Fuengirola, ves proměněná v město.
Ještě před několika desítkami let odtud na moře vyplouvaly jen rybářské lodě a sem tam se zde objevil i nějaký turista. Stačí zajít na pláž, zavřít oči a přenést se do doby, kdy Sluneční pobřeží bylo zemí neznámou. Cítit vůni moře a ulovených ryb, slyšet šplouchání vody na mořském břehu a na nedalekých horských svazích, vidět mezi skalami ukryté vesničky. Nevím, ale zřejmě ke škodě Andalusie tuto dobu plnou romantiky odvál vítr daleko nad Středozemní moře. Dnešní Fuengirola vyrostla v 70 tisícové město, v jehož ulicích se valí zástupy turistů. A tak nezbývá, než se vydat mezi ně a hledat ztracené střípky starých dob a srovnávat s dobou „moderní“. Vycházíme z podzemí vlakového nádraží a jsme v podstatě ve středu města. Obchody či menší obchůdky, kavárny a restaurace střídá velká tržnice se vším možným zbožím. Luxusní Obchody se usadily na nejživějších místech a čekají na své zákazníky. Ty menší v úzkých uličkách starého města jsou o něco lákavější. Nepohrdne se ani nabízenou zmrzlinou a unavené nohy se nechají odpočinout v jedné kavárně, ve které se jistě kafíčko podává celá desetiletí. Prazvláštní španělská obsluha ve stylu na všechno je času dost, do těchto míst doslova zapadá a nám dokonce připadá jako velmi milá. A jde se dál. Stará část je poměrně malá, ulice jsou přímočaré, na náměstí zde mají docela hezký kostel. Docházíme k moři a již moderní částí města jdeme k jihu, kde nad městem a řekou stojí starý, poměrně velký hrad. A zase další komplexy hotelů. Vracíme se zpět zřejmě nejnovější částí. Městská zeleň zde dostala více prostoru a zajímavá jsou početná dětská hřiště. A mají zde i poměrně velkou mešitu. Nacházíme biopark, kterému vévodí velký baobab, ale zřejmě bude umělý. Vracíme se do starého města, objevujeme několik krásných uliček, náměstí s podloubím a několika hospůdkami. Takový malý uzavřený svět pro místní. A zase nové, co zatlačuje staré do pozadí, desítky hotelů s klientelou z celé Evropy. Co dodat, nahlédli jsme pod pozlátko a je jisté, že život tu nemají jednoduchý. A že je zde i hodně stinných stránek, dosvědčuje fakt, že i při krátkém pobytu v tomto městě jsme byli svědky dvou kapesních krádeží. A tak se loučíme s městem, kterému nová doba mnoho, snad kromě peněz, nepřinesla, ale především mu hodně vzala. I když i to je jen jeden z názorů. Fuengirola má přímé vlakové spojení s Malagou. Je to levné a hlavně rychlé a jezdí to přesně.