Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 46. den: Moravský kras – okruh cca 12 km: Sloup – kaňon Pustý žleb – Pod Salmovkou – Punkevní Žleb - Macocha (Dolní můstek) – vyhlídka Koňský spád – Sloup; Veselice - rozhledna Podvrší
Sobota 17. 9. 2022
V noci se vyjasnilo, zvedl se vítr a silně se ochladilo. K ránu klesla teplota pod 10 stupňů. Byla to tedy tuším nejchladnější noc. Ale v autě jsme zažili i větší zimu.
Vítr fouká i ráno a je zataženo. Už před 8 přijíždí první turisté, kteří vyráží na rozhlednu Velký Kosíř, kde jsme byli už včera. Tušili jsme, že tu ráno bude provoz, vždyť je sobota. Ale že budou lidi tak čilí i v takové zimě, to nás překvapilo.
Snídani chystám pod přístřeškem, kde naše výsuvné dveře ze skříně trochu chrání vařič před větrem. Jinak bychom asi neuvařili.
Před 10. hodinou je parkoviště plné. Odjíždíme – uděláme aspoň místo pro další auto. Sluníčko se snaží prorazit, tak snad se mu to povede.
Odjíždíme do Sloupu na parkoviště Sloupsko-šošůvské jeskyně. Kupodivu není toto parkoviště placené. Je chladno, je 10 stupňů, ale neprší – zatím. Já tvrdím, že v takové zimě snad ani nemůže pršet. Ota s úsměvem dodává: Může však sněžit.
Před 5 lety jsme si prošli Pustý žleb od Macochy na jih, letos si chceme projít tu severní část rokle. Naplánovali jsme si to na 12 km, přibližně uprostřed je asi 1 km prudkého stoupání.
UŽ na parkovišti vidíme nádherné skály – na skalním útvaru Evropa vidíme horolezce. To bych tam snad zmrzla. Všechny skály zde mají své jméno. Vedle skalního masivu Žíznivá je zajímavé trojskalí – Otec, matka a syn.
Ještě jsme ani nevyrazili a už vidíme spoustu kamenné krásy. Patřičně navlečení odcházíme po červené. Míjíme občerstvení, jsou tady i toalety. Po chvilce vidíme vstup do Sloupsko-šošůvských jeskyní, které jsou největším a nejvýznamnějším krasovým územím u nás. Je to dvoupatrový a také náš nejdelší jeskynní systém, který vznikl činností Sloupského potoka. Jeskyně byly zpřístupněny r. 1881 a v současné době se nechá projít až 1760 m.
To už nás také zaujala skála Hřebenáč – vysoká solitérní skála. I tato skála je oblíbena horolezci. Na jejím vrcholu se nachází litinový kříž. Skálou se nechá prolézt, obejít ji, za ní je ponor Sloupského potoka, ale to vše si necháváme až na návrat. Ať toho co nejvíc projdeme, dokud neprší. Tomuto ponoru je věnována i zde umístěná informační tabule.
Pokračujeme dál po červené. Silnici máme zatím na dohled. Přicházíme k jeskyni Kůlna, která v pravěku sloužila jako úkryt i k táboření. Dnes se tudy vychází z prohlídky Sloupsko- šošůvských jeskyní.
Jen malý kousek jdeme po silnici, ale u restaurace a hotelu Broušek ji opouštíme.
První polovina cesty vede z hodně mírného kopečka, skoro se dá říct po rovině. Někdy jsou skály vlevo, někdy vpravo, občas po obou stranách. Je tady hezky. Míjíme rozcestí U dubu, ale pokračujeme dál stále po červené. Od rozcestí Pustý žleb – U Vinšulky skal přibývá a jsou vyšší. Jsou tady i různé jeskyně. Baterku s sebou nemáme a tak ani nezkoušíme dovnitř vlézt. Já jsem spokojená už jen proto, že ty skály vidím. Občas okolo nás projede cyklista.
Přicházíme na rozcestí Pod Salmovkou. Až sem vedla pohodlná zpevněná cesta. Dál už po ní nepokračujeme. Tady začínáme stoupat po červené – také kousek půjdeme po naučné stezce Macocha. Celá měří 6,6 km – většinu jsme si ji prošli právě před těmi 5 lety.
Trochu se oteplilo, jednu vrstvu odkládám. Stoupáním se určitě zahřeji. Cestu do kopce lemuje bezpečnostní dřevěné zábradlí. Zpočátku cesta vypadá pohodlně, ale pak následují serpentýny, cesta prudce stoupá. Když už si myslím, že jsme nahoře, čeká nás po chvíli další stoupání.
Konečně jsme nahoře. Jsem cela zpocená. Ota se diví, jemu je prý skoro stále zima. Vím, že přehání, ale on se moc nepotí. Usedáme na klády a dáváme svačinu. Shodli jsme se na tom, že se nám tu moc líbí.
Z rozcestí Macocha – Dolní můstek pokračujeme po žluté a stále ještě po naučné stezce. K Macoše nescházíme, stačilo nám to minule. Nechce se nám klesat, abychom vzápětí zase šplhali do kopce.
Přicházíme na vyhlídku Koňský spád, odkud bývalo vidět do údolí Pustého žlebu, kudy jsme před chvílí šli. Dnes už tam moc vidět není. Vidíme jen stromy a skály pod námi. Název připomíná tragickou událost z 19. století, kdy se zde ze skalní stěny zřítil do Pustého žlebu koňský povoz. Tady naučná stezka končí. Žlutá pokračuje a my s ní. Tady už jdeme sami. Tudy ani cyklisté už nebudou jezdit.
Cesta je střídavě trochu do kopečka a zase z kopečka, ale není to nic náročného. Jdeme lesem - po vrcholech skal, které jsme viděli zdola. Nyní z našeho pohledu je spíš tušíme. Po včerejšku, kdy jsme nasbírali spoustu hub, jsme si dnes zakázali je sbírat. Jenže zrovna tady jich je hrozně moc. Prvně za letošní rok vidíme i strašné množství prašivek, tedy z našeho pohledu. Je tu celá řada nám naprosto neznámých hub, také muchomůrek, holubinek, jsou tu i masáky a ryzce. Mezitím určitě i řada babek, poddubáků, možná i hříbků apod. Ale snažíme se na ně moc nekoukat. Sbíráme jen ty nejkrásnější, které se nám skutečně připletou do cesty.
Když jsme cca 1 km od cíle, začíná drobně mrholit. Ale skutečně málo, dokonce občas přestává. Na rozcestí U dubu přicházíme na naší ranní trasu a po té jdeme k autu. Před tím si samozřejmě jdeme prohlédnout skálu Hřebenáč a ponor Sloupského potoka.
Výlet se skutečně vydařil, oba jsme moc spokojení. To, že jsme prakticky nezmokli, je už jen jako ta třešnička na dortu.
Bohužel v tomto chladném počasí mi houby moc neuschly. Je však zima, tak ještě do zítřka vydrží. To už z nich budu muset něco uvařit.
Bohužel v tomto chladném počasí mi houby moc neuschly. Je však zima, tak ještě do zítřka vydrží. To už z nich budu muset něco uvařit.
Ještě jsme nestačili odjet, spustil se liják. A pořádný. Tomu říkám štěstí. Hledáme, kde bychom mohli přespat.
Zdálo se nám vhodné místečko kousek od Vavřince směrem k Petrovickému rybníku – je to už za hranicí CHKO. Silnice je slepá a kdesi před lesem končí. Má tam být dokonce i studánka. Jen jsme tam dojeli, tak si Ota uvědomil, že vlastně nemá žádné pivo. Vracíme se do vsi. Jenže tam je hospoda zavřená.
Pokračujeme do vedlejší - do Veselice, kde je rozhledna, ale také muzeum a infocentrum. Dokonce ještě otevřené. Tam se dozvídáme, že rozhledna je otevřena až do 18 hodin, kousek od ní je hospoda, která zavírá o hodinu později. Tak to jsou příjemné informace.
Nakonec měníme plán a na rozhlednu, na kterou jsme chtěli jít až zítra, jdeme ještě dnes. Autem se tam sice dojet nedá, ale tam i zpátky i s hospodou to bude 2 km. To ještě zvládneme, zvlášť když pršet přestalo.
Na kopci Podvrší (590 m) byl ve 20. letech 20. století vyznačen triangulační bod. V jeho blízkosti byla tehdy postavena 21 metrů vysoká dřevěná rozhledna. Příliš o ni nebylo pečováno a chátrala, takže po 2. světové válce musela být stržena. Na poč. 21. století se jevila jako nutnost postavit stožár pro mobilní komunikaci. Jeho součástí měla být i rozhledna Podvrší. Je vysoký 49 m, ve spodní kamenné části je zázemí operátorů, ale také pokladna. Okolo betonového sloupu se vine schodiště se 168 kovovými schody do výšky 32 m, kde je zastřešená vyhlídková plošina. Je z ní vidět na Drahanskou vrchovinu, Pálavu a oblast Moravského krasu. Na vrcholu je směrová růžice, která umožňuje lepší orientaci. Výhled je poměrně slušný, ale je vidět, jak je všude zataženo.
Hospůdku Na kasárnách z rozhledny vidíme, je to kousek, ale lesem se k ní dojít nedá. Musíme to obejít hezky po cestě. Na točené neměli petku, jít pro ni do auta, to se nám nechce. Kupuji si plechovku Rychtáře a Ota v lahvi Prazdroje.
Je to až neuvěřitelné, jak jsme sedli do auta, opět začíná pršet. Jsou to ale jen krátké přeháňky.
Spokojeni a a dokonce s pivem se vracíme na vyhlédnuté nocležiště k Vavřinci. Rychle se v autě zabydlujeme, dělám večeři. Samozřejmě sedíme v autě. Je zima, venku je 8 stupňů. Jen to v autě nefouká. Občas se přežene nějaká přeháňka.
Odpoledne volala Heda, zda už jsme to naše výletování v té zimě ukončili a zda už jsme doma. To jsem ji ještě ujišťovala, že máme ještě před sebou několik akcí a že zima nás nedonutí to předčasně ukončit. To bylo odpoledne. Teď večer, když je venku 8 stupňů a když hlásí i na zítra a pozítří deště, příp. smíšené přeháňky a zimu, už jen plánujeme, co ještě zítra podnikneme, abychom byli večer už doma. Ota je dokonce ochoten vynechat i Spešovskou rozhlednu. Samozřejmě v závislosti na počasí.
Abych pravdu řekla, nejraději bych byla doma už teď. Ale domů to máme ještě kus cesty. To bychom přijeli okolo půlnoci. To už je opravdu pozdě. S dnešním programem jsme však spokojeni.
V noci to přežijeme, ale hygiena ve větru, v dešti a v 8 stupních bere za své. Naštěstí po 9. hodině přestalo na chvíli pršet a my se můžeme v suchu přesunout do postele. V autě je skoro 10 stupňů – to bylo i dnes ráno. Aspoň tam nefouká a neprší. Dek tady máme dost, takže nezmrzneme.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.415, 16.740)
Poslední aktualizace: 11.3.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 46. den: Moravský kras – okruh cca 12 km: Sloup – kaňon Pustý žleb – Pod Salmovkou – Punkevní Žleb - Macocha (Dolní můstek) – vyhlídka Koňský spád – Sloup; Veselice - rozhledna Podvrší
Městys Sloup a Sloupsko - Šošůvské jeskyně
Jeskyně
Neobyčejně kouzelná krajina Moravského krasu se nachází na sever od Brna. Doposud zde bylo objeveno přes 1100 jeskyní, z nichž nejnavštěvovanější je Punkevní jeskyně s Macochou. Trochu opomíjené jsou další, pro ve…
0.1km
více »
Po stopách Nagela
Tipy na výlet
Stejnojmenný název nese nově otevřená zážitková trasa vedoucí spodními patry Sloupsko-šošůvských jeskyní, prostorami, které nejsou přístupné při běžné prohlídce jeskyně. Nechali jsme se n…
0.1km
více »
Sloupsko-šošůvské jeskyně - přírodní rezervace
Krasový útvar
Jedná se o geomorfologicky velice cenné krasové území v severní části Moravského krasu. Jde o ponorovou oblast Sloupského potoka s návaznými jeskynními systémy a skalními útvary na povrch…
0.1km
více »
Turistické rozcestí Sloupsko-šošůvské jeskyně
Rozcestí
Nachází se u parkoviště poblíž provozní budovy Správy jeskyní. Prochází tudy červeně a žlutě značená turistická cesta. Červená vede jedním směrem údolím Pustého žlebu až k rozcestí Pod Salmovkou a pak vystoupá k propasti Macoše, opačným směrem projde Sloupem v Moravském krasu, dále směřuje na Šošůvku, pokračuje do Holštejna, kolem Holštejnského hradu a jeskyní Nové a Staré Rasovny, Kalvodova kříže až do Ostrova u Macochy. Ž…
0.2km
více »
Ochlazení v jeskyních
Tipy na výlet
Cílem cesty byly Sloupsko - šošůvské jeskyně v Moravském krasu. Při mé navštěvě jsme vyráželi z ubytovní v rekreačním středisku Baldovec. Pěšky zhruba 6 kilomet…
0.2km
více »
Hřebenáč
Skalní útvar
Jedná se o osamocené skalisko stojící naproti vchodu do Sloupsko-šošůvských jeskyní. Tato izolovaná skála je 19 m vysoká víceméně trojúhelníkovitého tvaru s nejvyšším místem ve tvaru břitu…
0.2km
více »
Sloup v Moravském krasu - skály Otec, Matka a Syn
Skalní útvar
Nachází se jižně od městyse v příkrém svahu levé údolní stráně zdejšího ponorného Sloupského potoka naproti parkoviště u přístupných Sloupsko-šošůvských jeskyní. Jsou součástí tzv. Sloup…
0.2km
více »
Sloupské skály a hřebenáče
Skalní útvar
Po štrece pozoruhodným Pustým žlebem mé nožky v úděsném vedru doklopýtaly na dohled obce Sloup. Kromě pohledu na manželku mne tu – žíznivého jak velblouda, potěšila hlavně „oáza“, nemající v našich krajích podob…
0.2km
více »
Procházka Moravským krasem
Tipy na výlet
Být ubytováni na prahu Moravského krasu a nenavštívit rozsáhlý jeskynní komplex by byl skutečně hřích, proto se po snídani vydáváme k Sloupsko-šošůvským jeskyním. Takřka u vchodu do jeskyně…
0.2km
více »
Sloup v Moravském krasu - skály Evropa a Indie
Krasový útvar
Jižně od městyse Sloup v Moravském krasu v údolí stejnojemnného potoka se nachází mohuté skalní stěny, v jejichž závěru se Sloupský potok propadá do podzemí. Prvními mohutnými skalisky jsou dva významné vápencové hřebenáče zvané Evropa a Indie. Odděluje je jen úzká skalní štěrbina. Právě v ní byl kdysi prokopán vstup do podzemí a objeven zde nový jeskynní systém. Vstupní cho…
0.2km
více »
Sloupské jeskyně
Jeskyně
Rozsáhlý labyrint ponorové oblasti Sloupského potoka dlouhý téměř 7,5 km. V místě se nacházejí Hluboké propasti s překrásnou krápníkovou výzdobou. Jeskyně jsou tvořeny dvěma patry s výškovým rozdílem cca 70 metr…
0.2km
více »
Sloup v Moravském krasu - lípa u Hřebenáče
Památný strom
Nachází se na jižním okraji městyse poblíž mohutného skaliska zvaného Hřebenáč, u něhož se propadá Sloupský potok. Tato dominantní lípa malolistá je od roku 1993 vyhlášena za památný strom. Její celková výška je 22 m, obvod kmene v prsní výšce má 483 cm a stáří je odhadováno na 250 let.
Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/B1, GOL 1:25 000 Moravský kras
0.2km
více »
Jeskyně Kůlna
Jeskyně
Nachází se jižně od Sloupu na okraji Pustého žlebu. Upozorní nás na ni její mohutný vstupní portál. Patří mezi archeologicky nejvýznamnější jeskyně v Moravském krasu. Je závěrečnou částí …
0.3km
více »
Za zážitky do Sloupsko - Šošůvských jeskyní
Tipy na výlet
Kdo má rád prohlídky krásného podzemí, za návštěvu stojí výlet do Sloupsko - Šošůvských jeskyní v Moravském Krasu. Jsou to největší zpřístupněné jeskyně v ČR. Návštěvníci zde uvidí rozsáhlý komplex dóm…
0.3km
více »
Sloup
Vesnice
Sloup je díky své poloze označován jako severní vstupní brána do chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Kromě toho je obec také významným poutním místem. Sloup je velkou obcí s 1000 obyvateli a najdeme ji seve…
0.4km
více »
Šošůvská propast
Propast
Nachází se ve starém opuštěném lomu nad hotelem Broušek u Sloupu. Byla objevena v roce 1960. Propast je vyvinuta na dvou výrazných tektonických dislokacích a sestává ze dvou větní: jedna vede přes 26 m dlouhý koridor a je zakončena Doprovou studní, druhá upadá přes zával, Oranžovou propast a Krystalové síňky až po nejnižší místo s denivelací 50 m. V dalším průběhu by propast…
0.4km
více »
Šošůvské jeskyně
Jeskyně
Rozsáhlý komplex dómů, chodeb a podzemních propastí vytvořený ve dvou patrech. Jeskyně je významným nalezištěm koster jeskynní fauny (medvědi, lvi, hyeny). Prostora nazývaná Eliščina jeskyně má velmi bohatou krá…
0.4km
více »
Vápenky v Moravském krasu
Technická památka
Pozůstatky tří významných vápenek v Moravském krasu: Velká Dohoda, Malá Dohoda a vápenka Na Bradinách - Šošůvka.
Vápenka Velká dohoda
Vápenka Velká dohoda, společnost s názvem Velká…
0.5km
více »
Ze Sloupu do Boskovic
Trasa
Menší výlet do krásných lesů Moravského krasu jsme zahájili ve Sloupu alespoň krátkým nakouknutím do zdejšího známého poutního chrámu a poté marným hledáním očekávané žluté značky na nedalekém rozcestníku, který…
0.5km
více »
Zastavení v Moravském krasu 2
Tipy na výlet
Vážení přátelé Turistiky i turistiky, tentokrát Vás pozvu do Sloupsko - Šošůvských jeskyní.Stavovali jsme se zde cestou na dovolenou , ale vy se sem dostanete autobusem z Blanska. O Sloupsko-Šošůvských jeskyních, …
0.5km
více »
Hotel Broušek
Výletní místo
Hotel Broušek se nachází na začátku Pustého žlebu 1 km jižně od městyse Sloup v Moravském Krasu. V minulosti stál u významné silniční křižovatky, kde od jihu přicházela silnice Pustým…
0.5km
více »
Mariánské poutní místo Sloup
Kostel
K nejznámějším poutním místům na Moravě bezpochyby patří Velehrad, svatý Kopeček u Olomouce a Hostýn. Ten poslední se ale řadí k poutním místům mariánským. Stejně jako např. Zlaté Hory – Maria Hilf či Provodo…
0.6km
více »
Pustým žlebem v Moravském krasu
Trasa
Pustý žleb je hluboké skalnaté vápecové údolí, které se nachází v severní části Moravského krasu. Začíná ve Sloupu a končí na letovisku Skalní Mlýn. V pramenech se uvádí, že ve svazích a…
0.6km
více »
Pustým žlebem v Moravském krasu
Trasy
Trasa výletu vede hlubokým údolím Pustého žlebu ze Sloupu v Moravském krasu na letovisko Skalní Mlýn. Začátek trasy je na sloupském náměstí u poutního kostela P. Marie Bolestné. Odtud pokračuje z obce Sloupským údolím k Sloupsko-šošůvským jeskyním. Za nimi pak kolem skalního útvaru Hřebenáč dojde k jeskyni Kůlna a za ní pak k hotelu Broušek. Zde začíná vlastní hluboké údolí Pustého žlebu. Po lesní …
0.6km
více »
Za slunečního jasu do Moravského krasu - 2.část
Cestopisy
Z horního konce Pustého žlebu jsem v úděsném vedru doklopýtal na okraj obce Sloup, k hotelu Broušek. Přiznávám, že daleko víc jak pohled na nedočkavou manželku - slintající štěstím, že mne znovu vidí - upouta…
0.6km
více »
Poutní chrám Panny Marie Bolestné v městyse Sloup (Moravský kras)
Chrám
Historie mariánského poutního místa, farnosti a kostela úzce souvisí s historií samotného městyse Sloup.
První písemné doklady o existenci obce jsou z roku 1373. Zda tady již tehdy nebo v době následující stál nějaký Kostelík nebo kaple, není známo.
Důležitá událost se stala ve 20. letech 18. století. Hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu si přivezl z brněnského kláštera minoritů…
0.6km
více »
Sloup v Moravském krasu - hřbitov rodu Salmů
Hřbitov
Na místním hřbitově se v jeho jihovýchodním cípu nacházejí v oddělené části, rozdělené umělecky ztvárněným litinovým oplocením, místa posledního odpočinku…
0.7km
více »
Šošůvka - kaple sv. Václava a sv. Anežky České
Kaple
Nachází se na výrazné vyvýšenině na jihozápadním okraji obce. Jedná se o moderně řešený objekt, který zde byl vystavěn v letech 2001-02. Tuto krásnou komorní stavbu navrhla architektka Monika Sirná. Originálním řešením je i obětní stůl a hlavní kříž, které jsou zhotoveny ze skla. Autorem tohoto unikátního díla je výtvarník Valér Kováč, který tak posunul využití skla do duchovních sfér. Autorem obrazů patronů kaple je ma…
0.7km
více »
Šošůvka
Vesnice
Šošůvka je větší obcí se 740 obyvateli a najdeme ji u severního okraje chráněné krajinné oblasti Moravský kras, severovýchodně od města Blanska a východně…
1.1km
více »