Cestou necestou z Adamova do Blanska

Kostel sv. Barbory v Adamově • Fotografie (27) • Foto: Eviana

Byl to jediný den z naší dovolené v Moravském krasu, kdy nás nesužovalo úmorné vedro, tak jsme se rozhodli, že podnikneme celodenní 20 km výlet. V Šošůvce jsme nasedli do autobusu do Blanska a z Blanska vlakem do Adamova. Vystoupili jsme z vlaku v Adamově,zast. a dali jsme se za Supermarketem přes můstek, pak po schodech vystoupali k tenis. hřišti, po asfaltce ulicí nahoru, po pravé straně jsme nakráčeli ke Kostelu sv. Barbory. V tomto kostele jsme měli možnost poslechnout si komentář ke Světelskému oltáři, který je v Evropě jedinečným řezbářským dílem. Po schůdkách jsme došli k Městskému úřadu a dali se doleva, kde už jsme se na rohu napojili na červenou a zelenou TZ. Po ní jsme vystoupali nad město a asi po 700 m jsme šli lesem až k rozc. U sedmi dubů. Odtud už jsme pokračovali jen po zelené k Alexandrově rozhledně. Rozhledna je volně přístupná a můžeme z ní vidět na okolní obce, kopce Drahanské vrchoviny, Pálavu a za výborné viditelnosti i na Alpy. Vrátili jsme se na rozc. a pochodovali po lesní silničce po žluté k rocz. Jelenec-pomník. Odtud jsme se vydali Doprava po modré k rozc. Na Újezdě, zde se přidává žlutá značka a po chvilce už jen po žluté klesáme lesní cestičkou k silnici. Silnicí doleva jsme přišli k rozc. Býčí skála. Jeskyně Býčí skála je nepřístupná, ale prostranství před ní je lavička volající k odpočinku. Dál jsme pokračovali silnicí po modré a žluté a asi po 100 m jsme uhnuli po modré doleva přes trávník a za můstkem Křtinského potoka Doprava Josefovským údolím. Tudy jsme došli k jeskyni Jáchymka, která je volně přístupná a můžeme si ji prohlédnout, ovšem velmi opatrně, jsou zde zrádné propástky. Okrajem jeskyně vede modrá TZ, po které jsme dorazili až k rozc. V Josefově, zde už vidíme vpravo mezi stromy Františčinu nebo-li Starou Huť. Ještě honem přes můstek a stanuli jsme před Hutí. V ní je možnost si prohlédnout expozici Železářství střední části Moravského krasu za vstupné 50,-Kč. Možnost jídla v Hospůdce na Švýcárně jsme bohužel neměli, nebyla zrovna v provozu. Vrátili jsme se do lesa k rozcestí a pokračovali po modré. Pokud se člověk chce občerstvit v Penzionu U kamenného kola (pití a nanuky), po 700 m přes můstek se dostane na silnici a asi po 300 m k penzionu. My měli velký hlad, tak jsme si vyškemrali aspoň výbornou hustou zelňačku, i když tam vařili jen pro ubytované. Pak jsme se vrátili zpátky a pokračovali Josefovským údolím po modré až do Adamova. Zde je možnost sejít na nádraží nebo k parkovišti, pokud jste autem. My jsme šli doprava zpočátku po zelené, modré a žluté, po chvíli jen po zelené stále rovně slepou ulicí podél zídky, pak kolem vodárny a přišli jsme k Oslí farmě, kde jsme si odpočinuli na lavičce a pozorovali oslíky a horské kozičky, smějí se krmit tvrdým pečivem, pokud ho u sebe zrovna máte. Kousek dál je Kiosek Pod Hradem, zde jsme se občerstvili a koupili zde i TZ hradu, ovšem předraženou, za 40,-Kč. Pokračujeme silnicí zprvu po rovině a za přístřeškem jsme začali stoupat po silnici, pak jsme uhnuli vlevo úzkou lesní pěšinkou po zelené a vystoupali lesem až k rozc. Nový hrad. Zahnuli jsme doleva po červené, a pak asi 100 m od dalšího rozc. jsme vystoupali na Nový hrad- zříceninu. Ta je v otevírací době volně přístupná, pouze můžete na nádvoří přispět dobrovolným vstupným na obnovu hradu. Podívali jsme se do věže a v Šenku se občerstvili a mají tu i pěkné pohledy hradu ze současnosti i z historie. Otevírací doba je o víkendech v 10 - 17 hodin. V průběhu letních prázdnin je hrad otevřen i ve všední dny mimo pondělí. Měli jsme z prohlídky radost, původně jsme ani nedoufali, že tak pozdě se ještě na hrad dostaneme. Od hradu jsme se vrátili kousek zpět- k rozcestí Nový hrad a odtud pokračovali po zelené k rozc. U Tetřeva a dále k rozc. Výří skála,odb.Je možnost sejít dolů prudkou, značně zarostlou, asi 100 m dlouhou cestičkou k Výří skále, my se o to ale nepokoušeli a pokračovali jsme dál po zelené úzkou cestou, kterou nedoporučuji po dešti, při dešti, při námraze už vůbec ne a netahejte s sebou děti, kočárky ani starší lidi, je to docela nebezpečná úzká cestička s vysokou strží, která se táhne po levé straně. Po cestě jsme museli přelézat dva tlusté kmeny stromů padlé na sobě, které se svažovali dolů- docela legrace, hlavně pro syna, který sledoval moje krkolomné přelézání, manžel mě zezadu přidržoval, abych nesjela po kmeni pozpátku dolů. Nakonec jsme dolezli k rozc. Čertův hrádek, odkud je odbočka do kopečka k hrádku, tam se nalézá zbytek hradu.Dále následovala pro nás utrmácené velmi příjemná cesta klesající strmě dolů k silnici. Hlavní silnicí se dáme doprava a to je naopak velmi nepříjemná cesta doprovázená zvukem svištících aut, kde jsme se modlili, aby nás nějaké z nich nesejmulo.Drželi jsme se pořád té silnice, nejdřív po zelené, pak po zelené s modrou a nakonec po modré, až jsme došli po modré do podjezdu, překročili můstek přes řeku a dali se silnicí doprava podél kolejí, tudy jsme konečně dorazili k autobusové zastávceBlansko, ČKD ředitelství. Tady jsme počkali na autobus, který nás odvezl zpátky do Šošůvky, kde jsme byli ubytovaní.