Nevyjde Skřítek? Zkuste Sfingu!

Kam a jak jedeme?

Představte si, že se u vás nečekaně zastaví známí z hanáckých rovin s nápadem zajet si na horské sedlo Skřítek za účelem krátké zimní pěší procházky. Na placatých pláních bylo začátkem roku sněhu asi jako v Senegalu a někomu prostě ta ladovská zima chybí. Představa, že se dá na „skřítkovskěm“ parkovišti o sobotním - byť poměrně časném - dopoledni odstavit vozidlo, je však díky běžkařům tak trošku sci-fi. Kolony čekajících aut z obou směrů totiž brání v průjezdu i dálkovým autobusům a přepočetná plechová kavalerie obsadí široko-daleko každé volné místečko u silnice nebo plácek na louce či při jakémkoliv vjezdu do lesa. Zákazová značka neznačka a covid necovid. Je to sice stav nepotěšitelný, ale celkem pochopitelný.

Obličeje olomouckých přátel prudce zesmutní, protože náhradní program nemají, a otáčejí se s jistou nadějí k nám, téměř domorodým. Až k Bruntálu se nám ale moc nechce a rozhodně nehodláme nikomu šlapat do upravených běžeckých stop ani se pohybovat mezi domy. A tak zkouším přijít se spásnou myšlenkou: "Myslíte, že by vám mohla Skřítka nahradit Sfinga? Navíc Sfinga říznutá Čertem?" Pokud ano, žádný problém …  

Za čím jedeme?

Celý náš výlet zůstává i tak zasazen do krásné jesenické přírody v oblasti hranice Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Pohybujeme se tedy na bruntálské straně pod sedlem Skřítek, které vlastně odděluje Hrubý Jeseník od Hraběšické vrchoviny.

Výchozím bodem je obec Žďárský potok, která je dnes již součástí Staré Vsi u Rýmařova. Odsud se po zelené TZ (tzv. Mazanecká cesta končící v Bedřichově) se vydáme pod Výhledy (vrchol) až Pod Výhledy (rozcestník). Tady přestoupíme na žlutou TZ; ne ovšem na tu, která by nás zavedla přes Rabštejn a Hraběšice až do Šumperka. Vydáme se směrem opačným, tedy k janovickému zámku a Rýmařovu. I po ní však absolvujeme pouze krátkou část končící těsně pod Kamennou horou. Naším cílem je již zmíněná Sfinga. Přesněji řečeno Kamenná sfinga, což je méně používaný název nevelkého skalního útvaru známého spíše jako Čertův kámen nebo Čerťák. V minulosti byla skála označovaná také názvy Lämmersteine (tedy Jehněčí nebo Beránčí kámen) či Skála na Kamenné hoře. Výrazy skála i hora jsou však v tomto případě lehce nadnesené …

Vzdálenost od auta ke skalce je něco přes 3 km, takže celkově našlapeme asi 6 a čtvrt kilometru. Celá cesta je záležitostí veskrze příjemnou, nenáročnou a rovinatou. Nejnižší bod (start) se totiž nachází v nadmořské výšce 724 m, Sfinga pak hledí do krajiny o pouhých 71 m výše. Cestou jsme potkávali desítky běžkařů (včetně rodin s dětmi) i pěších turistů (většinou dvojice) a je zřejmé, že i v letních měsících se jedná o příjemnou vycházku, kterou lze absolvovat i s kočárkem. 

Není však problém si trasu (na běžkách, kole i pěšky) různě prodloužit a z romantické vycházky tak udělat celodenní výlet pro zdatné turisty ...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Někomu stačila slivovice a čaj, někdo přidal tatranku a někteří hladovci i řádně „napěchovaný“ chlebový sendvič. Nabídka restaurací a hotelů je ale v současné době stejně v podstatě nulová.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Jednalo se o víceméně první letošní turistickou aktivitu, takže jsme byli našim přátelům vděčni i za neplánované zorganizování této nedlouhé procházky do lůna Matky Přírody (sami jsme plánovali výlet až na neděli, ale v dnešní době asi fakt nemá cokoliv jakkoliv odkládat. Nakonec to byla akce velmi příjemná a pozdní oběd pak chutnal o to více.

Nelíbilo: Místy poměrně hustá mlha nepotěšila, ale už jsme si během našich společných výletů na její doprovod tak nějak přivykli. A je fakt, že počet aut (nejen) v Jeseníkách je rok od roku stále větší „masakr“ …

Ostatní informace

Do této části článku tentokrát patří jen pár základních informací o skalním útvaru známém jako Čertův kámen i Kamenná sfinga.

Jedná se o menší skálu, kterou tvoří dvojice na sobě položených kamenných bloků. Ty se dotýkají jen malou plochou, takže svým způsobem je to vlastně varianta viklanu. Oba bloky pak z určitého úhlu pohledu a při trošce fantazie připomínají sfingu nebo nějaké zvíře. Skalní útvar se nachází jižně od vrcholu Kamenné hory a bývá označován jako výjimečný, zvláštní a pozoruhodný. Jeho spodní část má rozměry přibližně 8,7 x 6,5 metru a celková výška Sfingy je jen asi 4,2 m. Samotná skála je tvořena zbřidličnatělou žulou a je pozůstatkem intenzivního mrazového zvětrávání v době ledové.

V těsné blízkosti skalního útvaru se nachází dřevěný přístřešek, který byl vybudován jako turistické odpočívadlo. Sfinga sice bývá označována také jako vyhlídkové místo, ale výhledy do okolí jsou dnes již dosti omezeny okolními stromy (v některých případech, např. tom našem, i hustou mlhou).