Dobrodružství v Bosně a Hercegovině III.

Sarajevo, označované jako evropský Jeruzalém, patří k nejzajímavějším metropolím starého kontinentu. Hlavní město Bosny a Hercegoviny nemá ani půl milionu obyvatel, jinak však vyniká v mnoha ohledech. V době našeho pobytu, v říjnu, pak chladnějším počasím, avšak vyváženým slunečnými dny.

Protože je v ceně ubytování i snídaně, máme o důležitou starost méně. Posilněni se vydáváme na pěší prohlídku města. Bydlíme v historické čtvrti u náměstí Baščaršija. K tomu nejkrásnějšímu máme tedy blízko. Místu vévodí dřevěná kašna postavená na návrh českého architekta Alexandra Vítka. Procházíme úzkými uličkami s obchůdky plnými roztodivného zboží. Protože zde žije většina Muslimů, právě tady nacházíme silné stopy tohoto elementu. Minarety a mešity jsou všudypřítomné. A také stylové kavárny s vodní dýmkou, kde se neprodává alkohol. Ale bosenská káva chutná fantasticky. Všechny ty fézy a bosenské dresy působí ve zvláštní symbióze jako odvěké symboly Sarajeva. Zvolna se proplétající tramvaje i české výroby tomu jen přidávají. Zjišťuji, že od nádraží vede jako okružní linka jen jedna kolej. Ne jako u nás, takže se z jednoho bodu ve středu do druhého dostanenete pouze jedním směrem, opačně tramvaje nejezdí. Ono by se ani nevlezly dvě koleje vedle sebe.

Co je typičtějším pokrmem pro Bosnu a Hercegovinu než čevabčiči. Hodujeme v blízkém pohostinství. Ono tou procházkou vážně vyhládne, naštěstí dobrých zařízení jídelních zde není poskrovnu. Rychle se dostáváme k hlavnímu a nepříliš positivnímu bodu ve městě. Latinský most je místem celoevropské tragédie. Právě tady se stal atentát na nástupce rakousko-uherského mocnářství Františka Ferdinanda a na jeho manželku Žofii Chotkovou, jenž dal přímou záminku k 1. světové válce. Krásná stavba mostu bude tímto navěky poznamenána. O události informují tabule i v angličtině. Gavrilo Princip byl po neštěstí zadržen a internován v pevnosti Terezín.

Uvažme, že město se ještě v polovině devadesátých let minulého století zmítalo těžce zkoušené v bojích občanské války. V centru však naleznete stopy po tomto běsnění jen velmi zřídka. Pouze občasné díry po palbě ve fasádách domů Vás mohou trochu zaskočit. Připomeňme si, že obléhaní Sarajeva se stalo smutným mementem na takové hrůzy a že je s podivem, jak rychle se s nimi město dovedlo vyrovnat.

Večer trávíme v dobré společnosti. K naší beztak velmi internacionální skupině se připojuje ještě jeden Polák. My Slované jsme nadšeni ze setkání ve slovanské zemi a pivo, byť místní, nám dělá dalšího příjemného společníka. Pro mně to po dlouhých měsících v Uhrách znamená úžasnou věc, mnohému rozumím a není takovou námahou se dorozumět. Zítra nás čeká přesun do Mostaru, jenže ještě nyní netušíme, že nedáme Sarajevu sbohem nadlouho. A to je dobře.