Loading...
Naši další cestu Českým středohořím zahajujeme u Národní přírodní památky Vrkoč. K tomuto zajímavému skalnímu útvaru nás dovádí NS Větruše-Vrkoč od silnice podél řeky Labe. Téměř pod Skálou jsou u silnice tak dvě místa na zaparkování. Zblízka se na skále uvidí unikátní rytina, vytvořená sloupcovitou odlučností čediče do vějíře sestávající ze shluku pěti a šestistranných kamenných hranolů rozbíhajících se do různých směrů. Vznikla tuhnutím lávy na pískovém podloží v třetihorách při okolním tlaku z různých směrů.
Název Skály je odvozen od podoby s vrkočem vlasů. Přírodní památku netvoří jen tahle Skála, jejíž vrcholek je složen z břitově rozštěpených ostrých výčnělků a vyhlídky. Celkově je od roku 1966 chráněno 1,4ha okolního území. Zmiňovaná Skála tady takto viditelná nebyla odjakživa. Narazilo se na ni r. 1850 při rozšiřování místa pro železnici Praha-Drážďany a zůstala jen tahle část skalního masivu. Část čedičových bloků byla zpracována na dlažbu Mírového náměstí v Ústí n.L.
Od skály pokračujeme NS a zelenou TZ dál vzhůru kopírováním toku potoka. Po zdolání převýšení 100m se pod Vaňovským vodopádem doleva odděluje odbočení zelené k vyhlídce do údolí Labe se siluetou hradu Střekova, který jsme navštívili při jiné cestě. 12m vysoký vodopád, nejvyšší v Českém středohoří, tu kousek za odbočkou přepadává přes velký čedičový práh. Nejhezčí podívaná se naskýtá na jaře, když má dost vody. A také současně kvetou na Vrkoči porosty žluté tařice skalní.
Jen 2km od Vrkoče směrem k Ústí nad Labem projíždíme okolo kulturní památky Masarykovo zdymadlo pod hradem Střekovem. Ještě za Rakousko-Uherska se Ústí n.L. stalo největším přístavem. Zdymadlo bylo dokončeno v r. 1936 kvůli splavnění Labe a střekovským peřejím, které ohrožovaly plavbu. V tehdejší době patřilo k nejmodernějším v Evropě a bylo největší v ČSR. Má dvě nestejně veliké komory podle velikosti lodí a dokonce rybí přechod. Ke zdymadlu patří také vodní elektrárna se třemi Kaplanovými turbínami, které využívají výkon 15MW. Víc jim nedovolí technická situace, ač by jinak mohly. Přes zdymadlo napříč přes Labe vede stezka pro pěší turisty a cyklisty.
Po ani ne pěti minutách jízdy od zdymadla se ocitáme v krajském městě Ústí nad Labem obývaném 93 tisíci obyvateli. Vzniklo začátkem 13. stol. jako královské město za krále Václava I. na místě již dříve osídleném a později dostalo i hrdelní právo. Brzy bylo opevněno hradbami. Vznikly zde dva kostely, nejdříve sv. Vojtěcha a poté Nanebevzetí Panny Marie.
Nedlouho po opevnění byl na blízké skále nad Labem vybudován královský strážní hrad Střekov. Město se nevyhnulo ani větší bitvě, kdy po dlouhém obléhání husity za přispění posil na obou stranách, vypukl 16.června 1426 hlavní krvavý souboj husitů vedených Prokopem Holým a saským vojskem. Vítězní husité vnikli do města a úplně ho zruinovali tak, že tři roky poté zůstalo opuštěné a jen zvolna se vzpamatovávalo.
V r. 1616 ve městě dominikáni založili klášter. Morová rána na město přišla r. 1680. Jako poděkování za její ukončení vybudovali v Ústí kapli Navštívení Panny Marie na blízké skále, která je po ní pojmenována Mariánskou. Do dnešních dnů se však nedochovala, v r.1976 byla zbořena. Primátem Ústí nad Labem je věž gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie. Svým dvoumetrovým odklonem od svislice po leteckém náletu ke konci II.světové války se stala nejšikmější věží ve střední Evropě a je druhou v Evropě po věži v Pise.