Holky na cestách - Křivoklátsko 4

Ráno vyjíždíme z Křivoklátu autem do Nižboru, zaparkujeme u vlakového nádraží. Z druhé strany máme Berounku. Nižbor byl osídlen již od doby bronzové podle archeologických nálezů. Rozsáhlé keltské oppidum se nacházelo na vrchu Hradiště, mělo cca 82ha. Ve středověku na tomto území královského hvozdu vzniklo několik hradů, mezi nimi Nižbor/Miesenburg čili hrad nad Mží/. Stavebníkem byl zřejmě Přemysl Otakar II. My jdeme na prohlídku sklárny Rückl. Sklárnu roku 1906 založil Antonín Rückl jako novou moderní továrnu. 1.6.1992 se sklárna vrátila do majetku rodiny Rücklů. Dověděly jsme se o historii, vývozu, spolupráci s umělci a pracovním postupu. Nahlédli jsme do provozu, zaujala nás broušení velkých váz. Také jsme viděly plno krásných výrobků v galerii a dověděly se, kdo všechno se může pyšnit výrobky z Nižboru či kdo sklárnu navštívil. Tvoří tu vítězné poháry pro tenisky, golfisty, také Českého lva, státní dary např. pro prezidenta Havla pro švédský královský pár.

Po vyčerpávajících informacích o sklárně a procházce po areálu se vydáváme do centra obce, dáme si ledňáka či míšu a jdeme do kopce k bývalému přemyslovskému hradu Nižboru.

Dnes zámek Nižbor měnil po roce 1601 majitele, Šanovci je renesančně přestavěli, Valdštejnové zase barokně. Významným majitelem se stali Fűrstenbergové, a to již byl v podobě jakého známe dnes. Fürstenbergové mají nedaleko zámku rodinnou hrobku a památník Karla Egona Fűrstenberga, prezidenta českého gubernia. Fürstenbergové přinesli tenkrát kraji práci a obživu, zřídili tu huť a tím rozvoj kraje. Bohužel huť stála i za požárem obce. Později zanikla.

Dnes je zámek, po socialistické éře, zrekonstruován a sídlí zde muzeum keltské kultury, což nás velmi zaujalo svoji netradiční a interaktivní výstavou. Na protější kopci Hradiště a okolí leželo keltské oppidum. Vede tu i naučná stezka z města až k oppidu a pak do Stradonic.

My jsme se vrátily zpět k nádraží a v pěkné nádražní Restauraci jsme si pochutnaly na malém obědě a pivečku, protože bylo neskutečné vedro.

Dále jsme jely vlakem do královského města Berouna a celou dobu kolem Berounky si užívaly krásné výhledy na řeku. V Berouně jsme se toulaly starým městem/ uličky – náměstí-brány/. Nejvíce se nám líbila Plzeňská brána, ale hlavně je celé město působivé jako celek a bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Navštívily jsme muzeum, vychutnaly kávičku a něco sladkého a pak spěchaly na vlak do Nižboru a odtud autem do penzionku, kde jsme si nachystaly zahradní večeři s opekáním špekáčků. A tak jsme završily náš poslední večer a zítra nás čeká cesta domů se zastávkou ve Svatém Janu pod Skalou a na Karlštejně.

Autor: annafr

Další články autora: 98

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli