10.část Expedice Francie-Španělsko 2016.Bilbao(Portugalete),Technický unikát Bizkaiko Zubia v Getxo

1.6. Ze španělského Mioňa už míříme dál na východ. Na cestě máme Bilbao. Při každé cestě kolem něj mně to jméno šimralo exotikou. Vždy jsem pomyslel na jeho návštěvu. Vždy mně však zarazila jeho velikost. Velkým městům jsem se pokaždé snažil vyhýbat. Jméno mně sice exoticky znělo, ale poměr historických a zajímavých objektů se mi zdál v nepoměru k ostatní fádní zástavbě a průmyslu, možnostem Dopravy, jednotlivým vzdálenostem mezi zajímavostmi a ztrátovým časům. Nervozita velkého města, ruchu a kriminality není v souladu se soukromím, poklidem a pohodou malých měst.

Bilbao v širším pojetí je velké souměstí několika měst srostlých do jednoho. Celý ten kolos má téměř milion obyvatel. Samotné průmyslové Bilbao 380 tisíc. Název Bilbao je nejznámější, neboť tato část je i největší. Technická zajímavost, Bizkaiko Zubia, kvůli které jsem byl ochoten do tohoto mumraje dálnic a lidského mraveniště proniknout, převážila negativa. Bizkaiko Zubia je někde adresováno do Bilbaa, méně do padesátitisícového Portugalete úplně na severu u moře. Mezi těmito konci je ještě vrostlé město Barakaldo a před Bilbaem téměř neznámé Basauri. Mimo to na stejné rovnoběžce s Portugalete, ale na druhém břehu široké řeky, je osmdesátitisícové Getxo. Čert ví, jak to vyslovit, zda španělsky či baskicky. V Getxho část hovoří baskicky. Právě tam jsem si připravil místečko k zaparkování. Je trochu stranou, protože hlavní ruch se odehrává na druhém břehu v Portugalete a Bilbau, ale blízko. A jinde bych nezaparkoval. V tak velké aglomeraci bývají volná místa až někde na periferii. Odsud k tomu technickému zázraku jdeme necelou čtvrthodinku.

Nyní konečně k věci. Jistě netušíte, co se pod Bizkaiko Zubia (také Puente Colgante de Vizcaya) skrývá. Jedná se o jedinečný gigantický portálový most mezi dvěma břehy nedaleko ústí řeky dlouhého názvu Ría del Nervión O de Bilbao. Kterýžto jsem v životě neslyšel. A vsadím se, že vy také ne. V místech, kde je zejména na druhém břehu, v Portugalete, lázeňská část. Mostová konstrukce má gondolu zavěšenou na lanech z velké pojízdné kočky po 36 kladkách. Sestrojil ji žák a přítel Jeana Eiffela, baskický architekt Alberto de Palacio roku 1893, aby propojil hlavně lázeňské části obou měst, Portugalete a Getxo v místě, kde je řeka před ústím do moře nejužší. A to bez přerušení lodní Dopravy, a aniž by bylo třeba vybudovat další stavební řešení, zabírající místo na březích. Dlužno dodat, že nejbližší most přes širokou řeku je daleko a objetí minimálních 12km v hustém provozu by znamenalo nejméně půl hodiny. Toto byl první most na světě, který převážel a dosud převáží pěší i vozidla na gondole, zavěšené na pevné mostní konstrukci. Posloužil jako model pro celou řadu obdobných mostů. Podobné konstrukce byly instalované v Africe, Evropě a Americe. Dochovalo se jich jen šest. Tato jedinečná technická rarita byla v r.2006 zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO. Data: délka 164m, výška 65m, nosnost 6 aut, nosnost snad 100 osob, délka gondoly 25m, návštěvnost údajně téměř šest milionů cestujících ročně.

Stojíme u nástupiště a sledujeme cvrkot. Gondola, zdálky a zvenčí vypadající jako gigantický vagon, se snesla z nebe a přistála čelem u konce konstrukce na břehu. Nejdříve se zvedly vnější závory jako u železničního přejezdu a následně se rozevřely dvě křídla brány. Na to vyrážejí dvě řady aut a mezi nimi jedna řada motocyklů. Chodci vycházejí krytými turnikety na obou krajních stranách. A je to fofr. Vzápětí najíždí nová vozidla a bočními chodbami nastupují pěšáci. Závory a brány se zavírají a gondola se velebně a bezhlučně vznáší vzhůru. Nahoře pod portálem se její vertikální pohyb mění na horizontální. Gondola ve výšce 40m pluje vzduchem ke druhému břehu. Ještě jsem nepoznamenal, že podél břehů vede normální ulice. Před vypuštěním pasažérů uzavřou ulici v obou směrech další závory, aby mohli vyjet ven cestující z gondoly. Každopádně není nad osobní vizuální dojem. Máme to samozřejmě i na videu, ale sem to asi nejde. Musí stačit nepohyblivé fotky. Strávili jsme tam drahnou chvíli. Nemohli jsme se toho zázraku nabažit. Mezi cestou z jednoho břehu na druhý, což trvá jen jednu a půl minuty, jsme si prohlíželi příslušenství tohoto ocelového přístavu. Jízdenky vydává automat. Na bocích se dá po schodech vylézt na nízkou vyhlídkovou plošinu, kde v jedné „noze“ konstrukce je umístěna výtahová šachta. Podle webu se za poplatek dá vyjet na pochůznou lávku ve výšce 45m (15 podlažní panelák) nad řekou. Možná jen ve skupině a s průvodcem, cena tomu odpovídá. Perfektní výhled na přístav se zálivem a souměstí je v ceně. Po dobu našeho prohlížení všech detailů a pobírání informací to nikdo nevyužil. Nevím, jestli tu lze uvést odkaz na výbornou webovu stránku se skvělými fotografiemi, ale zkusím to: https://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=eu&u=http://www.puente-colgante.com/index.php/eus/&prev=search . Po nabažení se této technické lahůdky se jdeme ještě projít až k ústí řeky, což není daleko. Z bývalého dlouhého a širokého mola je nyní pěkný park s promenádou v sousedství pláže a vedlejšího jachetního přístavu. V Getxo, ani v Portugalete naproti, moc historických zajímavostí není. A zajímavější trojlodní katedrála sv.Jakuba ze 14.stol. spolu s několika úzkými uličkami okolo měšťanských domů z 15.-19.století je až v Bilbau, kam se nám nechce do toho dopravního a lidského blázince bez možnosti parkování zajíždět. To by bylo minimálně na půl až den. To se raději posuneme do Fuenterrabie-Hondarribie. (Dvojjazyčný název. První je španělský, druhý baskický název).