Český les a Chodsko – 2. den – Postřekov-vyhlídka u kaple Nejsvětější Trojice, Šitboř-zřícenina kostela sv. Mikuláše, Starý Herštejn, zaniklé obce Lískovec, Křížová huť (sklárna), Mostek (kamenný most) a Václav (zbytky bývalého vojenského areálu)
Pátek 23. 10. 2020
Spali jsme tak hodinu, když nás vzbudil hrozný rachot. Venku snad řádila vichřice. Ještě že nejsme v lese a stromy jsou od nás daleko. Je zataženo, hvězdy už vidět nejsou. Včera předpovídali déšť - asi jim to vyjde. Ale nakonec jsme i v tom rachotu usnuli. Ani jsme neslyšeli, že prší, ale ráno bylo všude mokro. Mezi mraky vykukovalo sluníčko, stále to foukalo, ale bylo docela teplo. Byli jsme rádi, že jsme ještě vyjeli do přírody.
Jen jsme se rozkoukali a protáhli, přijely na pole dva traktory zaorat hnůj. Vyšlo to parádně. Nevzbudili nás a ani nás nevyrušili při snídani. Ani se nepřevlékáme, nasedáme a odjíždíme.
V plánu jsem měla navštívit vyhlídku u kapličky Nejsvětější Trojice severně od Postřekova. Z obce je to kousek, snad to půjde se tam někde nasnídat. K našemu velkému překvapení se až ke kapličce nechá dojet autem, i když cesta je dost hrbolatá. Asi by se tu bývalo nechalo i přespat. Je tu krásně. Stromy se podzimně zbarvují, výhledy jsou stále zamlžené, ale na to jsme si včera zvykli.
Na dveře malé pozdně barokní čtyřboké kapličky někdo nalepil novinový výstřižek o historii vzniku této kapličky. Postavili ji mlýnečtí mlynáři, hamerníci i majitelé dvorů Zennefelssové v 18. století nad obcí Mlýnec. Původ této staré šlechtické rodiny sahá až do 15. století. Zde je podrobně popsán osud jedněch mladých lidí, který byl podnětem k postavení této kapličky. U kapličky bylo prý r. 1799 pohřbeno pět vojáků Suvorovovy armády. Před kapličkou je lavička, takže sedíme na sluníčku, snídáme a kocháme se pohledy na kopečky, nad kterými se začínají objevovat mraky. I tady nám to vše vyšlo. Když jsme začali vše sklízet a chystat se k odjezdu, přišla si sem hrát děcka se školkou. Bylo by po klidu a idylce.
Na jih od Poběžovic je obec Šitboř a tam zřícenina kostela sv. Mikuláše. Když jsme se tady před čtyřmi lety toulali, tak jsme se tam byli podívat. Jenže jsem se letos dočetla, že se to tam od r. 2017 opravuje a že je tam spousta nových věcí. Musíme se tam tedy zajet podívat. O historii tady psát znovu nebudu – to bych se opakovala. Změn nás však čekalo hodně. Hned u parkoviště je informační tabule ve tvaru knihy, kde si čteme informace o životě a díle Jana ze Šitboře, který se zde kolem r. 1350 narodil – patří mezi nejslavnější zdejší rodáky. Památník Janovi ze Šitboře byl odhalen r. 2018 v parčíku o kousek dál.
Opravenou věž kostela samozřejmě přehlédnout nelze. A opravuje se dál – tentokrát presbytář a sakristie, oprava lodi je v plánu na další léta. Chtějí udělat vše nové – podlahu, klenby, okna i celé vybavení kostela. Proto je tam samozřejmě několik řemeslníků. Nesmělý Ota zarazí před staveništěm a jen se rozhlíží, já se odvážně hrnu dál a chlapíků se ptám, zda se můžeme jít podívat. Mne samotnou odpověď překvapila – jen se prý tam nemáme nikde přerazit. Po získaném povolení Ota ožil. Prolézáme, co se dá. Dostali jsme se i na hřbitov – pamatujeme, jak to tady vypadalo, náhrobky byly popadané, zarostlé. Nyní to tam už vypadá jako na hřbitově. Byla to však dřina – vše se muselo zvedat ručně. Žádný stroj se tam prý nedostal.
Na hřbitově je nainstalováno několik informační panelů, kde je skutečně podrobně popsán život Jana ze Šitboře i další skutečnosti s ním spojené. Podél cesty od hřbitova na kopeček jsou pískovcové sochy, které vznikly r. 2019 při sympoziu na téma Život a dílo Jana ze Šitboře. Blízko je i nový dřevěný přístřešek. A když už jsme na ten kopeček došli, tak se nám otevřely bohužel hodně mlhavé výhledy severovýchodním směrem. Je znát, že tady se do toho skutečně pustili s vervou. A to je jedině dobře.
Včera jsme toho hodně viděli, ale moc jsme toho nenachodili. Bylo to samé vystoupit, popojít, rozhlédnout se, nasednout, odjet. Tentokrát konečně plánujeme i trochu procházku. Sice jsme na Starém Herštejnu také před 4 lety byli, jenže letos v květnu tam zbytek věže dostavěli a upravili na rozhlednu.
Auto necháme na nově upraveném parkovišti na Vranovském sedle. Ke zřícenině je to po červené 1,2 km s převýšením 120 metrů. Rádi bychom ještě po červené z parkoviště došli i na druhou stranu, kde jsou vyhlídky na Malé a Velké skále, kam je to dalších 1,5 km s trochu menším převýšením. Okruh udělat nejde, ale to nevadí. Bylo by to 5,5 km, to by bylo fajn.
Jenže když stoupáme na parkoviště, dostáváme se do mraků. Výhledy asi nebudou. Ale to nevadí – jdeme. Vzhledem k tomu, že se jde ještě přes jeden vrchol, tak po nastoupání patřičné výšky musíme klesnout, abychom o to víc mohli vystoupat. Inu, v přírodě to jinak nejde. Chvilkami je cesta samý kámen, chvilkami relaxujeme po pohodlné lesní cestě. Ale ani to není nic nového. Cesta se zhoršuje, čím víc se blížíme k hradu. Mezi kameny je mokré listí. Trochu to klouže už při stoupání. Zpátky to bude horší. Když přicházíme ke skaliskům pod hradem, vrcholky se ztrácí v mracích. Matně vidíme něco, co by mohla být dostavěná věž. Až úplně na vrcholu jsou upravené schody. No to je najednou až moc velký luxus.
Konečně jsme nahoře, věž vidíme, ale to je tak skoro vše. Je volně přístupná. Po mostku vstupujeme do věže a po kovových točitých schodech stoupáme na otevřenou plošinu, kde je kovová tabule se znázorněnými kopci, které jsou vidět za hezkého počasí. Je toho dost. My jsme rádi, že vidíme okolní stromy a tušíme, kde je ten hřeben, na kterém hrad stál. Nejvíc vidíme mraků. Na spodním okraji této panoramatické tabule jsou přišroubované destičky těch, kteří na dostavbu věže přispěli. Stále je tam hodně místa na další destičky, je tedy možno stále přispívat.
Když jsme se patřičně pokochali výhledy na mraky, vracíme se. Překvapuje nás, že nejsme jediní, kdo má takové nápady chodit v tomto počasí na vyhlídky. Již nahoře jsme potkali jednoho chlapce s velkým batohem, který se krajem toulá a přespává, kde se dá. Cestou pak potkáváme jednu skupinku a jednu rodinu. Na toto počasí je to docela dost velká návštěvnost.
Je zataženo čím dál víc, čekáme, kdy začne pršet. Zatím je to dobré. Na parkovišti popojíždíme k přístřešku. Tím jsme si tam zajistili kousek soukromí a jdeme vařit oběd. Z důvodu nepřízně počasí druhou část výletu rušíme. Vidět další mraky už ani nemusíme.
Konečně už směřujeme do hloubi Českého lesa. Jsme v místech, která byla dříve obydlená, převážně Němci. Po jejich vystěhování nebyly tyto obce již osídlovány a po vytvoření hraničního pásma byly domy srovnány se zemí. Na mapy.cz jsou tyto vsi označeny, ale často ve skutečnosti je již nic nepřipomíná.
Projíždíme tímto opuštěným územím a sledujeme, co je kde cestou zajímavého. Projíždíme přes turistické rozcestí Lískovec, kde byla jedna z těchto vesniček. Vznikla již v průběhu 16. století v bažinaté oblasti jednoho z přítoků Nemanického potoka jako bavorská osada. Do Čech patřila až po úpravě hranic r. 1764. V současné době je tam prý vidět pár základů několika budov.
My jsme zastavili až o kus dál – v bývalé Křížové Huti. Zhruba po 1,5 km jsme odbočili vpravo – dokonce tam byl ukazatel, pak ještě vpravo. Je tu dokonce docela slušná silnice. Další směrovka tady už není. Vpravo v lesíku má být technická památka – sklárna. Sledovali jsme mapu i cestičky - samozřejmě tu trošku vyšlapanější jsme přehlédli, takže jsme se vydali tou zarostlejší, skoro neschůdnou. Ale protože přístřešek byl skoro od cesty vidět, takže jsme to našli.
Zdejší sklárnu postavil v letech 1708 – 1710 Jiří Schmaus. Jeho rod ji provozoval až do počátku 19. století. R. 1815 si ji pronajal Wolfgang Ziegler, který v Českém lese měl více skláren. Od kdy tu současně fungovala i brusírna skla, to se neuvádí. Zdejší provoz v budově o velikosti 20 x 30 metrů byl ukončen r. 1890. Pak budova chátrala, rozpadala se, zarůstala. R. 2009 byl prostor vyčištěn a zastřešen. Jedná se o významnou technickou i archeologickou památku. Je zde i informační tabule, kde je historie sklárny s brusírnou popsána podrobněji – v češtině a samozřejmě i v němčině. Je zajímavé, že se vůbec něco takového najde a odkryje vlastně už uprostřed divoké přírody, i když v místech zaniklé obce.
Další zaniklá obec na naší trase je Mostek. Byla založena také v 16. století na Ostrovské stezce, která tvořila správní hranici mezi Přimdou a Domažlicemi. Tehdy byl tady přes Radbuzu brod, kvůli obchodním cestám byl pak postaven kamenný mostek. Ten současný je z r. 1809, který se jako jediný z celé vsi dochoval. Tento letopočet má být uveden na jednom z kamenů. My ho samozřejmě nenašli. Je 14 metrů dlouhý, 5 metrů široký a je 3 metry nad Radbuzou. Překvapilo mne, že už tehdy řešili odvodňovací kanálky.
Další zastávku už jsme nedělali. Projížděli jsme místy, která bychom si chtěli zítra projít pěšky. Vypadá to, že jsme sem přijeli po dešti. Nás ten déšť nějak minul.
Nocleh jsme si naplánovali v Pleši – další bývalé obci - na parkovišti u restaurace Pleš, příp. u nedalekých chat, které jsou určeny k pronájmu. Vzhledem ke koronavirovým opatřením jsme předpokládali, že tam nikdo nebude. Jenže tady je konec světa, sem asi ta opatření nedošla. Auta parkovala u chat k pronájmu, ale i u restaurace. Tam se svítilo a bylo vidět, že je tam docela plno. Známe to tam, moc velký prostor tam není.
Tohle tedy nevyšlo. Bez zastavení pokračuje dál k zaniklé obci Václav. Tam jsme před 4 lety parkovali, když jsme šli do Německa podívat se na rozhlednu Ebene. Pokud se tam nic nezměnilo, tak by to tam vyjít mělo.
Vyšlo to. Jsme na rovině, nejsme v lese, ani pod stromy. To je to hlavní. Jen výhled není zrovna nejlepší. Osada Václav, která byla založena až na konci 18. století, sice stála na okraji náhorní planiny, jenže tam byl r. 1965 postaven areál Pohraniční stráže. Kromě vojáků zde bydleli i vojáci z radiostanice na Zvonu, a to do doby než se mohli na Zvon odstěhovat. Pohraničníci tady bydleli až do sametové revoluce. Nyní zdejší krajinu kazí chátrající bývalé vojenské objekty.
Je stále docela teplo, začíná drobounce mžít. Rychle dělám hygienu, převlékám se do spacího a jdu chystat večeři. Samozřejmě večeříme v autě. Ota si dal pivo, já čaj.
Začíná se však rychle ochlazovat. Topit v kabině nechceme, radši si jdeme uvařit grog. Dnes vaří Ota - to je snad to jediné, co umí uvařit. Já jsem spokojená, už nemusím dělat nic, ani chodit do větší zimy a deště. Posloucháme na dvojce muziku, ale ani nám nechybí informace o tom, jak nemocných lidí přibývá. Škoda, že nás zima vrátí do civilizace. Zítra to však ještě nebude. Déšť má přestat, má se vyjasňovat, tak snad tu minimálně ještě další noc vydržíme. Máme co jíst a pít, máme i rum na další grog. Víc nepotřebujeme.
Stále drobně prší. Spát jdeme brzy, už v půl deváté. Nic jiného se dělat ani nedá.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.498, 12.792)
Poslední aktualizace: 16.3.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Poběžovice
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Český les a Chodsko – 2. den – Postřekov-vyhlídka u kaple Nejsvětější Trojice, Šitboř-zřícenina kostela sv. Mikuláše, Starý Herštejn, zaniklé obce Lískovec, Křížová huť (sklárna), Mostek (kamenný most) a Václav (zbytky bývalého vojenského areálu)
Šitboř – zřícenina kostela
Tipy na výlet
Jsme na dovolené na Chodsku. Po náročném výletu předcházející den a před dalším náročným výletem zítra, jsme si dali volnější program. Byli jsme u pramene Radbuzy, v Poběžovicích, teď už se vracíme na hotel, ale ještě se cestou chceme podívat ke zřícenině jednoho kostela. Šitboř je malá obec jen kousek na jih od Poběžovic. První písemná zmínka je z r. 1248, kdy byla ve…
0.3km
více »
Poběžovice – historie, památky i židovský hřbitov
Tipy na výlet
Jsme na dovolené na Chodsku. Když jsme se vraceli od pramene Radbuzy, zastavujeme se na chvíli v Poběžovicích. Poběžovice se rozkládají na potoce Pivoňka v podhůří Českého lesa, nedaleko hranic s Bavorskem. První …
1.5km
více »
Poběžovice
Tipy na výlet
Z Domažlic jsme jeli vlakem do Poběžovic.Prohlídli jsme si městečko a hlavně zámek. Chtěli jsme si prohlídnout poběžovický zámek. Na nádraží v Domažlicích jsme měli pivo a oříšky wasabi :-))Pak v Poběžovicích čaj s rumem,protože celý den pršelo a byla zima. Líbila se nám prohlídka zámku.Přestože je v dost žalostném stavu a už dvacet let se opravuje,bylo to moc zajímavé…
1.5km
více »
Poběžovice – smírčí kříž u zámku
Kříž
Poběžovice jsou sice menší, ale zcela určitě zajímavé město nacházející se asi 15 kilometrů severozápadně od Domažlic. Poběžovický zámek, jedna ze zdejších dominant, stojí na mírné vyvýšenině nedaleko středu města. Bohužel jeho technický stav nedovoluje až na výjimky jeho návštěvu. Určitě by se však měl člověk zajít podívat k zámku, když do města zavítá. My jsme tak učinili a…
1.5km
více »
Poběžovice – zámek s kouzelnými okny a báječné informační centrum
Zámek
Poběžovice jsou zajímavé menší město v severozápadní části okresu Domažlice, asi 15 kilometrů od tohoto města. Leží v podhůří Českého lesa, nedaleko hranic s Německem. Určitě je zde mnoho zajímavých věcí, ale nevš…
1.6km
více »
Poběžovice - Ronštejn
Městečko
Poběžovice, někdy Ronštejn, nebo Ronšperk, je městečko na úpatí Českého lesa, přibližně 15 km od Domažlic. První zmínka o místě je již v roce1359, poběžovická tvrz je zmiňována v roce 1419. V roce 1429 byly Poběžo…
1.7km
více »
Židovský hřbitov u městyse Poběžovice
Hřbitov
Staré židovské hřbitovy tvoří specifickou, ale velice zajímavou skupinu památek. Pro hřbitov nacházející se asi 500 metrů severozápadně od městyse Poběžovice to platí obzvlášť. Dříve se muselo jít po poli, ale v s…
1.8km
více »
Nový Kramolín – kříž na skalce
Kříž
Obec Nový Kramolín leží 11 km západně od Domažlic a 3,5 km jižně od Poběžovic. Na návsi se nachází barokní plastika Nejsvětější Trojice z roku 1755 a v severní části vsi stojí nízká kaplička sv. Václava z počátku …
2.9km
více »
Z Postřekova do Pivoně, na Herštejn, Haltravu atd.
Trasa
Ranní místní lokálkou jsme si jednou zajeli také do Postřekova, odkud jsme vyrazili na další pěkný a docela výživný výlet.
První 3 kilometry nás vedla zelená turistická značka z této nepříliš pozoruhodné, zato al…
4.9km
více »
Starý Herštejn - přírodní rezervace
Rezervace
Přírodní rezervace Starý Herštejn (uváděno též jako Starý Hirštejn) leží jihozápadně od obce Vranov. Z té je přístupná po zelené turistické značce k Rozcestí Vranovské sedlo, odkud se pokračuje po červené značce (…
6.1km
více »
Starý Herštejn
Zřícenina
Zřícenina hradu se nachází v přírodní rezervaci s podobným názvem "Starý hirštejn". Hrad existoval zhruba od roku 1272 (první písemná zmínka) do roku 1510, kdy byl zbořen…
6.3km
více »
Pramen Radbuzy
Tipy na výlet
Rozhodli jsme se pobýt pár dnů na Chodsku a trochu to tam prozkoumat. Jako Plzeňáci jsme se samozřejmě museli zajít podívat i k pramenu Radbuzy. Původně jsme se tam chtěli zastavit, když jsme byli na Starém Heršte…
6.4km
více »
Starý Herštejn
Zřícenina
Zříceniny hradu Starý Herštejn se ukrývají mezi stromy na strmém skalnatém kopci (878 m) v jižní části Pivoňských hor na historické česko-hornofalcké hranici. Zřícenina hradu Starý Herštejn se nachází na Domažlicku v Plzeňském kraji. Z hradu se dochovalo pouze torzo kulaté věže, dva pásy vyzděných příkopů a Zbytky zdí. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.
Historie
Hrad…
6.5km
více »
Klenčí pod Čerchovem-Starý Herštejn-Pivoň-Postřekov-Klenčí pod Čerchovem
Trasa
Téměř 25 km dlouhá okružní trasa s poměrně velkým a hlavně prudkým stoupáním. Vede převážně po lesních cestách, dokonce i v místech, kudy chodil J. Š. Baar i Chodové, když střežili hranici. Cesta je doplněna někol…
6.7km
více »
Klenčí pod Čerchovem-Výhledy-Čerchov-Trhanov-Klenčí pod Čerchovem
Trasa
Téměř 25 km dlouhá okružní trasa s poměrně velkým převýšením. Vede převážně po lesních cestách. Na zajímavých místech jsou informační tabule, kde se dozvíte řadu informací. Texty jsou psané i v němčině. Pokud se chcete podívat na Čerchově na rozhlednu a mít tam otevřené občerstvení, doporučuji tam jít o prázdninách, to je otevřeno denně. V květnu, červnu, září a říjnu je…
6.7km
více »
Český les, díl druhý - Pivoňské hory
Tipy na výlet
Spát se šlo pozdě, na pokoji se rozprávělo tak do půlnoci. Ale z postele mě vykopali už někdy v půl osmé. Kde má člověk sebrat těch poctivých minimálních osm hodin spánku?
Za oknem byla mlha a nevlídno, na prochá…
7km
více »
Klenčí pod Čerchovem – Stará pošta
Dům, budova
Městys Klenčí pod Čerchovem, v době nedávné (do roku 1946) Kleneč pod Čerchovem se nachází v okrese Domažlice. Ve spodní části jeho návsi u hlavní silnice č. 189, která prochází městysem, se nachází objekt zvaný "…
7.3km
více »
Klenčí pod Čerchovem
Vesnice
Klenčí pod Čerchovem leží v Západních Čechách, západním směrem od města Domažlice. Městečko se rozkládá u východního okraje pohoří Český les a jak název napovídá pod vrcholkem hory Čerchov ( 1042 m.n.m.). Západním smě…
7.4km
více »
Klenčí pod Čerchovem – Baarův dům (Baarovo muzeum)
Muzeum
Městys Klenčí pod Čerchovem, v době nedávné (do roku 1946) Kleneč pod Čerchovem se nachází v okrese Domažlice. Na jeho návsi či náměstíčku jsme nedaleko kostela objevili stavbu s nápisem „Baarův dům“. Patrová budo…
7.4km
více »
Klenčí pod Čerchovem - zajímavosti města
Tipy na výlet
Rozhodli jsme se pár dnů pobýt na Chodsku a trochu se s tímto krajem blíž seznámit. Ubytovali jsme v Klenčí, které se nám zdálo jako šikovné místo pro výlety.
Klenčí pod Čerchovem leží kousek od hranic s Německe…
7.5km
více »
Klenčí pod Čerchovem – barokní kostel sv. Martina
Kostel
Městys Klenčí pod Čerchovem se nachází v okrese Domažlice na úpatí severního svahu vrchu Čerchova. Na návsi této kdysi privilegované chodské vsi se nachází jedna zajímavá sakrální stavba, barokní kostel sv. Martina.
První zmínka o středověkém kostele, který zde ve svahu stával, je z roku 1481. Tento kostel byl však zbořen a na jeho místě postaven a v roce 1746 dokončen…
7.5km
více »
Socha Jana Sladkého Koziny na vrchu Hrádek nedaleko Domažlic
Socha
Před 320 lety, 28. listopadu 1695 se konala poprava Jana Sladkého-Koziny. Vyvrcholila tím odplata vrchnosti za chodskou rebelii.
Západně od Domažlic se nachází obec Újezd, rodiště známého vůdce chodské rebelie…
9.3km
více »
Český les, díl prvý - Medvědí hory
Tipy na výlet
Letos byl na řadě při výběru cíle naší výpravy Vašík. Už někdy v listopadu, měsíc před plánovacím setkáním (vždy mezi Vánocemi a koncem roku) avizoval, že by to měl být Český les. A podle mapy se mu líbila obec Mutěnice. A že mně to baví, ať to doladím. Snažil jsem se, snad jen samostatný zimní výlet do té Vísky mé snaze chyběl. Ale ubytování, ba ani hospodu tu internet…
10.1km
více »
Horšovský Týn - hrad a zámek
Zámek
Hrad a zámek v Horšovském Týně je národní kulturní památkou České republiky a patří k památkám, které jsou nejvíce přístupné. Na zámku se nachází několik prohlídkových tras: hrad, zámek, kuchyně, purkrabství, Erbo…
11.5km
více »
Horšovský Týn
Zámek
Hrad a zámek Horšovský Týn patří mezi nejvýznamnější architektonické skvosty západních Čech. Hrad a zámek Horšovský Týn, který je národní kulturní památkou, se nachází na Domažlicku v Plzeňském kraji. Hrad a zám…
11.5km
více »
Domažlice
Hrad
Chodský hrad, který reprezentuje styl středoevropského kastelu, je nejvyhledávanější památkou města Domažlic v Plzeňském kraji. Hrad je patrová obdélníková stavba s nevýraznou fasádou. Z původního hradu se zachovala pouze válcová věž. Návštěvníci si na hradě mohou prohlédnout stálé expozice historie, archeologie, národopisu a přírody Chodska, sklepní Lapidárium, na figurínách…
11.9km
více »
Domažlice
Tipy na výlet
Letošní dovolenou jsme trávili druhý týden v srpnu v Domažlicích. Během pobytu jsme navštívili zámek v Poběžovicích,Muzeum Jana Sladkého Koziny v Újezdě,Trhanov,Klenčí,pramen Dobvrá voda nad Pocinovicemi,vrch Vavřineček nad Domažlicemi,
rozhlednu na Čerchově a Rýzmberk,pivovar v Koutě na Šumavě,muzeum řemesel v Kolovči.V Domažlicích modelovou železnici,vylezli jsme na věž.
V…
12.1km
více »
Domažlice
Město
Domažlice leží v Západních Čechách, západním směrem od města Klatovy. Ve městě se každoročně pořádají Chodské slavnosti. Domažlice jsou vyhlášeny městskou památkovou zónou. Jihozápadním směrem od Domažlic se rozkl…
12.4km
více »
Čerchov-rozhledna v oblasti Českého lesa v okrese Domažlice
Rozhledna
Čerchov, nejvyšší vrchol Českého lesa (1042m.n.m) se neodmyslitelně řadí mezi hlavní symboly KRAJINY v okolí Domažlic. Do roku 1990 byl přístup k vrcholu obsazenému armádou zcela nemožný. Teprve po listopadovém př…
13km
více »