Jedeme na Posázaví - 7. den – Benešov, prohlídka historické části města, pivovar Ferdinand a zřícenina hradu Zlenice
Pondělí 8. 6. 2020
V noci byla sice zima, ale pod peřinou bylo příjemně. Večer jsem říkala, že vstávám, až bude svítit sluníčko. Nějak to však nevyšlo. Po osmé začali najíždět dělníci s materiálem k bagru. Venku je zima, ale tu a tam vykukuje modrá obloha. Že by bylo zase hezky? Než jsem připravila snídani a vyndala si další klíště, už sluníčko svítilo a hřálo. Hned je ten život veselejší. Jak však zaleze, je zima.
Zajíždíme do Benešova. Nejdřív na cestě máme pivovar Ferdinand v historické budově. Kdyby nic jiného, tak tu chci vidět. Podle písemných záznamů si pivo doma vařili měšťané již od r. 1495. Současnou budovu pivovaru postavil a pivo zde začal vyrábět r. 1888 arcivévoda František Ferdinand d'Este, který žil na nedalekém Konopišti. Po jeho smrti převzal pivovar jeho nedospělý syn, r. 1921 byl zestátněn. Pivo se tu vařit nepřestalo, dokonce byl pivovar modernizován. V 90. letech přešel do soukromého vlastnictví a objevila se na trhu značka Ferdinand na počest jeho zakladatele. Pivo se většinou stáčelo do lahví a prodávalo v supermarketech. Ekonomická krize v pivovaru vyvrcholila r. 2007, kdy byla zastavena na nějaký čas výroba. V pivovaře došlo k radikálním změnám. R. 2014 byla změněna právní forma z a.s. na Pivovar Ferdinand, s.r.o. Změnily se etikety, pivovar začal vydávat svůj občasník Ferdinandovy (vy)hlášky s informacemi o pivu a pivovaru. Má vlastní sladovnu, slad odebírají i některé naše pivovary, ale vyváží ho i do světa. Vyrábí 10 druhů piv, nealkoholické i bezlepkové pivo a vlastní limonády Ferdinády. My jsme navštívili podnikovou prodejnu, abychom si koupili na večer nějaké pivo. Zásoby v autě už došly. Mají tam i zajímavé prospekty, tak je Ota spokojený.
Na nádraží má být Císařský salonek. Když jsme ho viděli na obrázku, bylo nám jasné, že musíme na nádraží. Kdybychom nechali auto u pivovaru, měli jsme to jednodušší. Jenže to jsme netušili, že je město rozkopané, silnice ucpané a na parkoviště se vjet asi ani nedá. Nedaleko nádraží – v Žižkově ulici parkují auta, tak tam zajíždíme a stavíme se za ně. K nádraží i do centra je to kousek. Císařský salonek je nepřístupný, okny z ulice tam vidíme jen stoly a židle. Asi z toho mají zasedačku. V čekárně si Ota čte povídání nejen o salonku, ale i o Františku Ferdinandovi d'Este, o nádraží apod. Je tam toho hodně. Je tam šero, moc na to nevidím, tak to nečtu. Jen mne zaujalo, že je zde ukázka sedadel ze starých vagonů.
Opouštíme nádraží a Tyršovou ulicí jdeme do centra. Míjíme budovu sokolovny, č. 193 je jeden z měšťanských domů z konce 19. století. Na průčelí se mísí novobarokní prvky s prvky rané secese. Na jižní straně Masarykova náměstí je piaristická kolej s kostelem sv. Anny. Bohužel část je v lešení, takže toho tak moc nevidíme. Oboje bylo postaveno v letech 1705 – 1715. Piaristé se zaměřovali na vzdělávání obyvatel, zřizovali školy. Jedna z prvních škol byla zřízena právě tady . Byli tam ubytováni studenti i učitelé, byla tam velká knihovna. Běžně bývá přístupný rajský dvůr s ambitem, bohužel to neplatí v době přísných koronavirových opatření.
Na protějším rohu je dvoupatrová budova s hodinovou věžičkou, od 2. pol. 19. století v ní sídlí justice. Budova pochází z r. 1820, kdy byla postavena jako radnice, koncem 19. století byla zvýšena o druhé patro a fasáda upravena v novorenesančním stylu. Zvon ve věži zvoní každou hodinu.
Náměstí opouštíme na severovýchodním rohu – kde procházíme na Malé náměstí. Tam je nově opravený dům – Muzeum umění a designu. Tato secesní budova byla postavena v letech 1904–1905 – město potřebovalo reprezentativní budovu pro galerii a muzeum. Dnes je v patře tzv. Šímova síň – Ladislav Šíma je benešovský malíř, ale také hudebník.
Nás však nejvíc zajímají nejstarší památky města. Vracíme se tedy na náměstí a opouštíme ho ulicí Na Karlově. Nejdřív vidíme mohutnou věž – Dolní zvonici. Původně dřevěná zvonice byla postavena r. 1627. Dnešní zděná podoba je z 1. třetiny 19. století. Uvnitř je gotický zvon Ave Maria z r. 1322 – je to jeden z našich nejstarších zvonů. Zvoní se na něj při významných událostech.
O kousek dál stojí uprostřed poměrně malého volného prostoru vysoké gotické okno – na pohled to tak vypadá - je to fragment minoritského kláštera Nanebevzetí Panny Marie. Byl založen kolem r. 1247. Po požáru r. 1294, kdy vyhořelo celé město i klášter, byl ještě obnoven, stejně tak po vypálení husity r. 1420. Když klášter vypálili Švédové r. 1648, obnoven už nebyl. Dnes se tam tyčí dvě vysoká okna se zbytkem kněžiště. Na nedaleké bronzové maketě je možno se podívat, jak město s klášterem vypadalo ve 14. století.
Ulicí pokračujeme ještě dál, protože tam vidíme další věž – Horní zvonici s hodinami. Dnešní podoba je z r. 1828, kdy byly vestavěny hodiny. Uvnitř jsou čtyři zvony – z r. 1437, 1483, 1593 a umíráček. Zvonice stojí u kostela sv. Mikuláše,který je nejstarší dochovanou stavbou ve městě. Byl postaven v raně gotickém slohu ve 13. st. Po velkém požáru r. 1583 byl renesančně přestavěn. Poslední barokní přestavba je z konce 17. století.
Na Starý a Nový hřbitov u kostela téměř navazuje Nový židovský hřbitov. Dostali jsme se však jen k bývalé modlitebně. Přes vysokou zeď nic vidět není.
Vracíme se přes náměstí a k autu. Jdeme Husovou ulicí, abychom se podívali na další historickou budovu – novorenesanční gymnázium. Bylo postaveno v letech 1905 – 1907. Nejhodnotnější je školní kaple s apsidou s nástěnnými figurálními malbami, která se dnes využívá jako školní aula, ale také jako sál pro koncertní produkce, protože je tam výborná akustika.
Ranní sluníčko nás nalákalo, ale většinou je za mraky a moc teplo nám není. Navíc jsme procházku centrem docela protáhli. Když se skoro po 2 hodinách vracíme k autu, všimli jsme si cedule Konec zákazu stání, jenže ten konec je škrtnutý. Takže stojíme v zákazu. Samozřejmě jsme za okénkem měli už lísteček, že máme jít na služebnu zaplatit pokutu. Kdybychom trpělivě popojížděli v koloně a dojeli do centra, vyšlo by nám parkování na placeném parkovišti určitě levněji. Co se dá dělat. Sedáme do auta a jedeme zpátky na náměstí. Platit na parkovišti se nám nechce, u policie je plno. Zastavujeme nedaleko Dolní zvonice a doufáme, že nedostaneme pokutu znova.
Na služebně na nás byli hodní. Sice nás s úsměvem upozornil, že max. hranice je 2000,- Kč, ale když si vyslechl náš zážitek, dostali jsme prý tu nejnižší pokutu 100,- Kč ještě s omluvou, že nám něco dát musí. Tak to ještě jde.
Z města odjíždíme na sever ke zřícenině hradu Zlenice. Cesta z obce Čtyřkoly vede podle Sázavy a je hodně hrbolatá, plná velkých louží, ale na konci je malé parkoviště, vhodné akorát pro nás. Jsme u přívozu, tábořiště, říčních lázní a senohrabské plovárny. Konečně budeme i delší dobu u Sázavy. Jsme tu skoro sami, je tu jen převozník, občerstvení je v pondělí zavřené. Řeka je po deštích špinavá a pěkně prudká. Je vidět, že má dost nad normální stav. I kachny s kachňaty jsou na potoce Mnichovka. Na řeku se prý bojí. Běžně se přes potok přejíždí na tábořiště. Teď je cesta uzavřená. I potok má hodně vody. Má to však výhodu. Nikomu nemůže vadit, že spíme těsně před tábořištěm.
Převlékáme se do teplejšího a jdeme vařit oběd. Budou dvě hodiny, je nejvyšší čas. Nad zříceninou sedí černý mrak. Odmítám kamkoli jít, moknout už nechci. Shodli jsme se na tom, že tu zůstaneme přes noc, takže času je dost. Jen jsem si myslela, že tady bude nějaké zázemí, brala bych teplou sprchu, ale to si budu muset ohřát vodu, když něco takového budu chtít. Budu se asi zase otužovat.
Po jídle se jdeme podívat na zříceninu. Je to kousíček do kopečka. Podle archeologických průzkumů byl hrad založen ke konci 13. století jako šlechtické sídlo nad soutokem potoka a Sázavy. O pánech na hradě se toho moc neví, je však jisté, že byly královským majetkem. Z r. 1377 je o tom záznam v listině císaře Karla IV.. Leníci se často střídali. R. 1465 byl hrad již pobořen (záměrně zničen) a opuštěn. V současné době jsou zbytky částečně zakonzervovány. Záchranné práce dále probíhají, což soudíme podle postaveného lešení a hromady písku. Moc z původního hradu toho nezbylo. Nejnápadnějším prvkem je část věžovitého paláce. Přístup usnadňuje nový dřevěný most.
Vracíme se k autu. Jsem nějaká zničená. Spala jsem docela dobře, ale asi na mne po týdnu přichází nějaká krize. Výlety jsme moc dlouhé nedělali, ale jsme celou dobu venku, často v zimě a dešti. Možná se mění i tlak, snad se má počasí trochu zlepšit, i když zatím to moc nevypadá.
Zůstáváme u auta, vytáhli jsme křesílka, rozvodněná Sázava vedle nás hezky hučí, rádio nám hraje příjemnou muziku, je tady fajn. Naproti přes řeku to na terase hotelu žije, aspoň víme, že tam je otevřeno. Zítra to snad prozkoumáme i tam.
Dnes si užíváme klidu a pohody. Nějaké pivo Ota má, tak je spokojen. Až na to, že objevil dvě klíšťata. Jsou nějaká dotěrná. Baštíme béčko repelent, doplňujeme to pivem, mažeme se nějakými protiklíšťovými přípravky, ale jim je to jedno. To bychom se v tom museli asi vykoupat. Tolik toho však nemáme. Jak to, že jim taky není zima? Nebo je déšť nespláchne?
Pohodu přerušujeme jen večeří. V půl osmé dle tradice vyndaváme zimní bundy. Jestli to bude takhle dál, tak to snad otočíme a pojedeme domů. I když se nám moc nechce. Takové počasí jsme v červnu ještě nezažili.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.784, 14.687)
Poslední aktualizace: 8.8.2020
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Benešov
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Jedeme na Posázaví - 7. den – Benešov, prohlídka historické části města, pivovar Ferdinand a zřícenina hradu Zlenice
Město Benešov a Pivovar Ferdinand
Technická památka
Benešovský pivovar se nachází v Táborské ulici, jižně od centra města. Sice písemné záznamy o vaření piva ve městě praví, že měšťané si zlatavý mok připravovali doma. Opravdový pivovar se ale „narodil“ až ke konci…
0.1km
více »
Město Benešov a budova zdejšího Gymnázia
Dům, budova
Budovu gymnázia nechalo město Benešov vybudovat v letech 1905-1907. Škola postavená v novorenesančním stylu navázala na tradici benešovské piaristické koleje, nejstarší v jižní části středních Čech. V interiéru bu…
0.2km
více »
Město Benešov a Josef Suk – pomník a pamětní deska – Husova ul. 739
Památník
V Benešově, nedaleko budovy gymnázia, lze v Husově ulici objevit místo spojené s jedním českým hudebním velikánem. Jedna připomínka je na jedné straně ulice, druhá na opačné, tudíž by to návštěvník města neměl přehlédnout.
Hudební skladatel, houslista a pedagog Josef Suk pocházel z nedalekých Křečovic a poslední léta svého života trávil v Benešově, kde také 29. května 1935 zemř…
0.2km
více »
Město Benešov a Památník obětem 1. a 2. světové války
Památník
Nejprve se na tomto místě objevil kamenný památník na počest obětem 1. světové války, který byl postaven roku 1936. Autorem původního provedení je sochař Břetislav Benda (1897–1983), který jako mladý musel také na…
0.2km
více »
Město Benešov a Indická restaurace Gateway of India
Rady a tipy
Když jsme si v Benešově na Masarykově náměstí prohlíželi Budovu městského úřadu (Městský úřad „B“), nemohli jsme si samozřejmě nevšimnout sousedního objektu s popisným číslem 225. Bylo nám hned jasné, kam zajdeme …
0.3km
více »
Město Benešov a Sakura´s restaurace
Rady a tipy
V Benešově, v ulici Tyršova 215 jsme navštívili jednu zajímavou restauraci. Jmenuje se Sakura´s restaurace a my jsme tady objevili zajímavé chutě asijské kuchyně včetně příjemné atmosféry.
Výborný zážitek, líbilo se nám. Před návštěvou, především v době večeře je lépe si místo rezervovat. Na internetu se může člověk podívat, co a za kolik zde nabízejí: http://www.sakuras-beneso…
0.3km
více »
Rozcestí na Masarykově náměstí
Rozcestí
Turistický rozcestník tří červeně značených turistických tras najdeme v Benešově v jižní části Masarykova náměstí. Šipky rozcestníku ukazují směr červené trasy ke 2,5 km vzdálenému Zámku Konopiště, další červené trasy do Bedrče a 11,5 km vzdálených Kozmic a také červenou trasu 28 km dlouhou přes Postupice do Louňovic pod Blaníkem.
0.3km
více »
Město Benešov a dům bývalé městské spořitelny (Městský úřad „B“)
Radnice
Budova městského úřadu, kde předtím sídlil okresní úřad a banka, se nalézá na Masarykově náměstí č.226. V roce 1996 byl tento objekt prohlášen kulturní památkou ČR. Stavba byla realizována podle projektu českého architekta Otakara Novotného. Pod reliéfem v průčelí je podepsán B. Stefan.
Po druhé světové válce byla budova sídlem Státní banky československé. Následně pak Okresníh…
0.3km
více »
Město Benešov a Justiční dům
Dům, budova
Dům byl postaven patrně již ke konci 16. století a původně zde sídlila radnice města. Objekt se v následujících letech dočkal stavebních úprav. Nejprve byla upravena střední část s věží, aby následně budovu zvýšili o druhé patro a fasádu provedli v novorenesančním stylu.
Poté, co se odstěhovali v druhé polovině 19. století radní, usídlila se v tomto domě justice a berní úřad.
V…
0.3km
více »
Město Benešov a Kostel sv. Anny s Piaristickou kolejí
Klášter
Barokní kostel sv. Anny, dominanta Masarykova náměstí, byl postaven roku 1708 (vysvěcen ale až 1710) spolu s bývalou piaristickou kolejí. V sousední koleji byla umístěna velká knihovna, refektář a místnosti pro ub…
0.3km
více »
Město Benešov a Socha sv.Floriána
Socha
Při severovýchodním nároží kostela sv. Anny stojí socha sv. Floriána, přesunutá v roce 2008 na toto místo z areálu dalšího benešovského svatostánku, kostela sv. Mikuláše.
Pískovcová socha zhotovená patrně v první …
0.3km
více »
Město Benešov a socha Dívka s chlebem a kašna u Polikliniky
Zajímavost
Drobná památka u Polikliniky nedaleko Masarykova náměstí. Schovaná v zeleni pojídá chléb a pozoruje okolí, které mi připadalo trochu smutné včetně kašny. Možná v létě v ní tryská voda a dáma odloží chléb a jde se …
0.3km
více »
Benešov
Město
Benešov leží jihovýchodním směrem od města Prahy. Městem prochází železniční trať vedoucí z Prahy do Tábora. Benešov je nedaleko dálnice z Prahy do Brna. Město bylo postaveno mezi dvěma potoky a to Konopišťský a B…
0.3km
více »
Kostel Sv. Anny
Kostel
Kostel Sv.Anny je dominantou Masarykova náměstí v Benešově a také jedním ze symbolů města. Barokní kostel sv.Anny s kolejí piaristů byl postaven podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho v letech 1705 ? 17…
0.3km
více »
Benešov a Italská kavárna a cukrárna
Rady a tipy
V Benešově, v ulici Karla Nového 2156 jsme objevili jednu kavárnu. Ve městě obdobných podniků v sobotu odpoledne a v neděli moc otevřených není. My jsme ale ani další nehledali, jelikož v Italské kavárně a cukrárn…
0.4km
více »
Město Benešov a Vyhlídkové místo Městské terasy
Vyhlídka
Rozhlížím se rád, a tudíž uvítám každé zajímavé vyhlídkové místo. Také v Benešově jsem jich několik objevil na mapě. Jedním z nich jsou Městské terasy. Když jsem toto místo našel, tak jsem trochu váhal, použít fot…
0.4km
více »
Město Benešov a budova Městského úřadu (radnice)
Radnice
Městský úřad v Benešově sídlí ve dvou budovách, ale radnice se říká pouze jedné. Dům č.p. 100 už něco pamatuje. Byl postaven v 17. století. Městská obec je získala pro sebe až v druhé polovině 19. století. Na svýc…
0.4km
více »
Město Benešov a hotel Atlas
Rady a tipy
V Benešově jsme se ubytovali v hotelu Atlas, který se nachází na Tyršově ulici č. 2063. Dvě noci jsme tam zvládli, ale víc už by to nešlo. Personál byl sice ochotný, ale moc lidí v hotelu patrně nebylo a tomu odpovídaly například snídaně.
Stavební či úklidové detaily také nebyly na jedničku. Paní na recepci se nám omluvila za plíseň v koupelně a kdybychom to řekli, tak by nám d…
0.4km
více »
Město Benešov a Starý židovský hřbitov
Hřbitov
Starý židovský hřbitov nacházející se v ulici Nová Pražská, byl založen v 17. století a sloužil svému účelu až do roku 1883, kdy byl v sousedství komunálního hřbitova na Karlově založen hřbitov nový. Starý hřbitov…
0.5km
více »
Město Benešov a Dolní zvonice
Kaple
Původní dřevěná zvonice, jedna ze dvou zvonic ve městě Benešov, je v písemných dokladech připomínána k roku 1627, přičemž zakreslena je až v městském plánu roku 1680. Tato se však nedochovala.
Zvonice zděná, přibližně v dnešní podobě byla vystavěna v 1. třetině 19. století. Ve zvonici mají zavěšený zvon „Ave Maria“, který vyrobil mistr Rudger roku 1322 a měl by patřit k nejstar…
0.5km
více »
Město Benešov a Fragment (zřícenina) minoritského kláštera
Zřícenina
Konvent minoritů byl v Benešově založen roku 1247 proboštem staroboleslavské kapituly Tobiášem z Benešova. Ještě ke konci tohoto století však konvent i s městem podlehl ničivému požáru, proto byl klášterní objekt znovu nejenom postaven, ale i rozšířen. Po dokončení vznikla nová kapitulní síň, společná klášterní jídelna (refektář) a společná klášterní ložnice (dormitář).
Moc kli…
0.5km
více »
Benešov - Světlé speciální pivo - d`Este
Tipy na výlet
Město Benešov leží necelých 40 kilometrů jihovýchodně od Prahy v kraji mezi řekou Sázavou a bájnou horou Blaník.Jeho výhodná poloha na dopravních tepnách nedaleko hlavního města a atraktivní přírodní kulturní prostředí jej předurčují stát se lákavým střediskem obchodu a cestovního ruchu.
Historie Benešovazapočalapravděpodobnějiž ve 2.pol.11.století,kdy byla na vyvýšině zvané později Karlov založena prv…
0.5km
více »
Město Benešov a Villaniho park
Park
V Benešově jsme při procházce objevili zajímavý Villaniho park. Park sousední s Domovem pro seniory a s obřadní síní.
Bohužel byla branka zavřená, tudíž jsme se dovnitř nedostali. Také jsem zatím nikde neobjevil, …
0.5km
více »
Výlet do Benešova.
Tipy na výlet
Město Benešov se nachází v Benešovské vrchovině, přibližně 30 kilometrů jihovýchodně od Prahy. K jeho založení došlo již ve 12. století Benešem z Benešova, ale zcela jisté to není. První…
0.5km
více »
Město Benešov a Sokolovna
Dům, budova
Budova Sokolovny byla v Benešově postavena roku 1903. Za návrhem v novorenesančním stylu stojí člen místní obce sokolské bratr Jaroslav Škoula. Jako mnoho obdobných objektů v republice z té doby také tato působí r…
0.5km
více »
Město Benešov a Socha Spěchající
Socha
Spěchat se má pomalu, ale přeci jenom občas se to tak sejde, že to pomalu nejde. A když je to v Benešově a člověk spěchá na vlak ve směru od Sokolovny, měl by přeci jenom u kruhového objezdu zpomalit a rozhlédnout…
0.5km
více »
Město Benešov a zdejší nádraží (Benešov u Prahy)
Zajímavost
Původní jižní část nádraží postavili v roce 1872, severní část byla přistavěna koncem 90. let 19. století. V této době také spatřil světlo světa Císařský salonek, který byl vestavěn mezi starší a novější část budo…
0.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Kostel Minoritů
Zřícenina
Minoritský Klášter založil v letech 1243 - 1247 staroboleslavský probošt Tobiáš z Benešova (+1261), jeden ze synů Beneše z Benešova, jenž je považován za prvního doloženého předka zdejšího rodu.
Klášter byl vypálen husity v roce 1420. Archeologický výzkum z roku 1941 se soustředil na bezprostřední okolí závěru presbytáře klášterního kostela, pocházejícího z poslední třetiny…
0.5km
více »
Soutěž 2
body
www.turistikaprozivot.cz
Konopiště
Zámek
Zámek Konopiště je navštěvovanější památkou na Benešovsku ve Středočeském kraji. Při návštěvě zámku si turisté mohou vybrat ze tří prohlídkových okruhů. Na zámku jsou k vidění reprezentační a hostinské místnosti s…
2.3km
více »