Jeseníky-Kouty nad Desnou

Naše milované Jeseníky jsme tentokrát navštívili na tři dny.Jedeme vlakem ze Zlína do Olomouce,přestup na Šumperk a odtud zdejší soukromou železnicí do konečné stanice - Kouty nad Desnou,kde jsme začínali první den naší minidovolené.Vystupujeme a jdeme k hotelu Sedlovka - asi 100 metrů od nádraží.

Vítají nás majitelé,jsou to starší a velice hodní manželé. Po chvíli povídání nám prozradili,že pochází z Napajedel.Po vybalení zavazadel nám uvařili kafíčko a my se hned potom zvedáme a ženeme na průzkum okolí.Naproti v Infocentru nás nadchli nabídkou výletu Na Dlouhé Stráně,ale bohužel jsme zjistili,že mají autobus již obsazena že se tyto exkurze do vodní elektrárny musí objednat dlouho dopředu,takže - někdy příště.

Rozhodli jsme se proto navštívit Červenohorské sedlo,protože nám během půl hodiny odjížděl tímto směrem autobus.Vystupujeme u komplexu hotelů,serpentýnovou silničkou jdeme nahoru společně s davem turistů.Je to tu jedna velká divočina.Když se ohlédneme zpět,otevírá se nám nádherný výhled na protější stráně, okolo nás vyrubaný les,pahýly stromů i krásné stromořadí.Přicházíme k Vřesové studánce - zde odpočinek a svačina.Pak pokračujeme po chodníku nad prudkým svahem ,dole bublá řeka Desná.

Manžel se mě chce na chvíli zbavit, a tak jsem odeslána dolů do údolí a tvrdí,že mě brzy dožene,protože ví,že bych s ním určitě nešla - letí sám na průzkum Červenou horou ke kamenné bráně.Dobře udělal,že se mě svým elegantním způsobem na čas zbavil.Pěkně se proběhl do prudkého kopce,to nečekal.Cesta,kterou se vydávám já ,vede dolů chvilku strmě a chvilku zatáčkami přes spoustu roklin,výmolů a potůčků,místy je i nějaká bažina.Jsou zde sice překrásná zákoutí,ale místy je terén fakt hrozný.

Proto mi v tom nejhorším místě zavelí můj pud sebezáchovy a já usedám na zem a pár metrů pokračuji spanilou jízdou zadní částí těla po zemi,ale s tím se manželovi chlubit nebudu ... Mám svou hrdost,ten špatný úsek jsem zvládla sama !! V závěru zestup po žebříčkových schodech na dřevěné lávce.Pod nimi čekám a vidím,že se za mnou řítí funící manžel a tak se dívám, jak si s tím nepříjemným úsekem poradí on.

Dál jdeme už společně dolů údolím lesní asfaltkou a Hučivá Desná a její nádherné splavy a jezy nám dělají společnost až k hospodě v Koutech,kde si doplníme zásoby.

Vybalíme si věci,po sprše jdeme dolů na večeři a probrat zážitky s našimi ubytovateli.Pak si ještě na pokoji chvíli prohlížíme navzájem,co jsme vyfotili a jdeme spát,protože máme naplánované vstávání brzy ráno.

2. den je počasí jakési nejisté.Po snídani jdeme po silnici kolem hotelu Musil k mostu a pak nádherným údolím asi 2 km kolem řeky Desné s velkými peřejemi.Pak odbočíme do Borové doliny a vida počasí nám začíná přát : už se dělá hezky ! Stoupáme soutěskou se zajímavýni skálami,chvíli les,chvíli potok s kaskádami.Překvapí nás Vodopád na Borovém potoce - je vysoký asi jen 8 metrů,ale nás v ranním svitu naprosto uchvátí ! Teprve až jsme si ho patřičně prohlédli a nafotili,vracíme se zpět. V polovině údolí dostáváme dosti blbý nápad vylézt nahoru Na Dlouhé Stráně po svých : vpravo do svahu stoupá lesní cesta, na její křižovatce ale odbočujeme nesprávně vlevo a tady cesta asi po 1 km stoupání končí pod sesutým svahem ! Vidíme odsud spodní nádrž, ale musíme se vrátit zpět .. .Aby jsme si to utrpení vynahradili,rychle se rozhodujeme pro náhradní program a k našemu štěstí jsme stihli spoj do Šumperka. Takže ho využíváme a míříme k Veteran muzeu a mini ZOO do Vikýřovic, kde vystupujeme a pokračujem mezi domy asi 1 km do Rapotína.

Něco se nám mihne nad hlavou a on je to letící čáp !! .Známka toho,že už budeme na místě.U vchodu si u bufetu dáváme kávu a zmrzlinu a začínáme prohlídku.Ve zdejším muzeu vidíme všelijaké auta,traktory a jinou veteš, dokonce tu mají i vyřazený tank. No konečně - začátek mini ZOO se zvířátky a vyřezávanými sochami.Až si vyfotíme krocana,labutˇ,velblouda a jiné druhy,jdeme k nejbližší zastávce vlaku.

Jedeme do Velkých Losin,v cukrárně se posilníme kávou a nějakou tou dobrotou k ní, a pak si procházíme lázně a park.A zase na vlak - tentokrát zpět do Koutů nad Desnou.

Dojeli jsme již pozdě,ale protože jsme si cestou zpět zavolali mobilem, hodná paní majitelka hotelu nám připravila výbornou večeři.Ráno,protože jsem si namohla nohu, se vydává manžel sám na průzkum nedalekého vodopádu na Poniklém potoce.Z této rychloprocházky se vrací asi za dvě hodiny.

Po jeho návratu balíme,ještě si jdeme dole na kávu a oběd před cestou domů,poklábosíme s hoteliéry a loučíme se. Oni nás zvou,abychom určitě zase přijeli,protože nemůžeme jinak,rádi to slíbíme.Venku nám začíná poprchat.Všechno jednou končí,stejně tak i tato naše minidovolená.Odjíždíme domů přes Šumperk,Zábřeh,Otrokovice a odtud trolejbusem do Zlína.