Českým krasem na vrch Bacín

Českým krasem na vrch Bacín

Náš dnešní expedici začínáme vystoupením v Zadní Třebani. Z vlaku. Smíšené družstvo našeho All Starc Teamu v počtu šesti členů (ovšem v případě jestli jsem nás dobře spočetl) s příslibem dobrého počasí (a ten se naplnil vrchovatě) plánuje projít Naučnou stezku Litěň, zdolat nejvyšší vrch Českého krasu, tajemstvími opředený Bacín a přes lom Na kobyle a Kodu na zpáteční vlak do Srbska.

Plán je schválen, u rozcestníku za nádražím vyrážíme po zelené tradičně rozcvičovacím stoupáním přes celou obec až na polní cestu k Bělči a už tady odkládáme přebytečné oblečení, je krátce po osmé ale sluníčko nám přeje plnou měrou. Tady je jasné že půjdeme místy vysokou trávou takže kdo má sprej proti klíšťatům zašumí si s ním okolo bot a lýtek. Já to hrdě odmítám a večer jednoho zájemce o mou A1 Rh+ najdu (a zlikviduju).

Jdeme husím pochodem úzkou pěšinou a pozorujeme ranním sluncem hezky nasvícené jižní panorama kopců Českého krasu s výhledem k Litni a chatám podél Bělečského potoka.

Ještě po zelené přicházíme do vsi Běleč, k severu se táhne přes vrch Voškov velké golfiště až ke Karlštejnu. Obcházíme krajem obce a odbočujeme ze zelené na polní cestu Doprava po NS Liteň. Trochu váhám protože tu stezka není nijak značená ale nakonec jdeme dobře.

Asi po tři čtvrtě kilometru přicházíme k první infotabuli a odbočujeme Doprava k bývalé pískovně kde podle info by měly hnízdit břehule říční. Jejich vyhrabané nory sice vidíme ale ptáčka zahlédneme jen jednoho ale to podle ornitologa expedice břehule určitě není. Vracíme se k cestě a kolem staré vodárny přicházíme na silnici do osady Dolní Vlence.

To už je do Litně sotva půl kilometru, obcházíme zeď zámeckého parku a kolem kostela sv.Petra a Pavla jsme na rozcestí u restaurace. Pohled na hodinky je krutý. Příliš jsme pospíchali, do otvíračky zbývá skoro dvacet minut. Pan hostinský však naší žádosti neodolá a pouští nás dál, z našich pohledů sucho přímo sálá. Posedíme vděčně u piva, myslím dvou, a kofoly a přes náměstí pokračujeme po NS po silnici kolem obory s vysokou až k rozcestí Na Babce.

Tam se NS rozděluje, my jdeme doleva pěšinou kolem plotu obory a zasypaného lomu. Pak cípem lesa kde ještě odbočíme na starý neudržovaný židovský hřbitov s kamennými náhrobky většinou zpola zarostlými vysokou travou. Tady se příliš nezdržujeme, na to bude času dost později. Ale nemuselo by to být zas příliš brzo.

Vracíme se na kraj Litně a přecházíme na zelenou s výhledy zpět přes Liteň ke Karlštejnu. Ta nás vede na jihozápad konečně kouskem lesa přes kopce Mramor a Šamor k Vinařicům.

Později pak na silnici s výhledem na Bacín po které přijdeme do Vinařic a za poslední chalupou Doprava polní cestou stoupáme k Bacínu. Ten by si zasloužil delší vyprávění ale kdo si napíše do vyhledávače vrch bacín najde tam veškeré informace. Snad jen tolik že tam byly nalezeny neklamné důkazy lidské přítomnosti z doby před deseti tisíci lety a snad i starší.

S polní cesty pak Doprava loukou po sotva znatelné pěšince která se u lesíka ztrácí.

My se však neztrácíme a díky navigaci kameramana expedice po chvíli bloudění přicházíme na sám vrchol kopce. Vrcholové foto, gratulujeme si že jsme zase jednou dosáhli vrcholu a stejnou cestou se vracíme na zelenou za Vinařice. Mimochodem, místo jezírka pod vrcholem našli jsme jen blátivou velkou louži.

Zelená nás přivede kolem lomů pod vrchem Plešivec – zase ten Plešivec, ale to není ten brdský, lesem na silnici ke Koněprusům. Po té doleva a pak doleva odbočkou k lomu Na kobyle.

Do dávno opuštěného lomu je z této strany vstup tunelem, je od ostatní krajiny izolován, je tu i několik přístupných jeskyní a určitě stojí za návštěvu. Tady přichází chvíle i pro speleologa expedice který prozkoumává jeskyně, bohužel však bez převratného nálezu prehistorických fosilií.

Opouštíme lom a stejnou cestou se vracíme na zelenou. S tou potom ze silnice lesem k rozcestí Pod Vinnou a na silnici k rozcestí Tobolka. Od Tobolky pak ke prameni Kody a známou a tolikrát už (i mnou) popsanou cestou do Srbska k železniční stanici.

Tam jistě nepohrdneme závěrečným pivem a krátkým posezením v restauraci U nádraží. Trasa i cesta hodnoceny kladně, vytýčené úkoly splněny, počasí 1*.

Zdrávi došli, zase někdy. Seventy

Odkaz na mapu trasy