Dovolená ve Vrbně pod Pradědem - 6. a 7. den

Začíná poslední den našeho pobytu ve Vrbně pod Pradědem a my jsme si nechali to nejlepší nakonec. V sobotu ráno se vydáváme na toulky po Hradci nad Moravicí. Z vlakového nádraží ve Vrbně vyjíždíme v 6. 45, přestup nás čeká v Miloticích, Krnově, Bruntále na autobus. Kvůli výluce na trati musíme přestupovat i v Opavě na vlak do Hradce. Od vlakového nádraží v Hradci kráčíme kolem parku k mostu přes Opavici, odbočíme vpravo a jsme v nevelkém centru. Zastavíme se v IC, a pak jdeme kousek dál k nákupnímu středisku. Cestou nám vyhládlo, tak si koupíme něco k snídani. Usedáme na proti obchodu na lavičku a pustíme se do snídaně - koláčky, rohlíky, salám a nějaké pití. Posilněni snídaní pokračujeme po druhé straně náměstí vlevo do kopečka kolem kostela - nahoru k areálu zámku, který přitahuje zraky již od první poloviny kopce. Působivý areál Červeného a Bílého zámku se nachází na jižním okraji města, na úzkém skalnatém ostrohu nad soutokem řeky Moravice a Hradečné. Již někdy v polovině 11. stol. byl vybudován na místě staršího slovanského hradiště hrad. Tato velká pevnost byla z neznámích příčin zničena. Přemyslovci zbudovali nový gotický hrad se systémem opevnění, kdy mohutné hradby byly vybaveny věžemi, ze severu a jihu lemovaly komplex trojité příkopy s padacími mosty a masivními branami. Roku 1531 hrad vyhořel, po roce 1603 začaly úpravy na pohodlnější renesanční zámecké sídlo. Jižní křídlo oddělovalo hospodářské zázemí. Byla zřízena zahrada, lesopark a založen nový rybník Pilař.

V roce 1777 za obývání zámku Lichnovskými zámek poškodil požár a o rok později byl zámek přestavěn v empírovém slohu a areál výrazně proměněn. V 2. polovině 19. stol. proběhly novogotické přestavby v romantickém duchu. Roku 1861 přistavěna Bílá věž, v letech 1874 - 95 vzniklo nové hospodářské zázemí areálu s konírnami, vozovnami a doprovodnými stavbami / konírna, vstupní dvouvěží, věžice /. Roku 1945 byl majetek Lichnovským zkonfiskován, Bílý zámek byl pro věřejnost zpřístupněn roku 1949. Koncem 50. let byl opraven Červený zámek, postupně v něm otevřeny restaurace, hotel, koncertní síň. Od roku 2001 je státní zámek národní kulturní památkou. Červený zámek s hospodářskými budovami se obrací směrem k městu, má pseudogotickou podobu, mohutná část je doplněna o konírny, hospodářské budovy. Za zámkem stojí vodárenská věž. Rozlehlý čtyřkřídlý Bílý zámek má převážně empírovou podobu. Dochovalo se 90% původního interiéru. V Bílém zámku si návštěvníci prohlédnou luxusně zařízené reprezentařní salony s dalšími komnatami, zaujme obrazová galerie i samostatná historická expozice. Kombinovaný prohlídkový okruh vás zavede do čítárny, Hubertovy světnice, kaple, sakristie, reprezentační jídelny, atd. Hodinová a strážní věž jsou otevřeny v sezóně a o víkendech. Bílá věž je od roku 2008 uzavřena. Z konce 18. stol. pochází přírodně krajinářský park o rozloze 130 ha, je jeden z nejrozsáhlejších u nás.

Po krásné prohlídce zámku vycházíme vstupní branou a po pravé straně stojí restaurace s venkovními zahrádkami, kde je možné poobědvat nebo se občerstvit. Nabídka jídla je opravdu bohatá. My se zastavíme v restauraci u Záviše na oběd, na venkovní kryté zahrádce je příjemné posezení. Odtud pokračujeme směrem dolů, vedle restaurací stojí i obchůdek se suvenýry a Medový domeček, kde si milovníci perníčků vyberou z množství různých tvarů i chutí. Zcházíme dolů z kopce opět kolem kostela, přes náměstí k mostu a parčíku u vlakového nádraží. Ještě se před cestou zastavíme v hospůdce na kávu, a pak vlakem odjíždíme s několika přestupy zpět. Ve Vrbně jsme v 17.15, zastavíme se na poslední pivo a bílé Víno na venkovní zahrádce jako rozloučení s Vrbněm a naší dovolenou. Odtud už jdeme k zámečku na pokoj, po sprše a odpočinku dolů do restaurace na večeři. Povykládáme si s milou obsluhující číšnicí, musíme slíbit, že se do Vrbna zase někdy podíváme a ubytujeme se na zámečku Grohmann, kde se výborně spalo. Večer balíme věci na cestu domů a vůbec se nám nechce odjíždět. Letošní letní dovolená plná zážitků se nám vydařila.

Ráno je neděle, sedmý a definitivně poslední den ve Vrbně. Vstáváme v sedm hodin, po snídani vrátíme klíče a v osm hodin odcházíme na vlakové nádraží. Odjíždíme směr Milotice, Olomouc, Otrokovice, MHD do Zlína. Neradi jsme se s tímto pěkným místem loučili, nezbývá nám, než doufat, že zase někdy...