Cestování po Fidži
Fidži má dvě mezinárodní letiště – v Nadi a v Suvě, přičemž 90 % letů směřuje do Nadi. V Suvě, resp. Nausori, přistávají jen některé linky z blízských (relativně) destinací Oceánie. Doprava mezi ostrovy je možná buď po vodě. Použít lze luxusní výletní lodě, malé jachty a na menší vzdálenost vodní taxi. Druhou, rychlejší, potažmo dražší variantou je letecká Doprava. Fidži disponuje hustou sítí vnitrostátních letišť. Letadlo, stejně jako loď, si lze i pronajmout.
Na Fidži jsem byli jen na ostrově Viti Levu. Hotel pro první část pobytu jsme měli rezervovaný předem. Žlutý taxík nás zavezl z letiště k hotelu za 20 dolarů (1FJD = cca 10,50 CZK) a to ještě taxikář mluvil o tom, že 20 dolarů je pro bosse. Nedali jsme mu nic, věděli jsme, že cena je vyšší než u běžných taxiků. Taxikáři obsluhující letiště jsou zvláštní kasta všude na světě. K cestám po ostrově jsme používali taxíky nebo autobusy. Taxíky mají taxametry, takže smlouvání je zbytečné. Taxikáři ani neočekávají spropitné, což je na Fidži všeobecný jev.
Co se týče autobusů, tak sídla na Viti Levu jsou spojena hustou a frekventovanou sítí autobusových linek. Příměstské autobusy zastaví prakticky kdekoliv na zamávání nebo požádání. Zastávky nejsou označeny a jízdní řády nejsou nikde vyvěšeny, ale na recepci v hotelu, v obchodě nebo i kolemjdoucí vám ochotně poradí odkud, kam a kdy autobus jede. Platí se řidiči při nástupu, jízdenky se nevydávají. Ceníky také nejsou nikde vyvěšeny, ale nikdo nemá snahu neznalého cestujícího z Evropy ošidit. Od hotelu do centra Nadi stál autobus 3 dolary, Na začátku pobytu na Fidži jsem neměl drobné a ani jsem pořádně nevěděl, kolik jízdné stojí. Řidič také neměl dost drobných na vydání. Vzal si dvaceti dolarovou bankovku a když jsem vystupoval, sám od sebe mi přesně vrátil. Zajímavou příhodu jsme zažili, když jsme se z města k hotelu vraceli. K hotelu musel autobus z hlavní silnice zajíždět. Řidič odbočit zapoměl nebo se mu kvůli dvoum cestujícím nechtělo. 200 m za křižovatkou zastavil, vrátil nám část peněz a poslal nás zpátky na křižovatku, ať si počkáme na další autobus. Byla už tma, nevěděli jsme kdy a jestli vůbec nějaký autobus pojede. Naštěstí byla poblíž policejní stanice, kam jsme se obrátili o pomoc. Policisté nám zavolali taxík a jeden z nich ještě s námi vyšel a taxikáře důrazně upozornil, že si nesmí napočítat víc než 7 dolarů. Na delších linkách, např. ze Suvy do Lautoky přes Nadi, jezdí klimatizované autobusy, které zastavují jen na určených místech. Jejich jízdní řád a ceník je dostupný i na internetu.