CYKLO-ERZGEBIRGE tour 2012
Jakožto obyvatel podkrušnohoří (Chomutov,Ústí nad labem) a milovník cyklistiky a kopců už jsem si tuto "povinnost" musel splnit -přejezd Krušných hor.
nakonec mne a mou přítelkyni H. osud nasměroval na 20.září 2012 v plánu byl přesun s kolem rychlíkem do Chebu a pak prostě a jednoduše přejet po Krušnohorské magistrále do Ústí nad Labem.
1.den
Nejsme sice žádní rozmazlenci ,ale alespoň trošku přijatelné počasí na jízdu na kole je záhodno, čím více se termín odjezdu blížil. tím stoupala křivka ošklivého,odpudivého až nepřijatelného počasí až dva dny před odjezdem kdy se odhad "vyšplhal" téměř k nule jsem si řekl že tohle nemám zapotřebí. Chtěl jsem po dohodě s H. akci ne snad zrušit, ale alepspoň posunout o týden,překvapivě jsem byl s mým nápadem odmítnut "že to prostě zkusíme" a kdyby to nevyšlo tak to jednoduše strhnem dolu a pokrušnohorský železniční koridor nelze minout....což je pravda tak tedy ANO pojedeme. Koupit povinné místenky do excelsioru a v 6:48 20.září odjíždíme z Ústí nad Labem hl.n. Cesta proběhla v pohodě a bez komplikací což ocenila obvzláště H.
Po výstupu v Chebu jsme nabrali směr "domov", před nádražím jsme najeli na 204 směr Hradiště-Jindřichov-Tršnice-Doubí dále do malebné vesničky Nový Drahov kde je k vidění krásná ukázka selské architektury odtud byla původně v plánu krátká odbočka do rezervace SOOS kde jsme chtěli omrknout unikátní rašeliniště,ale jak jsme správně odhadli, času nebylo nazbyt, tak jsme pokračovali dále přímo do městečka Skalná,fotbalovým příznivcům se jistě zajiskřilo v oku,ano odsud pochází jeden z nejlepších fotbalistů české historie Pavel Nedvěd,městečko bylo opravdu krásné ,za návštěvu by jistě stála krásná tvrz Haunštejn, soukromý hrad. kde byla péče člověka který má k této historické stavbě opravdu vztah cítit na každém kroku, nachazí se zde malé muzeum hasičské techniky,kovárna ,mučírna... V tomto městečku jsme se napojili na Krušnohorskou magistrálu odsud až do Měďence se budeme držet cyklostezky č. 36 Ze Skalné dále směr Velký Luh kde cyklostezka vyjímečně opouští asfaltvý či zpevněný povrch a vede klasickou lesní cestou ,kousek po vjezdu do lesa můžete zarelaxovat u Šneckého rybníka pak dále směr městečko Plesná neustále po mírném stoupání směr Luby před vjezdem je krásná vyhlídka pokud nebudete v časové tísni je možnost navštívit pěknou rozhlednu "u strejců" z Lubů po středně náročném stoupání směr Valtéřov,Kostelní,Počátky se po neustálích sjezdech a výjezdech blížíme krajinou jižního Krušnohoří směr Kraslice do kterých sjedete pohodovým sjezdem. Kraslice jsou pulzující městečko zasazené do údolí říčky Svatavy zde jsme se zastavili na polévku dokupili nějaké zásoby a chystali se na očekávané stoupání směr Bublava. V Karaslicích znám jediného obyvatele a když jsem při čekání na křižovatce zaslechl své jméno tak bylo jasné že náhoda tomu chce a potkáme se,dali jsme krátkou řeč a po doporučení že máme Bublavu vynechat a směrem k Přebuzy se vydat "skratkou" směr Stříbrná jsme se vydali dál. Pokud nebudete z Kraslic klesat směr Sokolov tak vás na všechny směry čeká brutální stoupání,museli jsme věřit že to na Sříbrnou nebude tak strašné ,nebylo...opravdu se to v lehkém tempu dalo vyjet. Ovšem stupání ze Stříbrné údolím Sříbrného potoka to byla alespoň pro mne asi největší práce tohoto tříetapového výletu -jen tento kopec mne za celé tři dny sundal ze sedla...
Pak dále směr Přebuz , dlouhé poklidně se vlnící lesní cesty kolem známých krušnohorských vřesovišť směr Jelení a pod Zeječím vrchem směr cíl dnešní etapy Horní Blatná. Pro toto městečko máme oba tak trochu slabost genus locí je zde opravdu cítit a už samotný pohled na Baltnou po výjezdu z lesa je dostatečnou satisfakcí za nadupané kilometry kterých bylo dnes cca 81. po příjezdu do Blatné jsem se stavěli na večeři v restauraci u Medvěda kde jsme nebyli poprvé... a pak se vydali již na místo našeho dnešního noclehu na Turistickou ubytovnu firmy Narex Bystřice která se nachází směrem na známou místní atrakci Vlčí jámy. Nocleh za 140.- odpovídal ceně,poněkud postarší a ošutělé ,ale čisté a docela příjemné ubytování.
2.den
Když vás ráno budí slunce a v předpovědích se vám o něm ani nezdálo tak není o optimismem okořeněné ráno nouze. Vydatná snídaně je základ celodenní stravy a pro "vrcholové" cyklisty to platí dvojnásob.
Poté už jsme se vydali do sedel ,měl jsme zafixováno z loňské návštěvy ,že půjde v pohodě vyjet na Blatenský vrch po tur. značce kolem Vlčích jam- absolutní nesmysl i Jarda Kulhavý by měl co dělat naprosto nemožné nahoru, snad pro vytříbené techniky dolu. Takže po ránu jsme provozovali tlačistiku... Zastávku na Blatenském vrchu kde je krásná rozhledna jsme si neodpustili, poté už sjezd od rozhledny a napojení se na 36tku po příjemné silnici směr Rýžovna a metropli středního Krušnohoří Boží Dar ,Klínovec nám jasně udával směr naší jízdy. Na "božáku" jen krátká zastávka a stoupání směr Klínovec, ze směru od Božího Daru je jen poměrně mírné, stoupání které se s příjezdem od Vejprt nebo stoupáním od Jáchymova nedá vůbec srovnávat. Poté příjemný sjezd k hotelu Nástup a směr po až překvapivě příjemném stoupání směr Horní Halže těsně před příjezdem do Halže lze sjet cca 100m Doprava a naskytne se vám krásný rozhled máte okoní krajinu jako na dlani protější Doupovské hory vypínající se za údolím kteremu dává jasný směr tok Ohře dále je možno vidět část královského města Kadaně,přehrady Kadaňský stupeň a Nechranice a nejvyšší komín v ČR tyčícíse u Prunéřovské eletrárny taky jistě vašemu oku neunikne.
Dále pokračujeme do Mědence,bývaleho hronického městečka kde se krušnohorská magistrála láme do své druhé poloviny a my z c.s. 36 přejížíme na 23 té se budeme držet ,pouze s vyjímkou sjezdu do Ústí, prakticky po cely náš plánovaný výlet. Z Měďence sjíždíme pohodovým sjezdem k Přísečnické přehradě kde "zabivakujeme" a posilníme se teplou polévkou a nějakým tím "rychlým cukrem" Poté dlouhá stoupání a krátká klesání podél Jelení hory,u cesty je vyhlášená studánka kde je možno doplnit pitný režim. Po několika kilometrech po lesních cestách najdeme na poněkud dramatickou spojku. Asi dva kilometry po silnici č.7 k pohraničnímu přechodu Hora sv. Šebestiána,těsně před hranicemí se stočíme Doprava směr Načetín cca po 5ti km jsme na místě zde jsme se rozhodli trochu se posilnit čas byl o.k. ,využili jsme velmi útulné hospůdky Inka po sjezdu do Načetína v zatáčce nutno odbočit ze silnice Doprava a asi po 150m jste tam. Pak už asi 2,5 km prakticky kopírujeme hranici s Německem a jsme v Kalku,pěkná pohraniční obec sevřená v údolí obzvláště místní kostel opravdu stojí za pozornost ,jeho situování na kopečku vyčleněném z vesnické zástavby je opravdu kouzelné a fotogenické. Pak následuje prudké vystoupání z Kalku, kousek rovinky prudký sjezd a ješte prudší výjezd a už se stáčíme do cíle naší dnešní etapy Rudolice v Horách ,malinká vesnička která se sotva dostala na mapu asi 10 chalup trvalých obyvatel asi 7 ,ale to místo nás dostalo opravdu mystické ,místní kostel staré neopravované ,ale upravené chalupy opravdu zajímavé místo,něco podobného v Krušnohoří už jen tak nenajdete, tady to ješte dýchá první republikou. Naše ubytování chata J+J bylo ješte ve výstavbě ,ale pokoje už byli zařízené tak jsme těch pár pytlů s cemetem, a nějakou tu lať s grácii přešli,cena 50kč za spaní byla naprosto odzbrojující obvzláště po dobrém kafi a pivku. Pak už večeři a usínámí opravdu problém nebyl....
3.den
tento den byla předpověd docela krutá silný vítr to je nepřítel který není vidět ,ale zato síly krade spolehlivě a rychle. Po probuzení jsem viděl že větvičky se sotva hýbou ,ale do 9 hodiny kdy jsme vyrazili se pěkně rozkmitaly a předpověd se naplnila,ale věc téměř nevídaná - celý den "dozad" to jsem ješte nazažil dlužno dodat že pokud by šel proti tak třetí den by jsme v horském terénu přes 80km nezvládli.
Takže s větrem v zádech vyrážíme. Na začátek krásný a dlouhý sjezd pod Horu sv. Kateřiny dále pohodové stupání k Nové Vsy v Horách,toto městečko předloni vyhrálo titul vesnice Ústeckého kraje a je to vidět opravdu vesnice se vším všudy. Po odbočeni na návsi doleva jsme prudce sjeli až k hraničnímu přechodu poté podle hraničního potoka cesta pokračuje k dalšímu hraničnímu přechodu Mníšek . Dále asi 12ti km úsek přes Klíny k Flájské přehradě objeli jsem ji po severozápadu a přes hráz jsem pokračovali poměrně vysilujícím stoupání směr Nové Město klasické rovné cesty této části hor většinou dlouho nahoru a dlouho dolu,cestou jsme poobědvali a pak jsme dupli do pedálu v Novém Městě jsme byli zanedloho tady to dobře známe jen jsme zde projeli a nabrali směr Mikulov při sjezdu je poměrně nenápadná a za stromy schovaná odbočka ,po krátkém intenzivním stoupání se vám po pravé straně otevře nádherný výhled směr Mikulov ,jezero Barbora,Bouřňák a Duchcov odtud se po příjemné cestě asi po 5ti km dostanete k dalšímu hraničnímu přechodu Cínovec při sjezdu do obce se najednou octnete uprostřed golfového hřiště tak pozor ať si nějaký "šikovný" golfista nepřipíše své životní -hole in head- . Cínovec se poměrně složitě objíždí a různě se v něm kličkuje, cesta se dá docela dobře zjednodušit ,ale držet se značky je samozřejmně jistota. Z Cínovce je to asi 8 km pod Komáří hůrku jede se klasickým listnatým lesem této části Krušnohoří. Za lesem se otevře pěkný výhled na Komáří hůrku na kterou jsme zvyklí koukat spíše z druhé strany...následuje sjezd do obce Fojtovice kde jsem se již řádně znaveni a s pěknou cifrou na tachometru měli rozhodnout zdali pokračovat a dojet po vlastní ose až domů do Ústí nebo to zabalit ,sjet pohodlně až do Krupky-Bohosudova a vlakem... ,naše cyklistická čest a ctižádost nám nedala a "dali jsme to".... Ve Fojtkovicích jsme se "nadopovali" poslední zásobou rychlého cukru v podobě tatranek a vzhůru do dalšího pěkného stoupání,posledního.... Naše místo k opuštění Krušnohorské magistrály se jsmenovalo Adolfov ,byl už jen pět kilometrů daleko v Adolfově přímo Doprava a dramatickým sjezdem přes Zadní Telnici kde jsme přejíželi místa která v zimě slouží jako sjezdovky.Po dojezdu do Telnice jsme dali v hospůdce poslední "pečeť " našemu výletu a jakousi cestou z povinnosti jsme pokračovali domů. Z Telnice jsme jeli po silnici směr Varvažov a mezi rakouským - pruským pomíkem jsme uhnuli doleva a po pár metrech mezi zahrádky Doprava,byla to poněkud riskantní zajíždka neb jsme nevěděli kam jedeme,ale záměr byl jasný vyhnout se klasické nám známé cetě po silnici,nakonec jsme dobře udělali docela příjemná cesta kolem letiště nás dovedla až do Všebořic a to je prakticky cíl naší cesty protože Všebořice jsou již součástí Ústí nad Labem,pak už jen dojezd přímo domů a toto třídení Krušnohorské cyklodobrodružství můžeme považovat za uzavřené...pro mne bylo největší vítězství, že se vše zdařilo bez defektu.... a pro H.asi to, že je doma a dovezla se sem z Chebu prostě ...NA KOLE