Zámek v Klášterci nad Ohří a něco navíc.

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou

Klášterec nad Ohří, vstupní strana zámku • Fotografie (62) • Foto: Bohumir

Vstoupit do fotogalerie (62 fotografií)

Klášterec nad Ohří, Sala terrena

Klášterec nad Ohří, pohled na zámek z parku

Vstoupit do fotogalerie (62 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Pobývat v Kadani a nezajet do Klášterce nad Ohří snad ani není možné. Porcelán vystavovaný ve zdejším zámku se jen tak někde nevidí. Když se k tomu přidají stavební památky města a velmi pestrý zámecký park je to výlet na celý den. Stručný výtah z historie je tak trochu povinností. Mělo tu vše začít mezi roky 1150 až 1250 založením malé osady, která byla v majetku benediktinů z Postoloprt. Datem, o které se lze opřít, je rok 1277, kdy král Přemysl Otakar II. proboštství zrušil a osadu vložil do královského majetku. Ve 14. století byla osada připojena k pernštejnskému panství. V této době se místo jmenovalo Klosterlin a nebylo moc významné. Husitské války do chodu osady nezasáhly a až na začátku 15. století se dostávala na výsluní. V polovině století již byla městečkem. Tehdejší majitelé Fictunové stáli na nesprávné straně a po roce 1620 připadl jejich majetek císaři Ferdinandu II.

V roce 1623 získává panství Kryštof Šimon z Thunu. Třicetiletá válka přinesla městu zkázu. Bylo několikrát vydrancováno vojsky obou válčících stran a ještě po uzavření míru v roce 1648 tu řádili Švédové. Po válce se pozvolna vše začalo navracet do starých kolejí. Thunové vlastnili město až do roku 1810 a i po tomto datu dění ve městě významně ovlivňovali. Dva členové rodu byli starosty města. Dalšímu rozvoji dala červenou první světová válka a pak to pokračovalo ve stejném sledu jako v celém pohraničí. V roce 1945 byl proveden odsun německého obyvatelstva a následovala devastace pohraničí. Období po roce 1948 také nic moc nebylo a obrat k lepšímu přišel po sametové revoluci. Dnes je Klášterec nad Ohří, až na ty paneláky, hezké město, ve kterém žije okolo 15 000 obyvatel.

Za čím jedeme?

Dojet sem z Kadaně je otázkou minut a po zaparkování můžeme začít s prohlídkou města. Začínáme na náměstí u zámeckého parku. Tomu vévodí velký dům a socha Immaculaty. Nedaleký kostel Nejsvětější Trojice je hezké baroko a byl postaven mezi lety 1665 až 1670. V okolí je několik barokních soch, mezi nimi vyniká socha sv. Floriána z roku 1725. V zadní části kostela je vchod do krypty. Odtud je to jen kousek na náměstí Eduarda Beneše. To bylo obnoveno do podoby v 19. století. Novogotická Radnice je ze druhé poloviny 19. století. Skvostný je ve středu náměstí barokní sloup Nejsvětější Trojice se sochami svatých na obvodu. O něco níže je městská kašna a v horní části náměstí socha připomínající pobyt sochaře Brokoffa ve městě. Domy na náměstí jsou většinou patrové a převládajícím slohem je klasicismus.

Z náměstí zacházíme ke hřbitovu, kde stojí rokokový poutní kostel Panny Marie Utěšitelky. Stavěl se od roku 1743 do roku 1760. Dvě věže v jeho průčelí byly přistavěny v roce 1831. Zajímavou rokokovou stavbou je i márnice. Na hřbitově je pomník padlým ve světové válce. Přesun do zámeckého parku okrajovou částí města je otázkou chvilky. Park byl založen při zámku ve 2. polovině 17. století. Do dnešní velkosti byl rozšířen v roce 1820. Mezi staletými velikány je i několik vzácnějších druhů dřevin. Z nich lze jmenovat americký tisovec dvouřadý. Zlatým hřebem parku je patrová Sala terenna s velkou terasou. Stavěla se ve 2. polovině 17. století. Mezi ní a zámkem jsou sochy J. Brokoffa významného sochaře z doby baroka. V kašně před zámkem se sochou tritona začala tryskat voda v roce 1686. Vycházka městem a parkem končí a jdeme do zámku.

Zámek je jednopatrová, čtyřkřídlá budova s hranolovou věží ve křídle nad řekou. Původní stavbu nechal v roce 1660 upravit Michal Osvald Thun v barokním slohu. Po požáru v roce 1784 byl opravován až do roku 1796 a následně upraven v roce 1818. Po požáru v roce 1856 prošel zámek novogotickou přestavbou a v této podobě zůstal do současnosti. Během druhé světové války byl proměněn v nacistická kasárna. Po roce 1945 přešel do vlastnictví státu. Mezi roky 1951 až 1952 byl restaurován a od roku 1953 bylo v zámku muzeum porcelánu. V roce 1993 se majitelem zámku stává město a porcelán se vystavuje dál. A je se skutečně na co dívat. Kromě porcelánu českého tu má své místo i porcelán evropský a orientální. Návštěvou zámku náš výlet do Klášterce nad Ohří končí.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Stravovali a bydleli jsme v hotelu Mova v Kadani a bylo to na jedničku. Pokud tuto oblast opět navštívíme, víme, kde budeme bydlet. Překvapilo nás, že v Klášterci jsme nenašli žádnou otevřenou restauraci. Asi jsme hledali špatně.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Kdo obdivuje porcelán, tak Klášterec prostě musí navštívit. Když se to spojí s parkem a městečkem, je o hezký den postaráno. Nám se tady líbilo.

Ostatní informace

Od naší poslední návštěvy nějaká doba již uplynula a tak bude lepší informace o otevírací době a výši vstupného zjistit prostřednictvím internetu. Jinak se toho moc nenachodí, tak dva, nejvýše tři kilometry. Hezké jsou pohledy z parku na řeku a město. Výlet je možné rozšířit o nedaleké lázně Evženie. Klášterec nad Ohří je součástí mapy KČT č. 7 Žatecko.

Poslední aktualizace: 9.3.2015

Zámek v Klášterci nad Ohří a něco navíc. na mapě