Cestopis Yucatán - Mexiko duben 2014
Aneb Jak jsme cestovali po Yucatánském poloostrově (pláže, pyramidy, cenote).
Na letošní dovolenou jsme jeli jenom ve dvou a tak jsme zvažovali, zda půjčovat auto nebo se přepravovat místní Dopravou. Hodně lidí z našeho okolí nás před odjezdem strašilo, že v Mexiku je nebezpečno, a že musíme být maximálně opatrní. Ve všech cestovatelských průvodcích v žádném případě nedoporučovali jezdit v Mexiku autem po tmě, protože to vás údajně může stát i život. Nakonec jsme se tedy rozhodli cestovat po Yucatánu autobusem a i s odstupem času můžu říct, že tenhle typ přepravování byl pohodlný a spolehlivý a příště bych místní Dopravou jela klidně zas (konkrétně se jednalo o autobusy značky ADO, mikrobusy Colectivos a taxíky).
Spaní jsme řešili vždy pár dní dopředu přes portál booking.com. Ve všech našich ubytováních byla WIFI, takže nebyl problém z mobilu rezervovat další noclehy v průběhu dovolené. Párkrát jsme se na booking.com nachytali na hlášky typu: „zbývá poslední volný pokoj“ a pak narychlo zamluvili něco, čeho jsme později litovali (jednou jsme dokonce museli bydlení rušit). Výše zmíněná hláška nebyla ani v jednom případě pravdivá. Z našeho pohledu jen málo lidí cestuje po Yucatánském poloostrově na vlastní pěst a míst na spaní měli všude dost i v sezóně, kdy jsme tam byli my. Ke konci pobytu se nám osvědčilo si bydlení na booking.com pouze vyhlídnout a pak tam přijet bez rezervace – obvykle jsme dostali ještě trochu slevu (protože hoteliéři odvádí portálu cca 12% z ceny, takže vynecháním booking.com můžou obě strany ušetřit).
Během naší 14denní dovolené cestování ve dvou s batohy na zádech se nám ani jednou nestalo, že bychom se dostali do nějaké nepříjemné nebo nebezpečné situace. Lidé jsou milí a na návštěvníky zvyklí. Snažili jsme se ale být obezřetní a mimo vysloveně turistické oblasti jsme nikam moc nechodili po západu slunce.
Za 14 dní cestování jsme utratili každý asi 16 000 Korun bez letenky (ta stála 9 000 Kč, ale letěli jsme z kanadského Vancouveru). Každý den jsme spali v pěkném hotelu a jedli jenom po restauracích, ovšem v rámci možností jsme se snažili šetřit a moc jsme toho v Mexiku ani nenakoupili, jen pár drobností. Obvykle jsme na jednom místě zůstávali 1-3 dny a pak jeli dál.
Podrobný popis našeho putování a turistické tipy:
1. den (sobota 29. 3. 2014): Přílet do Cancúnu
- na první noc po příletu máme zarezervovaný hotel Del Sol přímo v Cancúnu
- nejlevnější Dopravou z letiště do centra města je tzv. ADO bus, prodavač lístků má rozkládací stolek hned u východu z příletového terminálu, autobus jezdí přibližně každých 40 minut (cca 100 Kč osoba)
- na autobusovém nádraží v Cancúnu jméno našeho hotelu a adresu ukazujeme taxikáři a ten nás tam odváží za 60 Kč
- ubytujeme se a jdeme na večeři do protější restaurace, kolem hotelu nic zajímavého k vidění není, poloha hotelu se nám zamlouvá pouze kvůli našemu plánovanému přesunu na ostrov Isla Mujeres druhý den
2. den (neděle 30. 3. 2014): Isla Mujeres
- ráno vyrážíme do přístavu Puerto Chuarez (10 metrů přes ulici), kde si kupujeme zpáteční lístky na trajekt a plavíme se na ostrov Isla Mujeres (50 minut) (cena za trajekt 100Kč/osoba/jedna cesta)
- na ostrově trávíme 2 dny, ubytování máme zajištěné v hotelu Maria Del Pilar (cca 800 Kč za noc pro dva bez snídaně)
- s recepční v hotelu se sice domlouváme pouze rukama a nohama a náš nejlevnější pokoj pres booking.com pokoj nemá okno, nicméně na dvě noci stačí, bydlíme přímo v centru a od moře jenom 5 minut
- ostrov určitě stojí za návštěvu, protože se zde nachází možná nejhezčí pláž na Yucatánu, Playa Norte, která se dokonce řadí mezi nejkrásnější pláže světa
- večer se promenádujeme po promenádě, ostrov je turistický a působí na nás zcela bezpečně, chodíme i ve tmě zapadlými uličkami bez jakýchkoli problémů
3. den (pondělí 31. 3. 2014): Isla Mujeres
- celý den trávíme na pláži
- k večeru si půjčujeme skútr vedle hotelu (140 Kč na hodinu) a prozkoumáváme ostrov, na délku má asi 8 kilometrů a na šířku asi 40 metrů
- na ostrově bychom si určitě dovedli představit ještě aspoň o jeden den déle (a navštívit třeba delfinárium nebo želví farmu), ale jsme po dvou dnech u moře spálení a vítáme možnost strávit následující den mimo přímé slunce
4. den (úterý 1. 4. 2014): Přesun do Chichen Itzá
- po ránu vyrážíme z ostrova Isla Mujeres trajektem zpět do Cancúnu, v přístavu přesedáme na taxi a necháváme se odvést na centrální stanoviště ADO busu (tentokrát 90 Kč)
- kupujeme si lístek na autobus do vesničky Chichen Itzá, bohužel už nemají první třídu, musíme tedy vzít druhou, která jede vesnicemi a ne po dálnici, těšíme se tedy aspoň na okružní jízdu mexickým venkovem, 200 km jedeme 4,5 hodiny (440 Kč pro dva)
- cca kolem 15:00 přijíždíme k Chichen Itzá a rozhodneme se nechat návštěvu pyramid na brzké ráno následujícího dne, jedeme taxíkem ke 3 kilometry vzdálenému hotelu Dolores Alba Chichen, kde máme dopředu domluvené bydlení (cca 1100 Kč noc pro dva se snídaní) (pozn.: bylo by ideální z ADO busu u hotelu rovnou vyskočit, protože autobus jede kolem, řidiči jsou ochotní zastavit všude a nemusí se pak brát taxi, ale je těžké trasu hlídat, když tam člověk jede poprvé)
- hotel je skvělý, hned vedle džungle, kde to hraje všemi zvuky, odpoledne trávíme u bazénu a v houpací síti, vedle nás běhají leguáni
- hned naproti přes silnici se nachází nejkrásnější Cenote IK-KIL - koupání v obrovské studni plné rybiček, kam se svažují liány, to nesmíte minout
- hotel Dolores Alba Chichen doporučuji kvůli lokaci všema deseti (kolem žádný jiný hotel není)
5. den (středa 2. 4. 2014): Chichen Itzá a přesun do Meridy
- v 8:00 nás mikrobus od hotelu veze k perle Yucatánského poloostrova – nejvyhlášenější mayské památce Chichen Itzá
- areál otvírá v 8:00 a my jsme tak mezi prvními návštěvníky a máme pyramidy jenom pro sebe bez davů turistů a bez obtěžujícího vedra
- přímo v areálu Chichen Itzá (kousek od pokladen) je spolehlivá úschovna zavazadel zdarma, kde máme během návštěvy schované batohy a zároveň prodejna lístků na ADO bus, kde kupujeme další ticket
- prohlídka Chichen Itzá nám zabrala asi 3,5 hodiny (a to jsme se loudali)
- pokud někde nakupovat suvenýry, tak doporučujeme v Chichen Itzá, protože je zde velké množství prodejců a mají lepší ceny než na pobřeží v turistických oblastech (my nic tady skoro nic nekoupili a pak jsme litovali)
- kolem 12. hodiny už sedíme v autobusu druhé třídy a přesouváme se do města Merida
- v Meridě bydlíme opět v hotelu Dolores Alba, pěkný hotel přímo v centru s bohatou snídaní a bazénem (600 Kč noc pro dva se snídaní)
- odpoledne se koupeme a k večeru vyrážíme na průzkum centra a na dobrou večeři, na ulici ani nikde jinde nepotkáváme téměř žádné bělochy
- v Meridě určitě doporučujeme navštívit restauraci La Chaya Maya, má dokonce dvě pobočky (autentická yucatánská jídla a skvělý zelený nápoj Chaya)
- večer si na recepci v našem hotelu kupujeme celodenní výlet na ruiny Uxmal a Kabah na následující den (800 Kč na osobu s obědem a s anglicky mluvícím průvodcem), je to dost předražené, ale nepřišli jsme na levnější způsob, pokud jsme chtěli vidět obě tyto památky v jednom dni a v rámci možností pohodlně, vstupy nebyly v ceně
6. den (čtvrtek 3. 4. 2014): Uxmal a Kabah
- po snídani nás v hotelu vyzvedává agentura a jedeme na výlet
- v autobuse jsme jediní anglicky mluvící
- ostatní jsou turisté ze severní části Mexika nebo například z Kolumbie a Venezuely, což je nakonec docela zábava, hlavně na společném obědě, kdy si navzájem nerozumíme ani slovo
- po návratu do hotelu jsme upyramidovaní a přehodnocujeme náš plán na další dny (chtěli jsme pokračovat do města Campeche a brzo ráno navštívit ruiny Edzná, nakonec se ale rozhodujeme strávit ještě jeden den v Meridě a Campeche úplně vynechat)
7. den (pátek 4. 4. 2014): Merida
- odpočinkový den v Meridě, courání městem, koupání v bazénu
8. den (sobota 5. 4. 2014): přesun do městečka Cóba
- jedeme autobusem do města Cóbá, kde máme další ubytování, cestou navštěvujeme to, co jsme před tím nestihli (tzn. IK-KIL, bohužel se stala chyba v plánu a o pohádkovém koupání jsme před tím neměli tušení)
- ubytováváme se přímo ve vesnici v hotelu Sac-Be, kde jsme tu noc jediní hosté, obsluha je milá, bohužel ale neumí anglicky, takže komunikace trochu vázne
9. den (neděle 6. 4. 2014): ruiny Cóbá, 3 cenoty, ruiny Tulum, koupání Tulum
- brzy ráno kupujeme trs banánů a vyrážíme na ruiny Cóbá, otvírají v 8 ráno
- jsme úplně první návštěvníci a užíváme si probouzejícího areálu
- hned u vchodu je půjčovna kol – v každém případě doporučujeme nešetřit a kolo půjčit, protože hlavní pyramida je 4 kilometry daleko a než k ní dojdete, předjely by vás davy ostatních a vstávali jste zbytečně J
- na tuto pyramidu je možné vylézt až nahoru, což byl hezký zážitek o to kouzelnější, že tam ještě nikdo nebyl
- v 10 jsme s ruinami hotoví a domlouváme se s místním taxikářem, aby nás zavezl na 6 kilometrů vzdálené cenoty – za 300 Kč nám udělá okružní jízdu a u každého na nás počká, než se vykoupeme (což se ukázalo celkem potřebné, protože nikde nikdo a bez něj by byl asi problém se dostat zpátky), cestou jsem si z taxíku všimla, že na druhém konci vesnice Cóbá byla půjčovna kol, takže Cenoty se dají objet i levnější variantou na kole (může být fajn)
- koupeme se ve třech krásných krápníkových jeskyních, kde jsme vždy téměř sami
- ve 12:30 oběd, check out, a chystáme se s batohy čekat na Colectivos směr Tulum, než řekneme švec, stojí u nás neodbytný taxikář a veze nás do Tulumu taxíkem celkem za 170 Kč (60 kilometrů)
- v Tulumu bydlíme v rádoby campu Tubo Tulum (850 Kč noc pro dva se snídaní), zajímavá dispozice, máme svoji trubku, která je podobně veliká jako stan na táboře, s tím rozdílem, že každá má svoji zánovní klimatizaci s ultra tichým chodem, ve společných prostorech posedávají a polehávají mladí cestovatelé a atmosféru umocňuje cool muzika
- na nic nečekáme, půjčujeme na recepci kola a vyrážíme na pláž a na pevnost Tulum
- šlapeme možná 6 kilometrů a stíháme areál ještě před zavíračkou a jako správní fotografové se radujeme ze skvělého světla
- ačkoli je toto bydleni docela daleko od moře, blíž k pláži toho moc nebylo a těžko bychom něco přijatelného hledali
10. den (pondělí 7. 4. 2014): Akumal beach
- ráno posnídáme předplacenou snídani (toasty a marmeláda) a rozhodneme se strávit den na vyhlášené pláži Akumal beach, která je vzdálená 20 kilometrů
- dojdeme na hlavní silnici a odchytneme si mikrobus Colectivos (jezdí každých 5 minut, jedna cesta pro oba do Akumalu 90 Kč)
- trávíme den na super pláži, kde se prý dají celoročně pozorovat želvy (hlavně v moři), my ale žádnou nevidíme (moc se nepotápíme), nicméně koupání pěkné, místo pod slunečníkem ležíme pod palmami, pláž není nijak přeplněná, dávám jedničku
- cestou z pláže se stavujeme v Supermarketu kousek od našeho bydlení a radujeme se z „normálních“ cen za jídlo (žijeme tou dobou v Kanadě, kde ceny za potraviny úplně normální nejsou), kupujeme sýry a koláčky a ty si pak dáváme v houpačkách v Tubo Tulum
11. den (úterý 8. 4. 2014): Playa del Carmen
- přesouváme se z Tulumu do turisticky vyhlášené destinace Playa del Carmen (colectivos za 120 Kč pro oba)
- máme bydlení celkem daleko od pláže s názvem Cenote B&B (jsme první klienti v „nově otevřeném“ apartmánu u italského týpka doma, který se s námi celou dobu vybavuje a zahlcuje nás historkami o jeho předchozím několikaletém působení v italském strip-klubu), jsem trochu rozpačitá, nakonec je ale bydlení celkem fajn, Ital nám vždy po ránu připravuje nadstandartní snídani a vzhledem k tomu, že jsme s ním v apartmánu sami (ve druhém pronajímaném pokoji hosté nejsou) máme pouze pro sebe i koupelnu, která byla avizovaná jako společná (noc se snídaní pro dva cca za 800 Kč)
- jsme totálně zklamáni z pláže, Playa del Carmen je tou nejhorší, co jsme navštívili, všude spousta lidí, na každém kroku mraky „amígů“, kteří na nás neustále pokřikují a něco vnucují
- odpoledne trochu sprchne a jsme za to i rádi, i když je to ten den už druhá studená sprcha -> první jsme dostali na obědě na hlavní ulici páté Avenidě, když nám přinesli účet
12. den (středa 9. 4. 2014): Playa del Carmen (Mamma‘s beach)
- trávíme celý den na pláži (popošli jsme trochu dál – Mamma‘s beach a ještě směrem na východ, a tam už to bylo pěkné)
13. den (čtvrtek 10. 4. 2014): Playa del Carmen
- odpočinkový den ve městě, nákup suvenýrů
- můžeme doporučit restauraci Taquerias (na rohu Calle 6 a 30. Avenidy), má několik poboček, jíme tam celkem třikrát, mají dobré hlavně steaky, které chceme už při první návštěvě, ale bohužel se nám je podaří objednat až napotřetí (jídelní lístky ve španělštině, španělská obsluha)
14. den (pátek 11. 4. 2014): pláž v Cancúnu
- po ránu bereme Colectivos do Cancúnu, kde se ubytujeme a vyrážíme na pláž (neuvěřitelně honosná a přelidněná hotelová oblast u pláže - Kukulkan, wau, musíte vidět)
15. den (sobota 12. 4. 2014)
- brzo ráno odlet
S plánem cesty v této podobě jsme byli spokojení a rozhodně ho doporučujeme i dalším cestovatelům. Kdybychom mohli udělat něco jinak, tak bychom trasu neměnili, ale dovolenou překvapivě o 2 dny zkrátili (o jeden den v Meridě a o jeden den v Playa del Carmen), ke konci se nám už 14 dní zdálo dost. Kdybychom nezkracovali, tak bychom strávili o jeden den déle na Isla Mujeres (kde to bylo nejkrásnější) nebo ještě podnikli výlet do Campeche či na ostrov Conzumel.
V Mexiku na nás udělalo dojem velmi krásné moře a pláže, dech beroucí pyramidy a nezapomenutelné koupaní v cenotech. Místní obyvatelé byli milí, ačkoli bylo cítit, že vůči bělochům mají jisté předsudky a snaží se z nich všemožně dostat nějaký ten peníz. Pro Američany i Kanaďany je Mexiko asi to samé co pro Čechy Chorvatsko a z mého pohledu bylo udivující, že téměř nikdo z obyvatel neuměl anglicky (ve škole se zřejmě cizí jazyk neučí nebo nějakou záhadnou technikou).
Překvapilo mě, jak moc chudý je mexický venkov, kde většina domácností žije opravdu velmi skromně. Představovala jsem si Yucatán coby pouštní krajinu plnou kaktusů a mužů v sombrerech usrkávajících tequillu, ovšem ve skutečnosti je Yucatánský poloostrov jedno velké křoví (džungle) a sem tam nějaké polorozpadající se staveni. Co mě zklamalo, byla mexická kuchyně, která je v západních zemích rozhodně nesrovnatelně lepší než v samotném Mexiku. V autentické restauraci obvykle dostanete nějakou neidentifikovatelnou fazolovou hmotu, několik variant chilli, pšeničné placky a maso, které nevidělo ledničku. Na druhé straně se už po několika dnech dovolené nemusíte obávat, že sníte něco spatného a dostanete průjem, protože už ho máte. Když si připlatíte, najdete i restaurace západního typu určené především turistům, kde je obvykle jídlo chuťově srovnatelné s tím, co znáte z ČR.
Hlavní sezóna je v Mexiku přibližně od prosince do konce dubna, za nás doporučujeme jet v tomto termínu, protože pak nastupují velká vedra a přibližně od září je na Yucatánu několik měsíců období dešťů. Tak ať se vám tam líbí!