Výšlap na hrad Janštejn a do lázní sv. Kateřiny

Kam a jak jedeme?

Dnes byl den plný krásných památek a zajímavostí. Zřícenina hradu Janštejn na Hornocerekvicku a lázně sv. Kateřiny u Počátek.

Za čím jedeme?

Poměrně náročný výšlap skrze lesy, městečka a vesnice, v nichž v každé je nějaká ta drobná památka. S trochou nezbytného bloudění jsem nachodil po tomto hezkém koutě Vysočiny nejméně 35 km. Ale stálo to za to. Navíc všude jsem potkal velice příjemné lidi, což nebývá až tak zvykem. 
Prvním cílem byla zřícenina hradu Janštejn. Vznikl kolem roku 1315. Během husitských válek byl pravděpodobně pobořen a následně zpustl. Z hradu zbylo pár rozvalin a část štíhlé věže, jež měla průměr 4,7 metru a světlost šachty 1 metr. Zdi jsou silné 2 metry.
Dne 17. listopadu 1423 byly poblíž obce Horní Dubénky, přepadeny vojskem Menharta z Hradce, husitské vojenské jednotky, vracející se tudy z obléhání Telče. V boji proti přesile zahynulo kolem 300 mužů včetně jednoho z husitských vojevůdců Havla Pinty, přežil druhý z vojevůdců Jan Hvězda z Vicemilic (zvaný Bzdinka), který se zbytky jednotek odtáhl do Pelhřimova, kde se spojil s ostatním Žižkovým vojskem. Na památku je v okolí vztyčeno několik pomníků.
Vodoléčebné a klimatické lázně u sv. Kateřiny jsou uváděny v 16. stol. Dle pověsti pramen uzdravil dcery pána z Leskovce a ten zde dal postavit kapličku. Věhlas lázně získaly v 18. století, kdy patřily městu. Za Emanuela Němce (majitele lázní v r. 1908–1911) zde v letní sezóně 1909 působil jako lázeňský lékař MUDr. Antonín Čapek, otec bratří Čapků. Byla tu s ním celá rodina. Za první světové války vyhořely a již nikdy se nepodařila jejich obnova.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo a pití z vlastních zásob, na konci pouti pak v restauraci.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výšlap byl pěkný, přes velké horko stál za to.

Ostatní informace

Cena za jízdenky vlakem a občerstvení v restauraci.