Přidat Itálii mezi oblíbené
Dolomity – Monte Piano /2 325 m/
Monte Piano, hora slz, hřbitov Dolomit a dnes unikátní Muzeum války v přírodě. Stolová hora ve východní části Dolomit je obklopená dominantou Drei Zinnen, rozeklanou skupinou Cadiny, stěnami Monte Cristallo, masivem Hohe Gaisl a blízkým nádherným jezerem Misurina. Vrcholové plato je rozděleno zářezem Forcella dei Castrati na severní a jižní část, kterým nevýrazně vévodí severní vrchol 2 305 m a jižní vrchol 2 325 m.Strmé okrajové skalnaté svahy prudce spadají do krásných lesnatých údolí. Hora se za I. světové války stala přírodní válečnou pevností a důležitým bodem v obraně Jižních Tyrol. Když Itálie vyhlásila Rakousku-Uhersku válku, rakouská vojska obsadila severní stranu Hory a jižní stranu italská vojska. Docházelo zde k velice krvavým bojům při kterých padlo okolo 10 000 vojáků. Mnoho z nich zahynulo ve sněhových lavinách nebo zmrzlo. V listopadu 1917 vyklidili Italové horu, byli převeleni k posílení obrany na řece Isonzo.
Výstup na Monte Piano je nyní jednoduchý. Vojenský chodník od jezera Misurina byl přebudován na širokou cestu. Ještě nedávno se za poplatek nechalo vyjet na parkoviště u chaty Bosi. Dnes je cesta uzavřena a jezdí zde pouze nájemní taxi. Ani kola sem již nesmějí. Od jezera Misurina je to na vrchol k chatě 5 km a 570 výškových metrů. Jízda taxi stojí 5 € a je to docela adrenalinový zážitek. Využili jsme této možnosti a tak za malou chvilku jsme byli nahoře u chaty.
Chata Bosi /2 205 m/ je zároveň muzeem I. světové války, poblíž stojí kaplička a dělo české výroby s kterým se tu válčilo. Travnatá vrcholová plošina je rozryta velkým množstvím zákopů a úkrytů. Ale většina vojenských objektů byla ukryta ve srázných vrcholových stěnách okraje Hory. Cestu jsme zvolili podle mapky, kterou jsme dostali při zakoupení jízdenky. Od chaty jsme se vydali lehkou zajištěnou cestou ve skalách jihozápadního svahu, kde byly zakopány italské vojenské objekty. Prošli jsme křížem krážem jižní část Hory, která je rozryta zákopy, bunkry a střílnami. Od památníku padlým jsme přešli přes Forcelle dei Castrati na severní část Hory a zákopy jsme došli až ke kříži na severním vrcholu. Odtud byl nádherný téměř letecký pohled do údolí. Nazpátek jsme šli opět zajištěnou cestou v severovýchodních vrcholových stěnách. Úzká stezka jištěná ocelovým lanem vede mezi bývalými vojenskými objekty, úkryty a palebnými postaveními. Je zde i štola, která vedla do zákopů na náhorní plošině. Velice zajímavá, ale smutná podívaná, kde si člověk uvědomí bizarnost válek. Po celou dobu se nabízejí nádherné pohledy na skalní zuby Drei Zinnen, rozeklanou skupinu Cadiny a Monte Cristalo.Vrátili jsme se zpět k chatě Bosi a po odpočinku jsme pomalu sestoupili po silničce do sedýlka, kde jsme odbočili na starou cestu, která je místy zavalená kamennou sutí a často je propadlá. Po ní jsme sešli k jezeru Misurina. Na závěr jsme udělali ještě krásnou procházku okolo jezera.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Auronzo di Cadore
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Auronzo di Cadore
Půjčovna autPříspěvky z okolí Dolomity – Monte Piano /2 325 m/
