Kolem pohádkového centra Telče po březích rybníků

Kam a jak jedeme?

Historická část jednoho z našich nejspanilejších moravských měst je obklopena třemi většími a velice malebnými rybníky. Náš okruh nabízí nevšední a neobvyklé Pohledy a to nejen na historické jádro tohoto překrásného města, ale setkáme se i s dalšími památkami Telče a také přírodními zajímavostmi.

Za čím jedeme?

Protože jsme ubytováni na samém okraji města Starého města, začínáme náš vycházkový okruh logicky právě z těchto míst :

Po silničce za posledními městskými domy přicházíme po pár minutách chůze na rozcestí. Cesta vlevo klesá ke břehům Staroměstského rybníka, který byl tak jako ostatní 2 městské rybníky založen už ve středověku osvíceným panem Zachariášem z Hradce. Staroměstský rybník je svou rozlohou ze všech městských rybníků ten největší. Tady jsme daleko od ruchu městského centra, které od rána do večera trpí pod nájezdy památekchtivých a převážně motorizovaných turistů ... Na těchto místech vládne absolutní klid a pohoda. Jsme obklopeni téměř neporušenou přírodou a přes vodní hladinu se kocháme moc hezkým Pohledem na protější břeh s kostelem Matky Boží. Blízko břehů na travnatých ostrůvcích a balvanech, vystupujících z vodní hladiny, v klidu odpočívají labutě a divoké kachny. Při Pohledu napravo se nad koruny stromů vysoko vypíná starý nepoužívaný cihlový komín,který si na léto pronajala čapí rodinka.

Pod hrází se nachází budova bývalého parního mlýna. Jdu to dolů po cestě občíhnout a vyfotit. Rozsáhlá stavení se nacházejí ve značně zbědovaném stavu, zrezivělé lešení v jednom traktu mlýna napovídá, že se snad s jeho rekonstrukcí už započalo. Když se vracím okolo rybniční výpustě nahoru na hráz za Janou - najednou kde se vzal, tu se vzal - sjíždí ke mně na kolech početný turistický peleton a jejich vousatý vůdce se mne ptá, zda je ta cesta průjezdná. Vesele mu odpovím, že to teda nevím, neboť jsem na těchto místech poprvé v životě !

Po hrázi rybníka prochází zelená tur.značka, která pak nad zalesněným a skalnatým břehem odbočuje u sochy sv.Jana Nepomuckého vlevo směrem k městu. My se ale jdeme napřed po cestě projít k nedaleké vlakové zastávce, abychom věděli, odkud máme vyrazit na náš zítřejší výlet. Zastávka je asi novějšího data, neboť ji na turistické mapě nikde zakreslenou nevidím. Hned za ní se nad silničkou nachází areál židovského hřbitova, který je obklopen zdí a bohužel uzamčenými vraty. Polní cesta okolo něj stoupá směrem k nedaleké rozhledně Oslednici...

Vracíme se na hráz Staroměstského rybníka a po zelené značce pokračujeme lesem okolo jeho břehů. Pohodlný chodník prochází kol laviček, zvoucích k odpočinku a pod zajímavými shluky balvanů a nižších skalek. Místy se od břehu odkrývá neobvyklý výhled přes vodní hladinu na vzdálené městské centrum. Pak se nám značka odklání od rybníka, vycházíme z lesa na okraj městské zástavby a ke břehu rybníka se dostáváme až při jeho horním konci. Tato nejhořejší část je porostlá mořem travin a rákosu a v průplavech kličkují hejna divokých kachen. Sluneční paprsky se opírají do vodní hladiny a proměňují ji v živé stříbro - záře je tak intenzivní, až z toho bolí oči ...

Nad koncem rybníka už okolo břehů Telčského potoka, poslední Pohled na tentokráte notně vzdálený starobylý chrám Matky Boží a my procházíme nám už známou branou a Palackého ulicí na ohromný areál náměstí Zachariáše z Hradce, přeplněného lidmi, automobily a všemi dalšími myslitelným výdobytky civilizace z počátku 21.století.

Zde volíme kratší odpočinek na jedné ze "zahrádek"při sklenici vynikající žluté - ( ale drahé) - limonády a při její konzumaci necháme naše oči bloudit po nádherných fasádách měšťanských domů.

Po oddechu opouštíme náměstí krátkou uličkou Na Můstku a ulicí Na Parkáně, která ji kříží, se za chvilku dostáváme ke břehu Štěpnického rybníka. Tento odděluje historické centrum od novější městské čtvrti a na jeho hladině se zrcadlí obrysy jednoho většího ostrova a po vodní hladině se neprohání jen vodní ptáci, ale i turisté na vypůjčených lodičkách. Bohužel máme celý rybník v silném protisvětle, takže tady fotit opravdu nemůžeme...

Přicházíme ke konci rybníka k ulici Na Baště. Na mostě jsou vidět barokní sochy několika svatých a to konkrétně sv.Prokopa, Ludmily a Václava. Bližšímu průzkumu ale brání vysoká hustota turistického provozu a pokud nechceme skončit pod pedály projíždějících bikařů, tak rychle a obezřetně přeběhnout na druhou stranu !!

Tady nás ale naštěstí čeká další oáza ticha a klidu : pod vysokými zámeckými zdmi a Věžemi procházíme částí Zámeckého parku, abychom pak po lávce přes potok přešli do jeho daleko rozlehlejší části. Z odstupu a přes vodní hladinu pak můžeme obdivovat - jak to, hrome, říkali ti Homolkovi - "překrásná panorámata" - a to zámku, kostelů a jezuitské koleje, odrážející se na azurově modré hladině posledního z městských rybníků. Ten nese název Ulický ... Procházka touto částí parku přináší mnohá překvapení - míjíme shluky vzácných a starých okrasných stromů, napravo se na loučce na nízkém návrší vypíná rozlehlá budova klasicistního skleníku a každých několik desítek metrů se nám od břehu rybníka nabízí zase jiný a jiný výhled na zdejší nádherné památky a město !

Pak přicházíme k dlouhému dřevěnému mostku, který se jmenuje Belpská lávka a lze po ní přejít přes rybník na druhou stranu rybníka a pak do centra všeho dění v Telči - na hlavní náměstí. Že jsou výhledy z této dřevěné lávky opravdovou turistickou bombou, není třeba nijak rozepisovat - prostě je to takový zdejší "Karlův most"...

Ulicí U Masných krámů, kterou protíná ulička Seminářská a Hradební se opět ocitáme na tom nejhlavním telčském náměstí a opět neodoláme a volíme okruh okolo něj po směru hodinových ručiček. Na severní straně je ve stínu podloubí vchod do Galerie s opravdu nádhernými a zajímavými obrazy. Protože mi manželka pořád kdesi utíká, tak se tu bohužel nemohu zdržet a tak si slíbím, že se tu v příštích dnech určitě zastavím a spěchám za ní ven.

O něco později už definitivně opouštíme historické centrum a po dlážděném chodníku, vedoucím okolo jižního břehu Staroměstského rybníka, kráčíme vstříc našemu "apartmá"... zajímavostí je, že tento dlážděný chodník vznikl už v roce 1800 a dostal jméno "Na Dlážkách"... Vede od města až ke kostelu Matky Boží a místy jej zdobí barokní sochy světců - v pořadí od města je to sv.Michael, Jan Nepomucký podruhé, Máří Magdaléna, Vendelín a Rafael. Já si se zájmem prohlížím zvláště sochu Máří Magdalény. Ne proto, že je to mezi nimi jediná žena, ale protože je zcela obrostlá žlutým lišejníkem !

Poikračujeme dál okolo rybníka a teď v podvečer je to jako v té rozhlasové reklamě : "Moucha, komár, moucha, komár !", nedá se v klidu postát a kochat se zapadajícím sluncem a přicházející bouřkou, aniž bychom se nestali nedobrovolnými dárci krve ... a tak HONEM PRYČ !!!!! Kousek dál chodník odbočuje od rybníka přes louku s pasoucí se kravičkou a mezi zdmi starých domků přicházíme na náměstíčko s kostelem sv.Matky Boží. Tak jako Kostel sv.Anny ve městě, tak i tento je obkroužen vysokou zdí s branou a freskou světice. Za hřbitovem míjíme domov pro seniory, kteří našli bydlení v opravené prastaré budově městského špitálu - ten byl založen už za časů vlády samotného pana Zachariáše !!

Za prvních kapek a stále sílících větrných poryvů spěcháme k našemu apartmánku a když už jsme "doma", tak venku začíná pořádný slejvák a s doprovodem hromů a blesků bouře trvá dlouho do noci... To už ale dávno spíme, protože na televizi se tu koukat nedá - mají tu špatný signál a každý program po pár minutách vypadne ...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jak jsme se najedli, to už jsem popisoval ve výletu po centru Telče. Samozřejmě jsme si i večer po návratu dali něco dobrého a to vychlazenou limonádu a pivo. Náš apartmánek má i koupelnu se sprchou a není to tu špatné, jen to máme odtud skoro 2 km k vlaku a busu ...

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Tento okružní výlet byl i v tropickém skleníkovém horku nakonec tou nejpříjemnější záležitostí, protože naše cesta zčásti vedla pod ochrannou deštníkovou klenbou stromů na březích rybníků a tam, kde stromy chyběly ... tak tam nám myšlenky na strašné vedro odpoutávaly rozličné zajímavosti a opravdu Super výhledy ! Rozhodně tuto trasu všem vřele doporučuju - místy je opravdu balzámem na náš nervový systém ...

Ostatní informace

Kromě limonády - 0.5 l za 40 kč jsme už nedali nikomu vydělat... Jen vietnamským obchodníkům v krámku na hlavní třídě, kde jsme si za "normální" cenu koupili nějaké nápoje sebou na noc a na zítřejší výlet ...