Špindlerův Mlýn – Labská přehrada.

Kam a jak jedeme?

Malá vycházka ze Špindlerova Mlýna k Labské přehradě je v odpoledních hodinách docela vítána. Naším úmyslem je jít po pravém břehu řeky k přehradní hrázi a po druhé straně se vrátit do města. Něco málo k samotné přehradě. Ta byla postavena mezi roky 1910 až 1916 a je první přehradou na řece. Hráz je vysoká 41, 5 metrů, dlouhá 153, 5 metrů a její šíře v horní části 6, 15 metrů. Délka jezera nad hrází je kolem 1 kilometru a zatopená plocha má 26 hektarů. Silnice na hrázi byla otevřena v 80. letech minulého století. V roce 1994 byla zprovozněna vodní elektrárna. Tolik k přehradě a můžeme jít.

 

Za čím jedeme?

Vycházíme od hotelu Svatý Hubert Okružní ulicí směrem k městu. Na první křižovatce od hotelu odbočujeme vpravo a scházíme k řece. Následuje krátký úsek po levém břehu a po krytém dřevěném mostě přecházíme na pravý břeh řeky. Prochází tudy naučná stezka, je tady několik hotelů a muzeum lega. Nechybí ani menší parková úprava. Za touto městskou částí pokračujeme po Vrchlabské ulici. Po několika desítkách metrů je jasné, že by chůze po silnici při pravém břehu byla více než riskováním. Projíždějících aut je až moc a tak je nutné něco s tím udělat. Variantu po značce přes Bedřichov kvůli vedru odmítáme a tak naší spásou je autobusové nádraží. Autobusy tady jezdí dosti často a jeden z nich nás po chvilce veze na zastávku Labská. Ta je nedaleko přehradní hráze a jak se ukazuje i ten krátký úsek po vytížené silnici máme rádi za sebou.

První pohled na hráz je již ze silnice zajímavý. Kolem vstupu na hráz je staveniště a za ním přecházíme po hrázi na druhou stranu. Na hrázi je živo, mládež milující adrenalinové zážitky slaňuje vnější stěnu hráze. Je to sice zajímavé, ale pro staré kosti to už není žádoucí. Navíc je vidět, že někteří účastníci slaňování toho mají „ až nad hlavu“. Pohled z hráze na jezero je dosti zvláštní. Vody je málo a asi díky sinicím je zelená. Nedaleko hráze je budova, kterou je možné nazvat malým zámečkem. Odtud pokračujeme po zelené, směr město. Po krátkém úseku vstupujeme do lesa. Tabule u pensionu Fontána oznamuje, že je zavřeno. Očekávané výhledy na přehradu maří les. Až za Tabulovými boudami se nám otevřel výhled na Bedřichov. I poslední část cesty se jde lesem a to až k prvním stavením městečka. Zbývá projít mezi hotely k tomu našemu a vycházka k přehradě je u svého konce.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Při našem pobytu ve Špindlerově Mlýně jsme se stravovali a byli ubytování v hotelu Svatý Hubert. Jídlo i pivko bylo velmi dobré a vše probíhalo k naší plné spokojenosti.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Špindlerův Mlýn je zajímavé místo. Dá se říci, že si tady návštěvník vždy něco vhodného najde. Výše popisovaná vycházka se nám líbila. Jen to vedro mohlo být menší.

 

Ostatní informace

Ušli jsme přibližně 5 kilometrů z větší části lesem. Chůzi po silnici nelze doporučit. Cesta po opačném břehu je jak pro seniory, tak pro rodiny s dětmi. Potkali jsme i rodinku s kočárkem. Ale jinak tu moc turistů nechodí.