Bezděkov u Klatov – okružní Spiessova naučná stezka a Bezděkovský pivovar

Vloni na začátku letních prázdnin jsme se rozhodli vyrazit do Bezděkova a spojit dohromady několik příjemných zážitků. Na 16 km dlouhé okružní naučné stezce, která vede z nádraží v Bezděkově (zastávka na trase Klatovy – Železná Ruda) je několik zajímavých míst a doufali jsme, že cestou budou i pěkné výhledy na kopce Šumavy i Švihovské vrchoviny. Na závěr si snad zasloužíme i občerstvení v tamějším minipivovaru.

Tento výlet jsme plánovali již delší dobu, ale vždy nám do toho něco přišlo. Tentokrát i předpověď počasí vypadala slibně, tak ráno vyrážíme. Samozřejmě vlakem. Za příjemného slunného počasí vystupujeme.

Začátek naučné stezky a také přístřešek je jen kousek od nádraží – u hasičské zbrojnice (412 m). Tam je mapa trasy a samozřejmě seznámení s Christianem Heinrichem Spiessem (1755 - 1799), podle kterého je stezka pojmenována. Byl to hospodářský inspektor zdejšího panství, který si zdejší krajinu zamiloval. Je však znám více jako autor tajemných povídek a románů, jejichž děj zasadil do zdejších lesů, zřícenin hradů a tvrzí a do mohutných zdejších skal. Právě přes tato jeho oblíbená místa stezka vede. Celkem na šesti místech severozápadně od obce si budeme moci přečíst další zajímavé informace.

Obcí procházíme po hlavní silnic. Trasa je značená také modře. První zastavení je ješě v obci u kostela sv. Václava, kde se dozvíme řadu informací o historii obce, která byla založena pravděpodobně již ve 13. století. Kostel, který je nyní dominantou obce, byl postaven v letech 1899 – 1901 na místě původního kostela sv. Anny. Bohužel nějak nám uniklo (šipka nikde nebyla), že kdybychom se vydali od kostela na druhou stranu křižovatky, že bychom cca po 250 metrech došli k zámku, který byl r. 1737 postaven na místě původní gotické tvrze. Až na věž byl však zbourán v letech 1854 - 56 a znovu postaven ve stylu anglické gotiky. V té době zde správce dělal František Jaroslav Čech, otec básníka a spisovatele Svatopluka Čecha. Nyní je v soukromém vlastnictví a je nepřístupný.

Pokračujeme dál po modré, která u zdejšího minipivovaru odbočuje vlevo okolo rybníka Ovčák. Návštěvu pivovaru samozřejmě necháváme až na zpáteční cestu. Nejdřív něco musíme ujít, abychom si pak pivo zasloužili.

Opouštíme obec, jdeme sice po asfaltce, ale je to okreska a provoz je zde minimální. Druhé zastavení je v obci Vítaná (438 m), kde je i zastřešené odpočívadlo. Zdejší informace se věnují historii obce, ale ještě více bouřlivému životu mladého Spiesse, který na zámku přijal místo správce, a také rodu Küniglů, který v té době na zámku žil. Již zde se otevírají pohledy na šumavské kopce a na tomto zastavení je možno zjistit, které kopečky v dálce vidíme. Tady se dozvídáme, že jižním směrem vidíme Malý a Velký Ostrý, Jezerní horu, Prenet. Viditelnost je docela pěkná, jsme spokojeni.

Po dalších 2 km jsme v obci Soustov (478 m). Vpravo vidíme zalesněný kopec Hrádek (535 m), kde stával na mohutném skalisku hrad. Již po něm nic nezbylo, ale skála byla jedním z oblíbených míst CH. H. Spiesse.

Kopec obcházíme zleva a pokračujeme po turisticky neznačené silnici do obce Struhadlo (608 m). Přecházíme však hlavní silnici z Klatov do Domažlic, kde je poměrně silný provoz, tak opatrně. Tentokrát se nám otevírají výhledy severovýchodním směrem na kopce Švihovské vrchoviny. Jsme v nejvýše položené obci Bezděkovska. Tady máme třetí zastavení, kde si samozřejmě přečteme něco o historii této obce. Zde se však seznamujeme i s bavorskou obcí Patersdorf, s jejíž spoluprací tato NS vznikla. Tady konečně opouštíme asfaltku. Silnice tady končí. Proto byl provoz na ní skutečně velmi malý.

Těsně před obcí k nám přišla zleva žlutá turistická značka, ta nás nyní provede lesem pod kopcem Velký Bítov. Až k rozcestí Bítovy jdeme po široké lesní cestě. Tady jsme na nejvyšším bodě (633 m) dnešní trasy. Žlutá značka pokračuje v přímém směru, my odbočujeme vpravo po zelené a mírně klesáme. Samozřejmě jsme se kochali dalšími krásnými výhledy a přehlédli na okraji pole odbočku vpravo a šli jsme přes louku stále v přímém směru, takže jsme na silnici došli kousek před obcí Tetětice. Jinak by nás značka dovedla přímo na kraj obce. Ale to již máme hlad. Celou cestu jsme čekali, že najdeme nějaké odpočívadlo, jenže bohužel v lese nic takového nebylo. Nevíme, zda nějaký přístřešek bude ve vsi, tak raději využíváme zídky na okraji silnice, abychom si trochu odpočinuli, ale hlavně si dali sváču. Je tu sice trochu provoz, ale tak hrozné to není. Navíc vidíme pěkně do dálky.

Tady na nás čeká čtvrté zastavení. I tady se dozvíme zajímavosti z historie obce. I když je to také nyní malá vesnice, tak zde byl zámek, k němu patřící kaple sv. Isidora a dokonce i pivovar. I tento zámek měl podobný osud jako řada podobných staveb. Po válce byl původním majitelům zabaven, prostory využívalo JZD, zámek byl upraven na byty. Potomci posledních majitelů zámek získali v restituci a zrekonstruovali ho. Kaple zatím je v dezolátním stavu, nikde se o její budoucnosti nic nepsalo. I na tomto zastavení se připomíná život CH. H. Spiesse, tehdy začínajícího spisovatele.

Přes obec se prochází po silnici, ale jen kousek za obcí zelená značka s NS odbočuje vlevo přes pole k lesu. Opět se před námi otevírají daleké výhledy, také však zjišťujeme, že se začíná zatahovat. Už se vracíme, tak snad to ještě chvilku vydrží.

Nyní nás cesta vede dál z kopečka přes obec Tupadly (442 m) až k Tupadelským skalám (452 m), kde nás čeká malé stoupání a páté zastavení. Asi 230 metrů dlouhý pás Tupadelských skal, vysokých 10 – 15 metrů, je od r. 1967 přírodní památkou, kterou vyhledávají nejen turisté, ale i horolezci. Tady ve skalách měl údajně svoji chatrč i spisovatel CH. H. Spiess, do které se dostával po žebříku a kde prý psal svoje tajemné romány až hororového charakteru.

Tady končí zelená značka a my pokračujeme již jen po NS. Nyní nás čeká už jen mírné klesání do Bezděkova. Když jsme opustili les, znovu jsme museli přejít hlavní silnici a pak po vedlejší silnici zamířit k Bezděkovu, který už jsme před sebou viděli. Míjíme malou kapličku sv. Václava, která bývala významným poutním místem. U ní odbočujeme vpravo ke hřbitovu s kostelem sv. Anny, kde je poslední zastavení této NS. Kostel zde býval dřív - již r. 1693. Hřbitov byl založen až kolem r. 1785. Zde má svůj hrob Ch. K. Spiess, ale i hraběnka Terezie Küniglová, která zemřela jen o dva týdny dřív. O tom všem se zde dočtete.

Po naučné stezce jsme došli zpátky ke kostelu sv. Václava a po nám již známé cestě odbočili vpravo. Všechno vyšlo úplně bezvadně. K pivovaru jsme došli s prvními kapkami. Sice stále svítilo sluníčko, dokonce jsme si na chvíli sedli i venku, ale déšť nás nakonec zahnal dovnitř.

Bezděkovský pivovar pokračuje od r. 2013 v tradici, která na zdejším velkostatku začala v polovině 19. století. Tehdy zde byl dokonce i lihovar. Vaří tady světlé pivo Medvěd (10) a Grizzly (12) a polotmavé pivo Grizzlice (12).

Teď jsme si konečně to pivo zasloužili. Když jsme si mysleli, jak si zbytek dne užijeme a v pohodě dojedeme domů, tak to jsme se spletli. Na nádraží je to podle mapy kilometr. Jenže to jsme nebyly schopni odhadnout. Ptali jsme se servírky, která nás ujistila, že za 10 minut se to nechá pohodlně zvládnout. S 16 km v nohách jsme se rozhodli vyrazit raději skoro o 5 minut dřív, jenže byl otevřený kostel. Jen jsme nahlédli, neměli jsme pocit, že bychom se dlouho zdrželi, ale asi jsme zvolili pomalejší tempo. Když jsme se blížili k silnici, slyšíme vlak. Nakonec jsme se rozběhli, protože od silnice je to k zastávce ještě pěkný kousek cesty. Ota utíkal, co mu síly stačili, já se snažila. Naštěstí průvodčí byl skvělý člověk, když nás viděl, počkal na nás. A to ani Ota ještě u vlaku nebyl, když zastavoval. Naštěstí jsem duši nevypustila a než jsme dojeli do Plzně, tak jsem se i vydýchala. Závěr byl tedy náročný, ale výlet byl fajn.

Bezděkov u Klatov – okružní Spiessova naučná stezka a Bezděkovský pivovar na mapě