Bretaň - Pleumeur-Bodou

Pleumeur-Bodou

Obec Pleumeur-Bodou se nachází na severozápadním konci departementu Côtes-d'Armor v Bretani. Táhne se několik kilometrů, skládá se s osad, vsí, vísek a samot. Jeho součástí je i ostrov Île-Grande.

Doloženy jsou různé názvy tohoto místa, například Plebs Magna Podou, Plebs Bodou a Plebs Magna Boudou z roku 1330, ve druhé polovině 14. století Ploemeur Bodou, Pleumeur-Bodou v roce 1486, Ploemeur Podou v roce 1543.

Pleumeur-Bodou (Plebs Magna Podou z roku 1330) má znamená ʺVelká farnost Podouʺ.
Pleuveur-Bodoù je název v moderní bretonštině.
Své konečné jméno má město od konce 15. století.

Výraz ʺBodouʺ vychází pravděpodobně ze skutečnosti, že svatý Bodo (také Podo) byl zakladatelem obce. V druhé polovině 6. století mnich Bodo, který pocházel z britských ostrovů, založil v těchto místech farnost, která se rozkládala na velmi rozsáhlém území. Patřily do ní současné obce Pleumeur-Bodou, Trébeurden, Trégastel, Perros-Guirec, Saint-Quay-Perros a Servel.

Současně jiný mnich, svatý Uzec (také Duzec), založil v těsné blízkosti této rozsáhlé farnosti malý klášter, který však měl velký vliv na své okolí.

Po mnichovi Uzecovi je pojmenována kaple a pokřesťanštěný menhir Saint Uzec, stojící na okraji obce Pleumer-Bodou a klasifikovaný od roku 1889 jako historická památka pod názvem Menhir de Saint-Duzec. Bretonský název je Kalvar Zant Uek.

Menhir Saint-Uzec byl postaven v neolitu, asi 5 000 let před naším letopočtem. Váží 80 tun, měří přibližně 6 metrů na výšku a široký je 2,6 m.

Tato megalitická památka byla v roce 1674 pokřesťanštěna během mise „apoštola Bretaně“, jezuitského otce Juliena Maunoira, který ji nechal ohradit, pomalovat a vyřezat reliéfy s křesťanskými symboly a vytesat na vrcholku kříž. Tento menhir dopadl ještě dobře, tisíce jiných kamenů bylo v rámci christianizace vyvráceno a zcela zničeno.

Jak také vypadal menhir Saint Uzec je možné si prohlédnout zde: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:St_Uzek_-_Christianised_menhir.jpg

Ve městě jsou ještě menhiry Saint-Samson, Bringuiller a Kervegano. Menhir Saint Samson stojí u stejnojmenné kaple. Nedaleko je i stará fontána.

V Pleumeur-Bodou jsou ještě dva dolmeny (kryté uličky) Allée couverte de Keryvon u Keryvonu a Allée couverte de l'Île Grande (Krytá alej Île-Grande ) na ostrově l'Île Grande, nazývaná také Ty-Lia (Kamenný dům) nebo Ty-ar-C'horrandoned.

Tyto dolmeny pocházejí z konce neolitu (3500-2500 př.nl). Ostatní byly zničeny.

Obec se skládá z ústředního městečka Pleumeur-Bodou a mnoha vesnic, vesniček a osad v jeho okolí, z nichž ty hlavní jsou Coatréhouezan, Crec'h-Caden, Crec'h-Lagadurien, Dossen, Gweradur, Keraliès, Kerellé, Kerenoc, Kerianegan, Kernéan, Kervégan, Kerviziou, Keryvon, Landrellec, Notérigou, Penvern, Pont-Coulard, Saint-Antoine, Saint-Samson, Saint-Uzec. Pleumeur-Bodou má také hustě osídlený ostrov, Île-Grande (v bretonštině Enez Veur), který je dnes spojen s pevninou mostem. Tento ostrov je známý také díky svým žulovým dolům.

Pleumeur-Bodou má okolo 4000 obyvatel.

Město Pleumeu-Bodou má dva kostely:

• Kostel svatého Petra přímo v obci Pleumeur-Bodou. Původní kostel byl zbourán, když se stal příliš malý pro rostoucí počet farníků a na jeho místě byl roku 1844 vystavěn nový.
• Druhý kostel (kostel svatého Marka - Saint-Marc) stojí na ostrově Île-Grande na místě kaple svatého Sauveura (Saint-Sauveur), která byla zničena bleskem.

Dále tu jsou ještě tři kaple:

• Kaple St. Uzec byla postavena ve 14. století. Původně na tomto místě stály kaple dvě, ale i tady byla jedna zbourána, aby mohl být použit materiál na rozšíření druhé.
• Kaple svatého Antonína z 15. století přestavěna v roce 1844, která se nachází poblíž zámku Kerduel.
• Kaple Saint-Samson byla postavena v letech 1545 až 1610 u menhiru stejného jména. Kašna z roku 1623 se nachází sto metrů pod ní.

Další památky a zajímavosti v Pleumeur-Bodou:

Castle Kerduel (zámek Kerduel) z 16. století. Exteriéry je možné navštívit od velikonoc do konce září. Na zámku se v srpnu koná největší veletrh starožitností v Bretani, který trvá tři dny.

Cité des télécoms (městečko telekomunikací) - dnes rozsáhlý park věnovaný telekomunikacím od jejich počátku až po současnost. Výstavní areál o rozloze 3 000 metrů čtverečních byl otevřen v roce 1991 (ovšem pozemní telekomunikační stanice zde již stála) a každoročně jej navštíví okolo 80 000 návštěvníků. Celému areálu vévodí obří kopule o průměru 64 metrů s výškou 50 metrů. Obvod kopule je 200 metrů. Je zde umístěna telekomunikační anténa, která umožnila první satelitní přenos mezi Spojenými státy a Evropou. První transatlantické satelitní vysílání se uskutečnilo právě z tohoto místa dne 11. července 1962 a trvalo 20 minut.

Kopule - ve francouzštině Radom (složenina slov radar a kopule) - je odolný kryt, který chrání radarové antény. Kopule je konstruována z materiálu, který minimálně tlumí elektromagnetický signál vysílaný nebo přijímaný anténou a který je transparentní pro rádiové vlny. Chrání anténu a elektronické vybavení před povětrnostními vlivy (především před hromaděním ledu na anténách). Chrání také personál před náhodným zásahem rychle se otáčejícími anténami. V případě rotující radarové parabolické antény chrání také anténu před nečistotami a rotačními nepravidelnostmi způsobenými větrem.

V těsné blízkosti Cité des télécoms se nachází planetárium a galská vesnička, která je pro návštěvníky s dětmi ideálním místem k výletu.

Mnoho zdejších legend se týká krále Artuše. Nejznámější je, že král Arthur by byl pohřben na ostrově Aval.

Samotná obec Pleumeur-Bodou nepůsobí nijak ohromující dojmem, ovšem díky své poloze je ideálním výchozím místem k výletům po severním pobřeží Bretaně i do vnitrozemí.