6 dnů s Katkou - ( 2006)

( Hned na samý úvod vás asi moc zklamu - Katka není žádná moje tajná milenka, ale dcera z 1.manželství, která k nám do Zlína přijela na týden na prázdniny...)

2.den

Ráno jedeme s dcerou na Tesák - ( bez Jany, která je v práci). Na Trojáku se v autobusu zaseknou dveře a nejdou zavřít. Řidič sice jede pomalu, ale i tak je průvan jak blázen. Katce se dělá špatně, já musím mít jeden prst v uchu, naštěstí už je tu Tesák a my vystupujeme... Napřed vedu dceru na " Orlí hnízdo". Po svačině pak na vrchol Čerňavy k památníku a po " naučné geomorfologické stezce" ke skalní hradbě s " Loskutákem" a dolů na silničku. Smrdutou obcházíme vpravo a zestupujeme kol jejích útesů. Jde nám to pomalu, protože Katce se 2 x spouští krev z nosu - měla by s tím její doktorka něco dělat ! "Stezkou smrti" se vracíme kolem četných skalních výchozů po zelené značce od Chvalčova na rozcestí u Smrduté. Když před sebou máme to největší stoupání ( a člověk je nejvíce vyfluslý), tak mi dcera recituje svoje básně - ( díky, Katko) - a i jinak už do večera nezavře zobák, pardon, chci říct ústa...

Na rozcestí odpočinek a svačina. Procházejí tu matka s dcerou a kočárkem s malým dítětem - nějak se tu v lesích zamotaly. Tyhle bludičky pocházejí z Ostravy a já se docela vážně zabývám myšlenkou, že bych si mohl zřídit a na cestách provozovat " mobilní turistickou poradnu" - samozřejmě za mírný poplatek do pirátského šátku, který nosím v létě na hlavě...)

Od Tesáku se přesunujeme busem do Držkové. Napřed si ve spodní hospodě dáváme kafé a limonádu. Se mnou se tu velice chce kamarádit veliký pes pana hostinského : pořád mi strká hlavu do klína - magor jeden - asi chce, abych ho adoptoval, či co ! Tady v údolí je asi o 10 stupňů víc jak nahoře na Tesáku a to ještě lezeme zbytečně 1 km tam a zpět k rybníčku s těmi třemi druhy kačen. Ale není tam ani peříčko - obyvatelky buď skončily na pekáči anebo uletěly, nebo byly kvůli hrozbě ptačí chřipky do jedné vybity...

V pořádném parnu se vlečeme přes kopec do obce Vlčková a pak po louce stoupák na rozcestí Na Písečném a odtud už ve stínu lesa k Lukovskému hradu. Kupujeme si lístky a nějaké pohledy, prolézáme si celou opravenou zříceninu a když pak odpočíváme na lavičce U Dřevěného mostu před hradem, zjeví se tu najednou moje kolegyně z práce se dvěma přáteli. Všichni jsou horolezci - v dnešním dnu se ale byli vyjímečně projít po Hostýnkách na Ondřejovsko. My s Katkou scházíme pomalu od hradu na louku, kde nějaká mládež trénuje s dřevěnými tyčemi kendo a s hezkou vyhlídkou na Lukov a okolí pak dolů po "Hradské" do středu obce na autobus...

3.den

Dneska budíček velmi brzy a jedeme na výlet do Nového a Starého Jičína. Za to brzké vstávání jsme odměněni překrásným ránem se šmolkově modrým nebem. Krásné Novojičínské náměstí je v tak brzkou hodinu ještě liduprosté, pak přicházíme před nádherně nasvícený zámek. Před ním nová fontána a lavičky a tak na ně všichni tři - ( dnes už je s námi konečně i Jana) - usedáme. Po likvidaci svačiny pak lítáme kolem a pokoušíme se dostat tu krásu na políčka kinofilmu. Zámek je bohužel přístupný až za několik hodin a tak změna plánu : vydáváme se vzhůru městem a půjdeme pěšky až na Svinec. V parku nás ale jedna paní informuje, že nám tam jede - ( do Kojetína) - za chvilku bus z nedaleké zastávky. ( Taky dobře, aspoň ušetříme našim noženkám dobrých 5 km !!) Cestou míjíme - vpravo výletní restauraci Skalky s chatkami, vlevo pak v mělčím údolí umělé jezero Čerťák, nabízející pěkné pokoupáníčko...

Vystupujeme na konečné v Kojetíně. Ves je obklopena množstvím krásných zalesněných a romanticky vyhlížejících vršků. My se vydáváme strmou ulicí na horní konec obce a odtud přicházíme po louce na vrchol Svince. Úžasný kruhový výhled nám doslova vyrazí dech !!! Ačkoliv má kopec jen asi 535 m, krajina kolem nás vyhlíží, jako bychom ji pozorovali z paluby letadla !! Vlevo vidíme v dálce komíny hranické cementárny, před námi se v Moravské bráně k nebi vzpíná Starojický kopec se zříceninou velkého hradu Starý Jičín - ( náš příští cíl ). Za ním vidíme rozlehlé pásmo Oderských vrchů a úplně vpravo na obzoru snad Ostravská předměstí, za zády pak máme podhůří a na obzoru celé hlavní pásmo Beskyd - je to prostě něco úžasného !!!!!!

Za dosti silného nárazového větru zestup dolů po louce k hranici lesa. Značka míří lesem rovně dolů jak když střelí, sklon svahu připomíná lyžařskou sjezdovku pro pokročilé a my s Janou oblečeni oba v bílém jak na procházku do Ostravy - no to je ale horror ! Co nám zbývá - opatrně dolů, místy je to fakt o hubu ! Na těch " nejhezčích" úsecích musím dávat holkám záchranu a přes ty nejhorší místa je osobně převést - což je vlastně celou cestu až pod kopec k "Oční studánce". Je to údajně zázračný pramen s "Lurdskou" jeskyňkou. Katka si od nás půjčuje foťáka lítá kolem a pak nás volá k té umělé jeskyni, socha Madony vypadá trochu strašidelně - člověk je z ní ale - hlavně dcera - dost fascinován ...

Vycházíme z lesa, po polní cestě obcházíme vodní nádrž, která zatím ani není na mapě. Vítr tvoří v klasech pole s ječmenem a na vodní hladině vlny jako na moři...Propustí pod hlavní cestou a kolem penzionu " Zámeček" a už ve velikém horku ke kostelu ve Starém Jičíně . Od galerie výstup serpentinami lesem až nahoru ke zřícenině hradu. Je tu opravená hranolová věž, v jejímž přízemí se nachází kavárnička a v dalších patrech pak hradní minimuzeum, Velké části hradeb a rozlehlá zřícenina hradního paláce. My si napřed dáváme kávu a fantu a teprve pak se rozprchneme po hradní zřícenině, každý sám, na individuální průzkum... Z vyhlídky je nádherný rozhled ... a po čase se scházíme všichni 3 dole na nádvoří.

Silueta hradu děsila nájezdníky a nenechavce už od 13.století, kdy zde byl na oválném vrcholku kopce postaven původní hrad. Náležel Bludům z Pňovic, pak pánům z Kravař, kteří se postarali o vznik nového paláce a o hradbu okolo celého hradu . Za pánů z Cimburku se vystavělo velké opevněné předhradí a konečně za Žerotínů renesanční palác s dělovou Baštou. Na sklonku 18.století pak hrad opuštěn...

Při cestě dolů do městečka se stavujeme v galerii. Mají tu překrásné dřevěné modely hradů našich i cizích, jak by vypadaly po historické rekonstrukci, dále různé sochy a sošky a velice hezké obrazy krajin a rozličných zátiší. Venku nám pak kluci ze skupiny historického šermu nabízejí, abychom si s Katkou zastříleli z opravdické kuše - ( ukažte mi nějaké mužské srdce, které by tak skvělé nabídce odolalo !! ) Můžeme si také potěžkat meč a válečnou sekeru, navlékáme na sebe štít a blembák na hlavu - no jsme z toho více než nadšeni !

Zastřešenou chodbou se dostáváme od kostela až na náměstí - ano prosím, Starý Jičín je fakt městečko a není to žádná dědina - a než nám jede bus zpět do toho " nového", tak si dáváme na jedné "zahrádce" točenou kofolu. V Novém Jičíně vystupujeme u Staré pošty a přes velice pěknou historickou čtvrt přicházíme zpět k zámku a zakupujeme si vstupenky.

Zámek vznikl z gotického domu pánů z Kravař, který zde stál už ve 14.století, po r.1533 přestavován Bedřichem ze Žerotína na rozsáhlý renesanční zámek, který má při pohledu ptáka zajímavý půdorys ve tvaru písmenka F ! V 16. století si v něm měšťané zřídili radici, později patřil jezuitům a ještě později v něm sídlili úředníci - někteří tam měli i byty. Za protektorátu v něm byly umístěny muzejní sbírky a ty byly pak pro veřejnost zpřístupněny od r.1950...

Vyrážíme na prohlídku zámeckých interiérů. Napřed nás čeká perfektně nainstalovaná výstava klobouků pod názvem " Nechte na hlavě" - ( zdejší továrna na jejich výrobu TONAK má dlouholetou tradici). Na závěr nás čeká i jedna perlička : mají tu celý jeden veliký regál s klobouky dámskými i pánskými. A ty si osobně můžete nejen vyzkoušet, ale taky se s nimi v nainstalovaném " ateliéru" před zrcadly vyfotit, což se smíchem rádi využíváme nejenom my, ale i početná a hlučná skupinka dalších návštěvníků... Pak nás čeká prohlídka pěti zámeckých pokojů s naaranžovaným původním vybavením a po schodech se pak dostáváme pod střechu zámku. Přes celé podlaží je tu nainstalována výstava soch a obrazů jednoho umělce - bohužel je to až moc abstraktní a moc nás to nenadchne - ještě že jsou ze zámeckých oken tak hezké výhledy! O patro níž je též galerie a zde jsou vystaveny pro změnu obrazy tak nádherné a působivé, že když nás úderem 16.hodiny přijde kustod upozornit na zavírací hodinu, jen neradi se s obrazy loučíme a vycházíme pomalu ven...Škoda !!!!

Na náměstí pak pátráme po nějaké dobré restauraci, v jedné uličce dostáváme " horký" tip, ale musíme asi ještě skoro hodinku počkat než tam budou mít otevřeno a tak se ještě chvilku touláme centrem a stavujeme se na džus. Poté už jdeme k " Laudonům" na vynikající večeři a příjemně naladěni k autobusu a s " šíleným " řidičem téměř letecky do Zlína : šofér je z toho děsného horka skoro úplně mimo - musím mu za nás tři sečíst sumu zpět, pak jede celou cestu nejmíň " stovkou", zatáčky řeže jak Fittipaldi, ve Zlíně projíždí křižovatky v klidu na červenou a vůbec ho to.. to... - "netrápí"...

5.den

Výlet za zvířátky do ZOO Lešná, procházka Zlínem, návštěva Muzea v zámku...

6.den

Půl dne na koupalištích v městských lázních a návštěva "mrakodrapu."..

( Další den pak brzy ráno dcera odjíždí domů a my dva zase do pracovního procesu...)