Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 14. den/odpoledne: Starý Bohumín–kostel Narození Panny Marie; Karviná-městská památková zóna, Městský karvinský pivovar, Karvinské moře, Karvinský pivovar Ovečka, Golf Resort Lipiny–rozhledna; Doubrava-Dinopark

Dopoledne jsme si prohlédli 12 zajímavých červených staveb na naučné stezce Po stavbách z červených cihel v Bohumíně.

V jednom momentu jsme naučnou stezku přerušili a zajeli do Starého Bohumína, odkud jsme včera vyrazili na výlet, ale prohlédli jsme si jen náměstí – další historickou část tohoto původního města jsme už nezvládli. Nejsou tam sice červené stavby, ale je tam celá řada zajímavostí, které za prohlídku stojí.

Trochu stranou od náměstí je kostel Narození Panny Marie, nejstarší památka na území Bohumína. Postavili ho pravděpodobně mezi lety 1320 – 1400 benediktini na místě dřevěné kaple z přelomu 12. a 13. století. R. 1620 proběhla renesanční přestavba. I v dalších letech probíhaly různé úpravy a přestavby, někdy i kvůli poničení bleskem. Dnešní podoba je z let 1910 – 1911. R. 2004 mu byl navrácen statut poutního kostela.

V těsném sousedství kostela je klášter, který byl postaven současně s kostelem. Od r. 1193 tu jsou však františkáni.

Za kostelem je na bývalém hřbitově rotunda bez apsidy – hrobka hrabat Henckelů z Donnersmarcku, kteří panství získali r. 1629. Nechali si ji postavit ve 2. pol. 17. století. Vlastní hrobka byla v suterénu, v přízemí je sakrální prostor. Poslední pohřeb byl 16. března 1803. Na přelomu 19. a 20. století byla podzemní část vyklizena a vchod zasypán. Dlouhou dobu sloužila jako skladiště nepoužívaného kostelního mobiliáře. V letech 2001 - 2002 byla opravena a slouží jako kaple, ve které se v květnu konají odpolední májové pobožnosti.

R. 2014 byla kousek od kostela odhalena socha bývalého papeže Jana Pavla II., kterou tomuto poutnímu místu věnovali soukromí dárci ze Starého Bohumína. Je vysoká 2,4 metru, je odlitá z pryskyřice a stojí na 1,6 metru vysokém podstavci.

Na náměstí se zastavuji v infocentru v hotelu Pod Zeleným dubem, kde jsem potřebovala vyprosit pitnou vodu do dvou petek. Už bychom neměli ani co pít, ani z čeho uvařit. Ještě kupuji chleba a kysanou smetanu na guláš z pýchavky, jen knedlík mají jako kus betonu. Snad jinde dostanu lepší.

Samozřejmě jsme se vrátili na naučnou stezku a po jejím dokončení odjeli do Karviné.

Je už spousta hodin, jdeme na oběd do restaurace Baron, která je prakticky součástí Městského karvinského pivovaru, tady založeného r. 2014. Historie pivovarnictví ve městě sahá do poč. 19. století, kdy tady byl malý ruční pivovar. Jenže nestačil požadavkům trhu, a proto na okraji staré Karviné byl vybudován nový větší pivovar, kde byl provoz zahájen r. 1860. Přežil i válku, pivo se v něm vařilo i po znárodnění. Dokonce se tu prý vařilo nejlepší pivo ze skupiny Moravskoslezských pivovarů. Jenže r. 1953 se těžba rozšířila pod pivovar a 23. března 1953 tady byla uvařena poslední várka. O rok později byla ukončena i činnost sladovny a pivovar zanikl stejně jako stará Karviná.

V restauraci jsme se dobře najedli, ochutnali i zdejší Fryštátské pivo. Jedenáctka nám moc nechutnala, polotmavá 13 je lepši, ale ani to není žádný zázrak. Pivo s sebou tedy nekupujeme a jdeme se projít po městě.

Město Karviná vzniklo r. 1949 přesunem obyvatelstva z původní hornické Karviné (ta kvůli těžbě zcela zanikla) na fryštátské Horní Předměstí, ke kterému byly připojeny ještě další obce. Centrum nynější Karvině tvoří starobylý Fryštát, který byl založen r. 1290. Tento svůj původní název město nepřevzalo jen proto, že mělo germánský původ, což se neslučovalo se socialistickým zřízením. Až v r. 1971 se začal používat pro historickou městskou část, která byla r. 1992 vyhlášena městskou památkovou zónou.
Tato oblast patří k místům s nejstarším osídlením. Již po pádu Velké Moravy r. 906 bylo na místě dnešního Starého Města vybudováno slezské hradiště Čula, které se brzy stalo významným obchodním střediskem. Po r. 1268 bylo vypáleno a následně zaniklo.

Naše první kroky vedou ke kostelu Povýšení sv. Kříže. Je to nejstarší stavba ve městě a jedna z nejstarších na Karvinsku a Těšínsku. Jeho základy jsou pravděpodobně z r. 1288 – v té době byl vedle postaven dřevěný gotický hrad. Tyto dvě stavby od začátku patřily k sobě. První písemná zmínka je z r. 1376 – tehdy to byla kamenná jednolodní gotická stavba ve tvaru latinského kříže. Kostel byl později upraven renesančně a barokně. Vedle kostela stála samostatná dřevěná věž až do r. 1511, kdy shořela. Ke kostelu byla v letech 1515 – 1530 přistavěna zděná věž. Vstupovalo se dovnitř po krytém vnějším točitém schodišti. Věžička schodiště sahala až do 3. patra věže. Při opravách r. 2011 byly v kapli svaté Matky Boží objeveny gotické malby zřejmě z 15. století.
S kostelem téměř sousedí fara, která byla postavena v letech 1782–1784, když původní dřevěná vyhořela.

Na přelomu 19. a 20. stol. byla vystavěna krytá chodba spojující svatyni se sousedícím zámkem, který byl postaven r. 1511, když jeho předchůdce dřevěný gotický hrad vyhořel. Majitelé se střídali, ale o zámek nikdo z nich valně nepečoval. Podepsala se na něm i třicetiletá válka a požár r. 1781. Zdevastovaný zámek koupil r. 1792 hraběcí rod Larisch-Mönnichů a začal s rozsáhlou přestavbou v duchu empíru. Před zámkem vybudoval okrasný park s kamennou kašnou a založil přírodně krajinářský park v anglickém slohu. U zdi farního kostela nechal postavit rodovou hrobku. Zámek vlastnili až do r. 1945, kdy byl zkonfiskován. Pak ho využívalo generální ředitelství OKD, byla tam Městský národní výbor. Úpravy v 50. a 60. letech byly provedeny zcela necitlivě. Od r. 1990 celý areál vlastní město, který ho zrekonstruoval a r. 1997 zpřístupnil veřejnosti.

Na Masarykovo náměstí je to od zámku jen kousek přes parčík, kterému vévodí socha T. G. Masaryka. Zde je řada měšťanských domů z 18. a 19. století a dominující radnice s renesanční věží, která byla postavena kolem r. 1520. Kamenná věž s ochozem byla přistavěna až v letech 1564 – 1569. V průčelí  je rodový erb těšínských Piastovců, kteří byli prvními majiteli zdejšího panství. V budově stále sídlí magistrát, v přízemí je infocentrum. Tady si necháváme poradit, kde by se v blízkosti nechalo vykoupat. Je 31 stupňů, potřebujeme se trochu zchladit.

Když jsme sem jeli, představovala jsem si Karvinou jako šedé hornické město. Centrum je nádherné, krásně opravené, prostě radost se podívat. Však také je dnes je Karviná univerzitním, turistickým a také lázeňským městem. Lázně Darkov se nachází na jižním okraji města.

Chystáme se k odjezdu. U zámku je pítko, kde nabíráme postupně asi 6 lahví. Konečně snad vydržíme pár dnů bez shánění vody. Pod pivovarem je pivotéka, kde kupujeme 4 různá piva - 2 svrchně kvašená z Beskydského pivovárku a 2 ležáky z bohumínské pivovaru Skřečoňský žabák. Zase budeme mít další i pivní zážitky. V Bohumíně jsme sice včera i dnes byli, ale v pivovaře jsme se nezastavili. A když jsme r. 2009 byli v Ostravici, tak to tam ještě nikdo netušil, že tam od r. 2012 budou mít Beskydský pivovárek.

Jsou 4 hodiny, je tedy ideální čas zajet se vykoupat. Doporučili nám tady jejich Karvinské moře. Je to jezero, které vzniklo, když se poddolovaná zem dostala pod úroveň spodní vody. Ta vydolovanou díru zatopila. R. 2018 město upravilo břehy a zajistilo další služby. Dnes je tady krásné prostředí, čistá voda. Okolí je upraveno pro cyklisty i běžce. Na své si tu přijdou i rybáři. Pro nás je to ideální místo ke spláchnutí potu a prachu dnešního dne. Je to prostě pohádka. Nechá se posedět i ve stínu na kopečku. Dlouho se tu však nezdržujeme. Ještě musíme něco zvládnout.

V záchvatu těšení se na koupání jsme zapomněli na Karvinský pivovar. Samozřejmě tam musíme. Ota zrovna o tomto pivovaru hodně četl. Naštěstí to není zase tak daleko. Do cesty se nám připletl i Penny market, kde kupuji knedlík. Jsme tedy zítra bez starosti o jídlo.

Za chvilku parkujeme u restaurace Ovečka, kde byl r. 2013 vybudován Karvinský pivovar, kde se vaří pivo značky LARISCHE. Tak se jmenovali majitelé Karviné, které panství vlastnili od pol. 16. století až do znárodnění. Samozřejmě doplňujeme zásoby – tohle pivo musíme ochutnat.

Víc na východ už nemůžeme – to bychom se dostali do Polska a to nechceme. Vracíme se přes město. Zastavujeme se ještě na jeho jihozápadním okraji, kde je areál Golf Resort Lipiny. Ne že bychom se vrhli na hraní golfu, ale je tam zajímavá rozhledna, která připomíná pro tento region typickou těžní věž. Areál je totiž přímo na místě bývalého dolu. Po ukončení těžby se uvažovalo o tom, jak tento prostor zrekultivovat – zalesnit, zúrodnit, ale nakonec se rozhodli zde vybudovat volnočasový areál (golfového hřiště, centrum jezdeckých, vodáckých a střeleckých sportů nebo areál na paintball). Nakonec to r. 2007 vyhrálo golfové hřiště s vyhlídkovou věží. Areál otevřeli r. 2012. Tehdy zde bylo a snad stále je 27 cvičných odpališť a 2 devítijamková hřiště a restaurace. Rozhledna je 9 m vysoká, na vyhlídkovou plošinu ve výši 7 m vede 51 schodů. Je volně přístupná v době, kdy je otevřený areál. Je vidět na celý moc hezký areál golfu s rybníčkem, kde chovají želvičky, a vodotryskem, v dálce je vidět bývalý důl Darkov, kde došlo k definitivnímu ukončení těžby v únoru 2021. V recepci areálu Ota získal i letáček, kde má 2 obrázky rozhledny. Co víc může chtít.

Je 6 hodin, to by pro dnešek stačilo.

Nastává běžný problém, kde spát. Parkoviště je tu veliké, od silnice oddělené stromy. Jenže je střežené kamerovým systémem. Navíc je tady sekuriťák, kterému nic neuteče. Máme pocit, že jsme hlídaní na každém kroku.

V itineráři mám poznámku, že by to snad šlo na parkovišti Dinoparku v Doubravě. Je to sice trochu zajížďka, ale kdyby to vyšlo, bylo by to fajn.

Při příjezdu nás trochu děsí, že je tady závora, zatím otevřená. Dinopark je však už zavřený. Vyženou nás? Parkujeme v té nejzadnější části, ale trochu váháme. Večeříme, zatím si ani pivo nedáváme. Jenže se stále nic neděje. Ota otvírá pivo, však ono to nějak dopadne.

Až krátce před osmou přišel sekuriťák s dotazem, zda tady budeme spát. Je příjemný, nevadí mu to. Prý tu často parkují i karavany. Jen nám oznamuje, že musí zamknout a že otevřou ráno okolo 5. Prý sem dali závoru proto, že sem jezdila zdejší omladina túrovat auta a motorky a parkoviště, které je poddolované, tak ničili. Vše tedy dobře dopadlo. Chvíli jsme si ještě povídali – vždyť i v Plzni máme Dinopark, dokonce snad to byl ten první, který majitel všech Dinoparků u nás otevřel.

Zase to vypadá na teplou noc. Koukala jsem na předpověď, pršet nemá, přes den má být okolo 30, v noci 17. Tak teplý srpen už dlouho nebyl. Nic náročného na zítra nemáme naplánováno, tak snad ta vedra přežijeme.

Když jdeme spát, je venku 24. Necháváme zcela otevřené boční dveře, ať sem jde chladnější vzduch rychleji. Jsme tu docela pěkně před světem schovaní.

Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 14. den/odpoledne: Starý Bohumín–kostel Narození Panny Marie; Karviná-městská památková zóna, Městský karvinský pivovar, Karvinské moře, Karvinský pivovar Ovečka, Golf Resort Lipiny–rozhledna; Doubrava-Dinopark na mapě