Mikulov, obec pod Bouřňákem.

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Do přírody

Mikulov, kostel sv. Mikuláše od SV • Fotografie (23) • Foto: Bohumir

Vstoupit do fotogalerie (23 fotografií)

Mikulov, náves

Mikulov, věž kostela sv. Mikuláše

Vstoupit do fotogalerie (23 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Krušné hory jsou oblastí, kam často nejezdíme. Přesto se občas podaří, najít nějaké místo, ze kterého vyjíždíme do okolí. Tentokrát jsme si vybrali pro nás naprosto neznámou obec Mikulov. Výběru trochu napomohl krušnohorský Bouřňák ( 869 m.n.m.), za který hovoří již jeho jméno. Navíc název hory určitě probouzí i zvědavost. Cesta po nečekaně prázdné dálnici nás dovedla ke sjezdu do Teplic. Následně jsme se přes město dostali do Dubí a bylo vyhráno. Silnice č. 27 do Litvínova je skoro dokonalá. Když jsme u města Hrobu odbočili směrem na Moldavu do hlubokého údolí potoka Bouřlivce, byl náš cíl za několik minut dosažen.

Mikulov je rozložen na velmi prudkém svahu, nad levým břehem potoka Bouřlivce. Ves obklopuje věnec hor. Na západě to je již jmenovaný Bouřňák. severu dominuje Klinovčík ( 836 m.n.m.) a nejvyšším v okolí je na SV Pramenáč ( 909 m.n.m.). Na rozdíl od zničených lesů na naší Šumavě jsou zdejší lesy pohádkou. Zbývá krátký pohled do minulosti. Ves byla založena někdy ve 14. století, když sem přišli horníci ze Saska. Do roku 1595 se ves nazývala Neuschellenberg. V tomto období tady bylo určitě hodně živo. Od Rudolfa II. bylo městu v roce 1597 uděleno právo svobodného kutného města. Mikulov měl svůj znak a pravidelně se tady konaly týdenní i výroční trhy. Nic netrvá věčně a význam Mikulova začal od roku 1740 postupně upadat a lze se dočíst, že v roce 1870 tady těžili stříbro jen dva horníci.

Za čím jedeme?

Po ubytování jsme mohli začít s poznáváním obce. Jak jinak, první kroky vedly ke kostelu sv. Mikuláše. Nachází se na návsi ve středu obce. Byl postaven v roce 1770 na místě původního kostela. Pozdně barokní stavba je jednolodní a na ní navazuje trojboký presbytář. Sakristie je na jižní straně. V západním průčelí je hranolová věž zakončená přilbou. Na jižní stěně kostela je deska se jmény padlých v první světové válce. Ze sakrálních objektů lze jmenovat hřbitovní kapli ze začátku 19. století a ve vsi je i několik křížků. Hezkým objektem je vodárna z roku 1910. Najde se tady i několik zajímavých domů. Jistě překvapí opuštěný hotel Modrá hvězda. V obci roste i několik starých stromů. SV nad obcí je nádraží na známé Moldavské horské dráze. Na této trati je severně od vsi 118 metrů dlouhý a 31 metrů vysoký viadukt. K návštěvě po dolování zve štola Lehnschafter v ulici U hřiště. Štola má dvanáct pater a je 250 metrů hluboká. Bohužel v době našeho pobytu jsme se do ní nedostali. V dolní části na okraji obce je velké parkoviště u sjezdovky na Bouřňáku. Jsou tu i dva hotely a restaurace. Velmi hezká je procházka okolím obce, i když je to z kopce do kopce. Z několika míst se nabízejí hezké výhledy na obec samotnou i na hory v jejím okolí.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Byli jsme ubytováni v pensionu Mikulka v Mikulově. Je ve středu obce, nedaleko autobusové zastávky. Jídlo bylo chutné, čepují tady Plzeň a lze jen doporučit.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Především okolní lesy překvapily svěžestí, i když byl suchý rok. Samotná obec má své plusy i mínusy, ale celkově jsme byli spokojeni.

Ostatní informace

Chodit po Mikulově je střídání stoupání s klesáním. Mapy uvádějí nadmořskou výšku 595 metrů, ale nádraží je 723 m.n.m. Okolo Mikulova prochází několik turistických cest a mají tady i Mikulovský okruh. Vše okolo je zařazené do přírodního parku Loučenská hornatina. Mikulov je součástí mapy KČT č.6 Krušné hory – Teplicko.

Poslední aktualizace: 6.12.2019

Mikulov, obec pod Bouřňákem. na mapě