Loading...
Horním Posázavím ze Světlé – druhá část
Ze Stvořidel do Ledče nad Sázavou.
Jdu za krásného počasí ještě krásnější posázavskou přírodou ze Světlé nad Sázavou podél řeky. Své první vyprávění jsem skončil v kempu Stvořidla u orosené sklenice piva.
Je ještě před polednem, zvedám se a přecházím lávku k zastávce vlaku, vracím se a fotím poslední kamenitý úsek řeky. Za kempem se řeka zklidňuje a plyne dál ke svému vzdálenému cíli v Davli. Cesta se pozvolna odpoutává od řeky, chatovou osadou přecházím Koutecký, Foglarův Zlatonosný potok a pak chvíli krajem lesa nádherně kvetoucí loukou. Oči se pasou a dobíjí se baterky.
Pak další kilometr lesem přes silnici k rozcestí Nemocnice v Háji a tam se loučím s červenou a odbočuju Doprava po žluté do ostrého meandru Sázavy kolem nemocnice do Sluneční zátoky. Za nemocnicí se cesta prudce svažuje lesem k ohybu meandru a žlutá značka poutníka přivede až k památníku Jaroslava Foglara. Legendární spisovatel chlapeckých dobrodružných příběhů tady pořádal do roku 1945 letní tábory se svou skautskou Pražskou Dvojkou.
Chvíli se zdržuju, fotím a láká mě pokračovat po žluté přes řeku do Vilémovic ale to už bych měl honičku na zpáteční vlak. Takže se pár metrů vracím a procházím kempem Sluneční zátoka u kterého začíná, respektive končí fungl nová cyklostezka z Ledče nad Sázavou. Dozvěděl jsem se o ní náhodou z internetu, byla dokončena snad letos.
Jako pěší jí hodnotím jako další zaasfaltovaný kousek přírody ale cyklisti ji asi přivítají mnohem vřeleji. Až na některé skalní. Trasa vede vyasfaltovanou starou cestou podél řeky a dá se říci že ještě voní novotou. Cyklistu jsem potkal jednoho, o víkendu tu asi bude živěji. Míjím na druhém břehu Ostrovský mlýn a na mé straně ještě jeden chatový tábor. V ohybu řeky u rozcestí U Lomu přichází zleva zelená od Melechova a čeká mně poslední hezký úsek s volnými výhledy na řeku a na druhou stranu na kopce zdvíhající se k Melechovu.
Pak už scházím ulicí Matěje Kuděje kolem hřbitova s kostelem Nejsvětější Trojice do města a první co mě přivítá z dálky je věž kostela sv.Petra a Pavla. Nejsem tu poprvé a v mládí jsem tu dokonce prožil dva roky mladého života (zas ty loňské sněhy) takže se tu trochu orientuju.
Posadím se chvíli na lavičku na Husově náměstí u mariánského sloupu a plánuju poslední úsek cesty. Nejdřív samozřejmě přes most na ledečský hrad. Za mostem Doprava Čechovou a Heroldovým nábřežím po druhé straně řeky a za jezem po schůdkách do stráně k vlakové zastávce. Přes koleje a dál po schůdkách s krásnými výhledy na město s dominantou Petra a Pavla.
Potom už přes most nad tratí a vchod do hradu. Bližší info zde Nechci zde uvádět sáhodlouhé info které bych stejně okopíroval z internetu. Laskavý čtenář si je v případě zájmu jistě najde. Horní nádvoří je nezvykle vydlážděno kočičími hlavami a pár řemeslníků tu pracuje na opravě fasád budov. To slovo pár určuje počet lidí přesně, víc jich tu asi není. Co naplat, peněz na tyto účely určitě není nazbyt. Procházím rozlehlé nádvoří s vyhlídkovou věží a scházím na spodní nádvoří které působí nesmírně romantickým starobylým dojmem, jak jinak, jsem na hradě z první poloviny třináctého století, i když s mnoha pozdějšími přestavbami.
Vycházím západní bránou a sestupuju zpátky k náměstí. Času mám ještě dost a tak přecházím zpátky přes most a odbočuju k vrchu Šeptouchov nad městem. Je to něco jako lesopark viceméně bez velkých zásahů s odpočinkovými altánky a lavičkami. Stoupám tam cestou za autobusovým nádražím a vydrápu se až k vrcholu kopce kde dříve bývala dřevěná rozhledna. Dnes je tam vysoký retranslační stožár, samozřejmě nepřístupný. Jsou tu však i jiná místa s krásnými výhledy na město.
Teď už nezbývá než sestoupit do města a přes lávku do Nádražní ulice, chvíli na vlak a dlouhá cesta k domovu.
Co dodat. Dneska bych se asi topil v superlativech, výlet do dvaceti kilometrů plný krásných zážitků. Asi budu pokračovat z Ledče dál k Čerčanům. Howgh.
Zdrávi došli, zase někdy. Seventy
odkaz na první část cestopisu:
https://www.turistika.cz/cestopisy/hornim-posazavim-ze-svetle-prvni-cast