Čtvrtek 25. 8. 2022
Dlouho jsem večer nemohla usnout, pak jsem se stále budila. Nejdřív jsem viděla, že se venku vyjasnilo, obloha byla plná hvězd. Ve dvě byla mlha, že nebyly skoro vidět ani stíny snad 5 m vzdálených stromů. To jsem zadní dveře zavřela, už takhle máme stále skoro vše navlhlé. Pořádně jsem zabrala až k ránu. Dnešní noc byla opět teplejší než včera. Bylo mezi 19 a 21.
Vstáváme v půl deváté. Venku je stále mlha, ale sluníčko se snaží ji prorazit. Vyhraje? Doufáme, že ano.
Než jsme se nasnídali, sluníčko vyhrálo. Obzory se vyjasňují. Odjíždíme po cyklotrase – na druhou stranu, než
odkud jsme včera přijeli. Je to rozhodně lepší cesta. Než jsme dojeli do infocentra v
Mostech u Jablunkova, zatahuje se to a obzory se opět zamlžuji.
Infocentrum je v pěkné dřevěnce, v patře je stálá výstava o kostelu Božího těla v Gutech, který byl postaven v 1. pol. 16. století a až do r. 2017 byl nejstarším dochovaným dřevěným kostelem na Těšínsku. Jenže 1. srpna 2017 po úmyslně založeném požáru zcela shořel. Dnes už tam stojí replika, která byla věřícím předána 6. června 2021.
Venku i v domku v přízemí je nějaká převážně medová akce. Je tu spousta lidí. Prodávají tu také domácí sýry ze zdejší farmy. Tomu neodolám a jeden kupuji. Ten
z Trojmezí už jsme snědli, tento je jiného typu, polotvrdý a ještě chce nechat až 3 dny zrát.
Připojuji se zde na wifinu a zjišťuji, že má dnes skutečně pršet, dokonce už v době od 12 do 16 hodin. Jít znova na rozhlednu – v dešti a nic nevidět - to se nám už moc nechce. Hledáme náhradní program. Nedaleko je hradiště Velké Šance. Jedeme se tam podívat.
Cestu Jablunkovským průsmykem nechal r. 1474 vybudovat král Matyáš Korvín. Procházela tudy známá, tzv. měděná cesta. Současně přikázal vybudovat pevnou tvrz na ochranu této stezky. Až r. 1529 se započalo s budováním důkladnější pevnosti na ochranu proti Turkům. Bylo vybudováno celé pásmo opevnění – byly tam pevné kamenné hradby i palisády s ostře zakončenými dřevy, chráněné vysokými valy a hlubokými příkopy. Hlavní pevnost byla v Mostech u Jablunkova. Menší objekty byly postaveny v širším okolí. Budování této první linie bylo ukončeno pravděpodobně r. 1578. Významnou úlohu měly i za třicetileté války. Postupně však byly budovány další, ty původní byly zpevňovány. Celkem jich bylo až 21. Nyní lze na území Čech, Slovenska a Polska najít 8 zbytků těchto pevností.
Centrální pevností celého systému byla tato Velká šance v Mostech u Jablunkova, o níž se první zprávy objevují v roce 1621, r. 1642 byla ještě zpevněna. Po skončení třicetileté války začalo opevnění chátrat. Bylo ještě obnoveno a r. 1672 prohlášeno za zemskou pevnost. Od r. 1678 zde působila stálá vojenská posádka. V letech 1724 – 1729 byla hlavní část chátrajícího opevnění přestavěna na pevnost. Měla pětipaprskový půdorys a byly zde také vystavěny kasárna, skladiště a další budovy. Valy a zákopy byly zpevněny kamenným zdivem. Naposledy byly opraveny a rozšířeny r. 1808, ale pak již chátraly. R. 1848 se již jednalo o zastaralý opevňovací systém a Velké šance zůstaly opuštěny. Kameny byly postupně rozebírány na stavby domů místního obyvatelstva. Přesto jsou šance nejlépe dochovanou památkou. R. 2016 se začalo s revitalizací obranných příkopů, valů a zbytků hradeb původního opevnění. Dochovaly se ještě terénní náznaky bastionů a vojenských budov i místo bývalé pevnostní studny. Bylo vybudováno návštěvnické centrum, kde jsou interaktivní expozice, znázorňující historii fungování systému tohoto opevnění.
Procházíme to tady, nechá se to projít dole v obranných příkopech. Někde jsou zpevněné, někde se rozpadají – možná čekají také na zpevnění nebo je to ukázka toho, jak to tady pustlo. Uvnitř jsou železné desky, které nahrazují informační tabule. Na fotografiích je písmo bohužel málo čitelné. Čtení to však bylo zajímavé. Cestička vede i nahoře – obranné příkopy jsou vidět shora, ale také jsou pěkné výhledy, stále bohužel zamlžené. Také vidíme, že mraky stále sedí nad Jablunkovem. Jinak je všude slunečno.
Při odchodu se znovu koukám na počasí, tentokrát přímo na rozhlednu Tetřev. Má pršet za 2 hodiny. To nevypadá nejhůř. Je po 12, jdeme na rozhlednu. Je to zhruba 10 km, tak aspoň tam snad dojdeme bez deště.
Popojíždíme na rozcestí Šance – škola, bus (580 m), kde se nechá zaparkovat. Jdeme po modré. První 4 km jsou stále do kopečka. Svítí sluníčko, je horko. Cesta vede zpočátku lesem, takže to je ještě docela příjemné. Míjíme rozcestí Beskyd. Dál jdeme po modré. Když se blížíme na rozcestí Kostelky, je vidět, že tady vzal les za své. Je tady paseka a pahýly stromů. Do cíle nám chybí cca 1 km, v dálce začíná hřmít. Snad to tak rychlé nebude. Nad námi je stále jasno.
Stáčíme se vlevo a měníme barvu značení – jdeme po červené. Ještě kousek stoupáme a pak nás čeká téměř rovina - po hřebenovce přicházíme na vrchol Čerchlaný Beskyd (945 m), kde je kamenná chata a rozhledna Tetřev. Bouřka se vzdálila – už ani to hřmění neslyšíme.
Jak Ota uviděl rozhlednu, zrychluje a čeká na mne v přízemí, kde si čte celou řadu zde zveřejněných informací. Je zde expozice o přírodě a krajině Beskyd, jsou zde fotky i málo známých zákoutí tohoto krásného koutu.
Já se akorát usadila na lavičce u dřevěné roubenky, kterou vybudovali r. 2016, a vzpamatovávám se. A také se kochám výhledy. Nespěchám - je tu krásně.
R. 1924 tady byla na kamenném základě postavena dřevěná chata Tetřev – byla ve valašském stylu s věžičkou a zvonem. Zájem byl veliký a tak r. 1929 była přistavěna Kamenná chata. Dřevěná chata Tetřev r. 1960 vyhořela, ale téměř hned byla nahrazena novým opět dřevěným horským hotelem Tetřev. Po r. 1990 probíhala privatizace, řešili se majetkové spory a chata chátrala, až nakonec byla r. 2009 zbourána. To už existoval projekt na novou – tu současnou chatu.
Ve 20. letech byl tady na vrcholu postaven vodojem, který svým charakterem doplňoval zde stojící stavby. I ten chátral. Když přestal plnit svoji funkci, využíval se k ustájení domácího zvířectva. R. 2011 padl návrh, přeměnit tuto stavbu na rozhlednu. Původní stavba byla téměř zbourána, ponechány byly základy a čtyři vyzděné kamenné sloupy. Ostatní bylo postaveno nové, vč. zpevnění okolních ploch a vybudování přístupové komunikace. Rozhledna Tetřev je 10 m vysoká. Na zastřešenou a prosklenou vyhlídkovou plošinu ve výši 7 m vede 40 poměrně prudkých točitých schodů.
Když jsem se trochu vydýchala, přidávám se k Otovi a společně jdeme nahoru. Rozhledna je řádně zabezpečena proti nepřízni počasí – bohužel tak, že okna nejdou otevřít. Proto je tu vzduch k padnutí. Je zde kruhový výhled na malebné údolí Moravskoslezských Beskyd a okolní hřebeny. Bohužel panoramatické tabule tu nejsou. My máme obzory opět zamlžené.
Dlouho se nezdržujeme a jdeme na oběd. Ceny jsou docela rozumné – od 120,- Kč výš. Ota dává knedlo-vepřo-zelo, já halušky s brynzou. Je tady problém s vodou, podávají to na polystyrenu s plastovými příbory. Co budou chudáci dělat, až ty plasty unie zakáže?
Točí tady pivo Radas ze Stříteže.
Když jsme v sobotu obcí projížděli, na pivovar jsme zapomněli. Tak pivo ochutnáme aspoň tady. Já dávám 11 borůvkové, příjemně hořké se slabou chutí borůvek. Ota 10 i 12. Pivo jsme překvapivě dostali ve skle.
Je po 3. hodině, je tady pár lidi, takže perfektní klid. Zpátky chceme jít po cyklostezce. Bude to trochu delší, ale klesání bude mírnější a tím pádem k našim kolenům šetrnější.
Ještě sedíme u piva, opět začíná hřmít. Chvíli váháme, zda máme počkat, až se déšť přežene. Než jsme pivo dopili, situace se nezměnila. Od paní výčepní se dozvídáme, že hned tak pršet nebude. To by to tady muselo být černé. Zatím je jasno.
Odcházíme – plán neměníme. Blížíme se k rozcestí Beskyd, hřmění sílí. Vypadá to, že hřmí ze všech stran a téměř bez přestávky. Je to, jakoby nahoře někdo neustále kutálel sudy. Dokonce jsem zahlédla i blesk. Nemám ráda v lese bouřku. Trochu se bojím, ale zatím je nad námi jasno.
Na rozcestí Beskyd naše cesta křižuje naši ranní modrou turistickou značku. Původně jsme chtěli pokračovat po cyklo, ale to bychom to zbytečně prodlužovali. Bouřka se mi nelíbí. Jdeme zpátky po modré, po které jsme sem přišli. Já šla první, samozřejmě to mastím z kopce. Po chvíli si uvědomujeme, že tudy jsme nešli. Tady je to víc zarostlé. Ale nevracíme se a díky tabletu se nakonec dostaneme tam, kam chceme. Nebylo to ani o moc delší, jen rozhodně méně pohodlné.
Bouřka nepřestává, dokonce se blíží.
Až na rozcestí Motyčanka, kdy se blížíme k civilizaci, se uklidňuji. Nad námi je stále jasno, za chvíli budeme mezi domy a u auta.
Ještě jsme nevyšli z lesa, začíná pršet. Málo, ale jsou to pořádné kapky. Je horko, to dojdeme bez deštníku. V dálce vidíme duhu.
Konečně jsme v autě. Teď už může pršet. Jenže nemáme ještě vyhráno. Ota si všiml, že jsme nevyndali ze zásuvky chladící tašku. Pryč jsme byli 5,5 hodiny, to je hodně. Auto se ještě odemklo, ale už se nenastartovalo.
Od syna jsme dostali kvalitní startovací powerbanku, zatím nás nezklamala. Co dnes? Také ne. Sláva. Za chvilku jsme nastartovali a odjíždíme.
Dnes velké přesuny už neplánujeme. Jedeme na naše ranní nocležiště
na rozcestí Jablunkovský průsmyk. Samozřejmě tam jedeme tou lepší cestou, i když je to trochu zajížďka. Duhu vidíme znova na našem kopci. Nejdřív kousek, pak celou. Zataženo moc není, bouřka přestala, ale drobně prší. Včerejší koupel v říčce nám chybí, musíme se smířit s vlastní vodou. Déšť nám trochu pomáhá, ale aby nás osprchoval, muselo by pršet víc.
V autě je dusno, tam sedět nejde, i když máme pootevřené okénko. Stěhujeme se do přístřešku. Tam neprší, jsou hezké výhledy a příjemný vzduch.
Dlouho nepršelo. Večeříme už u auta. Po dešti je nádherný vzduch. Stále je teplíčko.
Jdeme spát v devět, je 23 stupňů. Tady si můžeme dovolit nechat zadní dveře dokořán. Tady to je prostě idylka.
Poslední aktualizace: 3.2.2023
Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 23. den - Moravskoslezské Beskydy: Mosty u Jablunkova – Velké Šance; okruh cca 10 km: Mosty u Jablunkova (Šance) - Čerchlaný Beskyd (945 m) a rozhledna Tetřev - Šance na mapě
Kvalita příspěvku:
Diskuse a komentáře k Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 23. den - Moravskoslezské Beskydy: Mosty u Jablunkova – Velké Šance; okruh cca 10 km: Mosty u Jablunkova (Šance) - Čerchlaný Beskyd (945 m) a rozhledna Tetřev - Šance
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!