V sychravém podzimu z Pecky na Zvičinu

Kam a jak jedeme?

Zima už pomalu začala přebírat nadvládu nad krajinou, když jsme se rozhodli podniknout poslední větší výšlap v minulém roce.
Autem přijíždíme do malebného městečka Pecka v Podkrkonoší a odtud po prohlídce zdejší dominanty, což je zřícenina hradu ze 14. století vyrážíme po červené značce k nejvyššímu vrcholu zdejší krajiny, jímž je vrchol Zvičina. I když na konci listopadu nepanuje zrovna ideální počasí, chvílemi se nám z cesty otvírají pěkné výhledy na již zasněžené vrcholky Krkonoš.
Po zdolání kóty 671 metrů, což je nadmořská výška vrcholu Zvičiny se na zpáteční cestu vydáváme opět po červené značce směrem na Horní Brusnici a Mostek. Na rozcestí Mostek hájovna přecházíme na modrou značku, která nás dovede zpět do městečka Pecka.

Za čím jedeme?

Pecka
Název městyse je odvozen od kopce nad ním ležícího, který svým tvarem připomíná pecku. Právě na tomto kopci byl ve 14. století vystavěn hrad, který se stal dominantou zdejší krásně kopcovité krajiny. Prvním majitelem hradu byl Budivoj z Pecky, v dalším období se majitelé dost rychle střídají. Významným datem pro hrad i městečko samotné je rok 1612, kdy hrad a zdejší panství získává Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Kryštof Harant byl významným mužem své doby. Působil v diplomatických službách na dvoře císaře Rudolfa II. a osudnou se mu stala jeho aktivní účast při povstání českých stavů v roce 1618. Po porážce českého stavovského vojska v bitvě na Bílé hoře v listopadu 1620 se uchyluje na Pecku, kde je v roce 1621 zatčen vojenským oddílem Albrechta z Valdštejna a je odvezen do Prahy, kde je uvězněn a následně souzen.  21. června 1621 je na Staroměstském náměsí v Praze popraven jako třetí v pořadí ze sedmadvaceti českých panů. Po Harantově smrti panství připadá Albrechtovi z Valdštejna, který je roku 1627 daruje kartuziánskému řádu. V roce 1603 byl v městečku postaven barokní kostel sv. Bartoloměje, následně v dobách třicetileté války byla Pecka i s hradem vydrancována a vypálena švédskými vojsky. Dalším osudovým datem je rok 1830, kdy městečko zachvátil zničující požár, který se rozšířil i na hrad. Po tomto požáru začal hrad pustnout a stává se z něj zřícenina, když je postupně rozebírán jako stavební materiál pro obnovu městečka ležícího pod ním. Ve čtyřicátých letech 20. století začínají na hradě záchranné práce. Jejich výsledkem je pak to, co můžeme obdivovat ze středověkého sídla do dnešních dnů.

Zvičina
Vrchol v nadmořské výšce 671 metrů je nejvyšším vrcholem Zvičinsko-kocléřovského hřbetu. Na vrcholu Zvičiny byl v roce 1706 vystavěn barokní kostel sv. Jana Nepomuckého. Na konci 19. století, kdy se v českých zemích začíná rozvíjet turistická spolková činnost je na vrcholu Zvičiny vystavěna Klubem českých turistů turistická chata. K chatě byla v roce 1925 dostavěna věžička, která je využívána jako rozhledna a v roce 1926 byla chata slavnostně pojmenována po spisovateli a rodákovi z nedalekých Lázní Bělohrad Karlu Václavu Raisovi. V dnešní době je Zvičina významnou křižovatkou značených turistických cest a místem s nádhernými výhledy do krajiny.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V půli cesty jsme se dobře a za solidní ceny občerstvili v raisově chatě na Zvičině.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Moc pěkný výlet v krajině Podkrkonoší, který nám jen trochu zkazilo nevlídné podzimní počasí.

Ostatní informace

Hrad Pecka otevřen:
duben a říjen o sobotách, nedělích a svátcích 9-16 hod.
květen, červen, červenec, srpen a září ÚT-NE 9-17 hod.
Základní vstupné 80,- Kč.

Raisova chata s rozhlednou na Zvičině je otevřena v letním období od středy do neděle, v zimě pak od pátku do neděle.