Loading...
Po vystoupení z vlaku v Jirkově jsem se rozhlédl a už od sud viděl cíle své cesty. Jeden zřetelně, druhý s trochou předtuchy. Kroky nezačínaly nijak vábně. Silnice se křížily a probíhaly snad všude. Po jejich překonání se provoz uklidnil, ačkoli turistické značky, vedou kolem jedné z nich. Dále zabočuji kolem potůčku, až mě přivede do vesnice. Je vidět spoustu nových stavení. Nutno říci, že lokalita je moc pěkná. Když jsem se dostal na lesní cestu, bylo mi však lépe. Pokračoval jsem kroutící a nahoru dolu šinoucí se pěšinou. Vedla prakticky celou dobu kolem povrchového dolu. Každý z vás určitě ví, co za kraj to je. (uhelné pánve) Na jedné výspě bylo možno přehlédnout tu hrůzu. Jako milovník přírody jsem si posteskl. Ale až dodatečně na zámku, jsem se dozvěděl, co vše je zde „pohřbeno“.
Proplétal jsem se dál „hadí“ cestičkou a přibyl k zámku Jezeří. Plno lidí dorazilo na rádoby Keltské slavnosti. Bylo to dosti slabé. Jsem ctitel keltské minulosti a tato akce o nich příliš nevypovídala.
Mě však zajímal zámek. Je v dosti zbídačeném stavu. I přesto je nádherný. Tak moc, že jsem byl uchvácen jak už dlouho ne. Pokud vás bude zajímat historie, přečtěte si pár řádek. Pohnutý osud. Prozkoumal jsem každý metr co mi byl nabídnut, i ten který nebyl. Snad se najdou nutné finance, aby se udržel v jakš takš provozním stavu. Pokud by se našlo víc, bylo by to skvělé. Určitě si to zaslouží.
Stejnou cestou jsem se vracel. Opět jsem se zastavil na onom místě, dovolující prohlédnou kaskády zeminy a spousty strojů. Byl vidět Most a především jeho dominanta, Hněvín. Známým směrem pokračuji až k odbočce k Červenému hrádku. Mé kroky míří do tamního parku. Přeje mi štěstí a já nacházím místo na přenocování v padlém stromu. Je mohutný a jeho dvě větve mi skýtají přijatelný úkryt. Mám výhled na průčelí osvíceného zámku a nikomu nepřekážím. Druhý den, po klidné a příjemné noci se připojuji k dalším účastníkům na prohlídku zámku. I ten je velice zajímavý a architektonicky velice vyvedený.
Cestou ve vlaku si přemítám co vše jsem viděl a zažil. Moc rád se na oba zámky a především na Jezeří, kouknu i za pár let. Snad se o něj budou starat dobří lidé Čiko