic a pře Sobotín, kam potřebuje.

Autor: Bobkart

Další články autora: 2458

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli