Dubrovník - Srdce Dalmácie, znak svobody

Dubrovník - Srdce Dalmácie, znak svobody

Takto by se jistě taky dalo pojmenovat město, jehož přezdívka „Perla Dalmácie“ je již zlidovělá.

Pokud si někdo pro svou dovolenou vybere jižní Dalmácii udělal by obrovskou chybu, kdyby právě Dubrovník nenavštívil.

Dubrovník dnes jako by byl slepen ze dvou částí. Moderního města se všemi svými možnostmi a „Opevněným městem ve městě“. A právě to stojí jak za vidění z venku tak rozhodně i zevnitř.

Kde začít…

Nejlépe je vidět nejdříve Dubrovník v celé své kráse z téměř ptačí perspektivy. Hrdé hradby se strážními věžemi čnící z azurového moře vzbuzují přímo posvátnou úctu. Nádherný výhled na celou tuto scenérii je kousek za Dubrovníkem směrem na Bosanku. Nad městem je odpočívadlo, na kterém se dá zaparkovat a pořídit krásné fotografie jako z plakátů. Pokud budete mít štěstí a právě bude připlouvat některá z plachetnic je tato romantická scéna dokonalá.

Když autem, tak brzy a se zásobou drobných…

Pokud netrávíte dovolenou přímo v Dubrovníku, ve většině případů se budete pohybovat autem. Ve městě se dá orientovat poměrně dobře. Jediný problém nastává pokud zajedete do méně významné ulice. Potom můžete bloudit docela dlouho. Na něco je krátká i navigace GPS.

Kolem 10. hodiny začíná v letním období Doprava značně houstnout. A tím se samozřejmě zmenšuje i možnost sehnání dobrého parkovacího místa.

Každopádně Dubrovník dodržuje správnost matematické úměrnosti. Čím budete chtít zaparkovat blíž hradeb tím víc zaplatíte. A se tím samozřejmě zmenšuje i možnost volné místo najít.

Pro parkování lze využít dvou možností. Jedna jsou hlídaná oplocená parkoviště. Ta druhá je parkování na vyhrazených místech městem. Ani jedna z možností není bezplatná. Útěchou jsou všudypřítomné parkovací automaty. Ty jsou ovšem jen na kovové mince a částka za hodinu parkování je vyšší. Tyto automaty na poplatky nevrací a jsou nekompromisní, takže je dobré mít zásobu mincí u sebe. Volat chorvatskou policii a domlouvat se s nimi není moc příjemné. A pokuty jsou rozhodně vyšší než částka za parkování.

Na hradby… V dobrých botách a s velkou zásobou vody...

Do samotného města se dostanete jen jednou z bran. Celé hradby jsou dech beroucí stavbou. Při pohledu na ně, naprosto chápu, že Dubrovník nikdy nebyl násilím dobyt.

V dnešní době se hradby dají celé projít. Je na ně několik přístupů. Celé hradby jsou tvořeny ne jinak než velkými kameny. To samozřejmě znamená, že povrh není úplně rovný. Výhodou jsou pevné a pohodlné boty. I když jdou zahlednout i návštěvnice v podpatcích.Ve strážních věžích jsou obchůdky se suvenýry a nápoji. Doporučuji si vzít vodu k pití. Přece jenom je to fyzicky namáhavější činnost a v teplotách dosahujících 40°C je důležité dostatek tekutin.Na druhou stranu nedoporučuji kupovat na hradbách balenou vodu ani zmrzliny a jiné věci. Vysokohorská přirážka je tady opravdu znatelná.

Každopádně pocit z toho překrásného výhledu je k nezaplacení. Modravé dálky moře i zvuk tříštící se vody jsou tady jiné. Hlubší, hlasitější a dojímavější.

Město samo … obchůdky, zástupy lidí, překrásné

Začínáme na hlavní promenádě, kde je hned za bránou velká kašna. Někdo tady vodu z ní pije. Já bych to ovšem nezkoušela. Vyleštěný mramor od všech návštěvníků, kteří tudy denně procházejí dláždí celou hlavní trasu.

Vlastně téměř všechny budovy tady slouží buď jako obchůdky nebo jako restaurace. Některé z nich jsou obrovské s velkými zahrádkami a některé úplně maličké.

Také tady platí pravidlo matematiky. Čím dál od hlavní promenády tím levněji.

Rozhodně stojí za vidění jedna z nejstarších lékáren, která stojí právě v Dubrovníku. Také pozůstatky starých dubrovnických domů, které jsou jako památníky na události ponechány v původním stavu.

Pokud půjdete pořád za nosem tam, kam vás nohy ponesou rozhodně nezabloudíte. Po cestě můžete potkat různé umělce. Od hudebníků přes kreslíře až po herce, hrajícími pod širým nebem. Samozřejmostí je i zelný trh.

Na konci procházky nemůžete vyjít nikde jinde než u moře. Co ještě navštívit než se obrátíte a odejdete je úžasné akvárium.

Toto město žije jinak. Svým vlastním životem. Se svou slanou vůní a v třpytivých kapkách vody.