Caminito del Rey /Královská cesta/ nebo-li Stezkou sebevrahů.
Turistické cíle • Turistická trasa
Pokud cestujete do Andalusie, je téměř povinností projít si Královskou cestu /Caminito del Rey/, které se také přezdívá Stezka sebevrahů.
Protože jsem trávil několik dní v nedaleké Malaze, byla to jasná volba. Koupil jsem si lístek na vlak / vede tudy frekventovaná trasa do Sevilly/ a za necelou hodinu jsem vystupoval na malém nádraží v El Chorro. Odtud autobusy vozí zájemce asi 10 km do hor, kde je začátek Královské cesty. Nejdříve jsem šel asi dva kilometry podél břehu přehrady, než jsem se dostal ke vstupu. Protože byla neděle, bylo tu dost lidí. Naštěstí ve skupině, která se právě chystala vydat na stezku a měla rezervaci přes internet, chyběl jeden člověk, tak jsem si koupil jeho lístek a mohl vyrazil. Jelikož jsme šli bez průvodce, dostali jsme krátkou informaci o stezce o historii a jak se tam chovat, vyfasovali povinně přilby a vyrazili jsme. Po krátkém úseku okolo hráze přehrady jsme vstoupili do prvního kaňonu. Stezka se vinula vysoko ve skále nad řekou Guadalhorce, ale chodník je nový, široký a bezpečný, takže vše v pohodě. Ovšem není to pro lidi, kteří nesnášejí výšky. V některých místech jste opravdu vysoko nad hučící řekou, obklopeni vysokými skalami. Ale pro nás ferratisty je to nedělní vycházka s krásnými výhledy. Prošli jsme první kaňon a ocitli se v širokém údolí. Dole u řeky byla opuštěná usedlost a v její blízkosti několik pomerančovníků plných květů i zrajících pomerančů. Tady jsem si udělal zastávku. Za chvíli se ozval podezřelý pískot a než jsem stačil dopít pivo, byl u mě strážce stezky a spustil na mě španělsky. A protože španělština je pro mě španělská vesnice, rozuměl jsem mu pouze dvě slova - companeros a fotos. Pochopil jsem že jeho companeros nahoře ve skále viděl, že jsem tam fotil. Nakonec jsem mu musel ukázat foťák a vymazat dvě fotky s údolím a pomerančovníky...... Nechápal jsem proč, ale on byl spokojen. Prošel jsem zbytek údolí a vstoupil do nejúchvatnější části Královské cesty. Chodník byl vysoko ve skalách, dole stometrová propast a na konci azurová hladina jezera. Na několika místech byly vyhlídky do údolí a na jezero. Pod stezkou byly zbytky původního chodníku, ovšem v havarijním stavu. Nedivím se, že mnoho lidí tady přišlo o život a stezka byla nakonec uzavřena. Na závěr jsme přešli most, kde těm bojácnějším pomáhal přejít strážce stezky /já jsem ho požádal o několik fotek/ a ocitli jsme se na hraně skály vysoko nad jezerem. To byl další z vrcholů stezky. Na konci cesty jsme odevzdali helmy a následovalo zasloužené občerstvení v místní restauraci.
Ještě několik posledních fotek mostu nad jezerem a na nádraží už přijížděl vlak do Malagy. Moc pěkný výlet....... .
Caminito del Rey je stezka stará více jak sto let. Budování začalo v roce 1901, kdy se zjistilo, že pracovníci přehrad a elektráren potřebují dopravní a zásobovací cestu. Otevřena byla v roce 1905. V roce 1921 při příležitosti otevření nové přehrady na řece Guadalhorce se po stezce prošel i španělský král Alfons VIII. Odtud tedy název Královská cesta.
Uzavřena byla v roce 2001 poté, kdy zde zahynulo pět lidí. I když byla v havarijním stavu, chybělo zábradlí, betonová část se zbortila a na některých místech byly jen železné nosníky, vyznavači adrenalinu se ji navzdory zákazu pokoušeli zdolat. Tady vznikl název Stezka sebevrahů.
Bylo rozhodnuto o rekonstrukci a na jaře roku 2015 byla slavnostně otevřena. Stezku si tehdy prošel i herec Antonio Banderas, rodák z nedaleké Malagy. Stezka je otevřena celý rok, denně kromě pondělí. Cena vstupenky je deset euro, s průvodcem 17 euro. A rozhodně stojí za návštěvu .