Dovolená na Islandu - 6. část - jihovýchod ostrova

Podle východního pobřeží se přesouváme k jihu. Všichni se těšíme na plavbu po ledovcové laguně Jökulsárlóns. Sice fouká silný vítr, ale svítí sluníčko, bude to bezvadné. Máme chvilku času, zastavujeme ještě u mořského pobřeží hned za mostem. Jdeme se podívat na ledové kry na moři. Po 20 minutách přejíždíme do přístavu u laguny. Máme však smůlu. Kvůli vichřici se nejezdí. Procházíme se aspoň po břehu. Už tohle je zážitek. Mezi kusy ledovce plavou tuleni. Uvidíme, jak to bude vypadat pozítří. Věrka připouští možnost se sem vrátit.

Odjíždíme do kempu Skaftafell Campground v národním parku Skaftafell. Tady pod největším evropským ledovcem Vatnajökull budeme spát dvě noci. Vítr neslábne, naštěstí neprší. Zkoušíme vybrat místo, kde náš malý stan bude trochu schovaný před větrem. Nakonec se docela zadařilo. Doufáme, že směr větru se nezmění. Děláme večeři, ještě že je tu kus prkna, kterým před větrem kryjeme vařič.

I když jsme byli poměrně v závětří, bylo v noci slyšet, jak vítr skučí. Bylo však teplo, že jsem dokonce v noci odkládala jednu vrstvu.

Vařit snídani v silném větru bylo docela umění. Ani prkno už nestačilo. Jeden poryv větru nám dokonce smetl ešus z vařiče a vylil polévku z kelímku. Bylo to tak rychlé, že se nedalo nic udělat. Naštěstí jsem byla na opačné straně, takže mne to aspoň nepolilo.

Dnes si užijeme celodenní turistiku v národním parku Skaftafell. Začátek a konec je v kempu. Pro mne je to naprosto ideální. Nemusíme spěchat. Kdy se vrátíme, záleží na nás. Večer je naštěstí dlouho vidět.

Každý jsme dostali mapu parku. Zde vedoucí trasy jsou označené jako sjezdovky, které se nechají různě kombinovat. Věrka doporučila nejdelší červenou s možností výstupu po černé na Kristínartindar (1126 m). Cestou jsou vyhlídky, vodopády, je vidět ledovec i barevné skály. Protože Ota má rád výzvy, čekala jsem, že bude chtít jít s partou až nahoru, ale potěšil mne. Půjde se mnou. Je to fajn. Chci se nahoru po červené taky podívat. Uvidím, kam až to zvládnu.

Začínáme najedení, nerozdýchaní a do prudkého kopce. Pro mne astmatika něco naprosto zničujícího hned od začátku. Moc se mi tu však líbí. Výhledy jsou nádherné, ale také sílí už tak silný vítr. Vrchol mne však láká, jdu pomalu, ale vytrvale pokračuju. To Otu potěšilo. Nečekal, že až sem nahoru spolu dojdeme, že to zvládnu. Ale tohle si skutečně nemohu nechat ujít.

Vrchol Kristínartindar obcházíme téměř po vrstevnici. Hlavně se dostáváme trochu do závětří. Vítr už není tak silný, ale chvíli nás zase bičují ledové krystalky. Nevíme, kam se dřív dívat, výhledy jsou skutečně krásné a různorodé. Vyjasňuje se, výhledy se zlepšují.

Vzhledem k tomu, že jdu pomalu, tak nám naše skupina brzy zmizela. Mám pocit, že o to je to lepší. Jsme tu jen my a divočina. Proti nám šla jen jedna dvojice. Lidé přibývají až v závěru trasy, když se blížíme k vodopádům. Z kempu a z parkoviště sem vede řada cest.

Závěrečné klesání bylo snad ještě náročnější. Jsem však spokojená, že jsem to vše zvládla. A jsem ráda, že už jsme v kempu. Sotva docházím, i Ota toho má dost. Tady už to však téměř nefouká, sluníčko svítí, je docela teplo. Jak jsem se dostala na travnatou plochu kempu, vyjímečně suchou, už jsem se zula a v ponožkách došla ke stanu. Tam jsem doslova vše upustila a svalila se na zem. Na vzpamatování jsme si dali pivo. A to mi ho Ota ještě musel donést a nalít.

Když jsem si trochu odpočinula a vzpamatovala se, vyrazili jsme do nedalekého infocentra, resp. do vedlejšího bufetu. Vařit se mi nechce, snad si něco vybereme k večeři. Navíc tam prý prodávají místní pivo vyrobené z vody z blízkého ledovce. A ještě tam prodává Slovák. Ota neodolal, dal si jednoho točeného Vikinga, kterého ještě nepil. K tomu jsme koupili dvě třetinky. K jednomu ledovcovému jsem vybrala ještě jeden Arktic Pale Ale. Musíme se trochu za ten výkon odměnit. Schováváme je však na horší časy.

V bufetu byli vyjedeni, takže mi nezbylo nic jiného, než jít vařit večeři. Měli jsme však jen těstoviny s kečupem. Nic jiného jsme už v zásobě neměli. Ota dal ještě jedno pivo z plechovky a šel do studené sprchy. Údajně tu měla být teplá voda za poplatek. Ale nebyla. Měli to asi porouchané, protože teplá voda tekla jen občas. Já nakonec využila invalidní WC u recepce, kde jsem se krásně celá umyla v teplé vodě. Stále svítilo sluníčko a bylo teplo. Na noc jsem se moc neoblékala, ať mi není vedro.

V noci sprchlo a ochladilo se, že jsem se o půlnoci pro změnu oblékala. Ráno však už nepršelo, dokonce to ani nefoukalo. Vstávali jsme brzy, už v 7,45 odjíždíme na plavbu po ledovcové laguně Jökulsárlóns. Po dvoudenní vichřici a večerním horku hodně ledovcových ker ubylo. Předevčírem jich tu bylo daleko víc. Ale i tak je to super. Plovoucí úlomky ledovce jsou dnes však nějak modřejší. Aspoň se nám to zdá. Sluníčko zase svítí, je tu moc hezky. Jsme první dnešní výprava. Řádně navlečení nastupujeme do obojživelného vozu. Fasujeme plovací vesty, ať se neutopíme, kdyby loď šla ke dnu. Bylo to fajn a jak jsem konstatovala, hlavně to nebylo fyzicky náročné. Po včerejšku byl ten odpočinek příjemný.

Ani zbytek dne nebude nijak náročný. Čekají nás jen poznávací zastávky. Projíždíme přes městečko Kirkjubæjarklaustur - při erupci sopky Laki r. 1783 se láva zastavila těsně u kostela, kde se prý kněz modlil se všemi svými věřícími. Samozřejmě uvěřili tomu, že to modlení pomohlo.

Když tato sopka vybuchla, láva zaplavila obrovské množství povrchu. Island přitom prý praskl, prasklina se nezacelila, dokonce se zvětšuje. My jsme ji viděli v národním parku Þingvellir a při výletu na sopku Hverfjall.

Blízko obce je prý Kirkjugólf – 80 m2 plochy, která je tvořena čedičovými sloupy. Vzhledem k ranní změně programu se zde však nezastavujeme. Nás to ani moc nemrzí, takový a možná větší chodník známe z Irska.

Za chvíli jsme zastavili na vyhlídce Skaftáreldahraun s možností projít se kousek po lávě, která tekla právě ze sopky Laki. Je to zajímavě vypadající pustina, která se skutečně jen pomalu vzpamatovává. Být přítomna této hrůze bych nechtěla. Muselo to být strašné.

Podle jihovýchodního pobřeží pokračujeme dál až na nejjižnější část ostrova.

Dovolená na Islandu - 6. část - jihovýchod ostrova na mapě