Aachen, Köln, Wuppertal
Týden dovolené u našich přátel v nizozemské provincii Limburg, která se nachází hned u německých hranic, přinesl další možnosti k cestování a to jak po Nizozemí, tak po sousedním Německu, kde díky už zde popsaným Länder Ticketům se nabízí mnohé možnosti k poznávání.
Abychom nemuseli platit drahé přeshraniční jízdenky ráno nás kamarád odvezl autem z městečka Reuver, kde jsme bydleli do Kaldenkirchenu, což je první stanice německých drah za hranicemi. Zde si také kupujeme celodenní Nordhein Westfalen Ticket za 26 Euro a usedáme do regionálního vlaku směr Wuppertal. V Mönchengladbachu přesedáme do dalšího spoje a zhruba po hodině vysedáme na nádraží v Aachen tedy Cáchách. Určitě by se zde dala popsat spousta památek, ale já jako milovník rozhleden mám spadeno na Bismarckovu rozhlednu ve tvaru písmene B. Podle webových stránek by měla být otevřena ve všední dny a v sobotu dopoledne. Stojí v parku poblíž Monschauer strasse. V jízdním řádu městské Dopravy nacházím u linky č. 11 opravdu stanici Bismarckturm, a tak po 10 minutách vysedáme u jedné restaurace na okraji rozsáhlých parků. (Nemusím snad ani říkat, že nám tu v MHD paltí ona síťová jízdenka z vlaku) Jenže ouha, to že by tu měla stát nějaká věž připomíná pouze název zastávky. Vytahuji tedy mapu a spíše intuitivně vcházíme do parků, kolem starého lesného hřbitova. Na první odbočce se jakoby vracíme zpět. Buď ji najdeme nebo ne. Našli jsme, jenže je zavřeno a nikde ani zmínka o provozu této nádhery. Za vtupní mříží se nachází na zdi viditelný zbytek nápisu o ceně vstupného ještě ve fenicích. Tak jen několik údajů, věž byla postavena v letech 1905-1907 podle návrhu architekta Georga Frentzena, a do výše 23 m vede 101 schodů.
Autobusem se vracíme zpět k nádraží a dalším vlakem přejíždíme do Kolína nad Rýnem. Tady bychom taky nejspíše našli mnoho míst vhodných k návštěvě, ale my se zaměřujeme na kolínský dóm. Už při výstupu z nádraží člověka ohromí jeho mohutnost a při jeho velikostí se katedrála Sv. Víta na Pražském hradě zdá jako zmenšený model. Rozdíl je i v tom, že katedrála ač její výstavba započala už v roce 1240, byla dokončena až roku 1880 (na její výstavbě se podílel i Petr Parléř). Po druhé světové válce byla 11 let opravována. Vstup do katedrály je zdarma, vstupné se platí ale na věž a do pokladnice. Věž stojí 2,50 Euro, výstup stojí za to a po překonání 509 schodů je odtud krásný výhled na město a okolí, výška věží je 157 m a vyhlídková plošina je v 97 metrech.
Dole pod katedrálou jsou turistické informace a krámek se suvenýry. Je tu také stanice metra i když je to spíše podzemní tramvaj (Němci označují vše co má stanici pod zemí modrým U jako U-bahn - podzemní dráha).
Dále pokračujeme vlakem do města Wuppertal, kde na nás čeká technická vymoženost - sedlová dráha. Jedná se o 3 měchy spojené vagónky, které nemají kola pod sebou, ale nad střechou a pohybují se po vysutých kolejnicích. Na rozdíl od Drážďan, kde podobná krátká dráha plní roli místní atrakce, zdejší trať vede z jednoho konce města na druhý, částečně i nad řekou Wupper a plní roli MHD).Modrooranžová vozidla jezdí ze stanice Oberbarmen do stanice Wohnwinkel, ke konečné solingenských trolejbusů, interval je zhruba 5 minut. Vybudována byla v letech 1901 - 1903 a jediná nehoda za celou dobu byla v roce 1999, kdy dělníci zapomněli na trati nářadí.
Jízda sedlovou drahou je zážitkem a člověk si připadá tak trochu jako v "Nekonečném přípěhu" kde je natočen let ulicemi města. Každopádně i zde platí jízdenka, kterou jsme koupili už ráno na dráze.
Večer se vracíme zpět. Tentokrát musíme přes hranici, takže si kupujeme mezinárodní jízdenku se st. hranice do města Venlo. Překvapení čeká na nádraží ve Venlo, kde i když oba státy jsou v Schengenu, probíhá kontrola cestujících, dokonce jsem krom pasu musel ukázat i řidičák a občanku. Po asi 15 min. zkoumání dokladů a otázek kam jedu a proč mě pustili. Jak jsem se později dozvěděl jezdí sem pracovat na černo spousty Poláků a Ukrajinců.
Toto je jen několik málo možností, co navštívit v oblasti, která je spíše spojená s těžkým průmyslem a které cestovní kanceláře zrovna nepraopagují na prvních místech, ale která každopádně stojí za to.