jižní morava 1. díl

kostnice v Sedlci v Kutné Hoře  •  Fotografie (2)  • Foto: Limick

Den 1. - 21. 5. 2008 - Přesun do výchozího bodu, aneb Proč bychom se netěšili.

kostnice v Sedlci v Kutné Hoře  •  Foto: Limick

Kterak to všechno začalo? Již vříjnu minulého roku se tito tři nesmělí chlapci rozhodli, že vyjedou na společnou dovolenou. Plán zněl jasně, pojedou kmoři a to nejlépe na slunný ostrov Kréta. Později se však tento plán začal mírně bortit, neboť cestovní kanceláře poněkud přidražily a proto vzniknul náhradní plán. Pojedou na dovolenou po zemích Koruny České a to jmenovitě na jižní Moravu a jižní Čechy a na motorkách. Následovaly přípravy této fantastické akce. Sehnání motocyklů a příprava trasy. Pak již 21.5.2008 v7:30 hod nastal čas odjezdu části výpravy na Moravu. Limík sMirkem osedlali své bujné oře a vyrazili za Harrym, který na ně měl čekat odpoledne vcampu Apollo u Lednice, kde měla tato povedená trojice rezervovanou chatku. Při výjezdu Mirka a Limíka zLibuše drobně mžilo a proto se oba nebojsové rozhodli neposouvat odjezd. Tak dojeli až do Říčan u Prahy, kde déšť přidal na intenzitě a Mirek začal hudrovat. Toto hudrování se zvolna zesilovalo přes několik vývojových stupňů a knejvyšším fázím. Nicméně jeli dále a u Kutné Hory spovděkem přivítali, že pršet přestalo a silnice začaly osychat. Vmístní části Kutné Hory Sedlci proto zastavili a šli na prohlídku zdejší vyhlášené kostnice. Bylo 9 hodin a 15 minut, tedy zjednodušeně čtvrt na deset.

Kostnice je umístěna ve hřbitovním kostele Všech svatých. Původně byl vystavěn již ve 14. století a proto, že na původním hřbitově byla rozeseta prsť zBožího hrobu vJeruzalémě opatem sedleckého kláštera Jindřichem, pohřbívalo se zde poměrně mnoho a to nejen českých lidí, ale také Poláků, Bavorů a Belgičanů. Mnoho lidí zde také zanechalo ostatky po morových ranách a přírůstky do hrobového stavu byly zaznamenány i po vypálení kláštera husity poroce 1420 a zhusitských bitev vokolí Kutné Hory. Vroce 1511 poskládal kosti ze hřbitova do pyramid jeden zmnichů zdejšího kláštera. Tato výzdoba se však nezachovala, neboť ve století 18. byl kostel barokně přestavěn a úpravy zaznamenaly i změnu uložení zdejších kostí. Koncem 18. století zakoupili majetek zrušeného kláštera vSedlci Schwarzenberkové a za nich došlo kúpravě postavení kostí do dnešní podoby a také kjejich desinfekci. Sestavením kostí byl pověřen řezbář František Raich zČeské Skalice. Mezi největší zajímavosti kostnice patří především lustr a znak Schwarzenberků složený zlidských kostí. Odhaduje se, že své pozůstatky zde zanechalo kolem 40000 lidí. Nyní však již pojďte na prohlídku.

A to je jenom začátek. Jak je možno si povšimnout, kosti jsou skutečně poměrně úhledně poskládány do různých tvarů, které doplňují původní kamennou výzdobu kaple. Jenom ještě dodejme, že to co vidíte tím portálem, jsou ve skutečnosti lidské lebky sestavené do pyramid. Do dnešní doby se vkostele Všech svatých zachovaly 4 pyramidy kostí způvodních 6. Dvě totiž byly rozebrány na výzdobu kostela. Když vstupujete do tohoto „Chrámu smrti", pociťujete lehké mrazení. Snad to způsobuje i fakt, že celá kostnice se nachází ve sklepních a tedy podúrovňových prostorách malého prostoru před kostelem.

Toto uvidíte při vstupních partiích do kostelního sklepa. Jak otevřete dveře, čeká na vás malá plošinka, kde od Vás vyberou vstupné a pak již můžete sestupovat do sklepa a nechat na sebe dýchnout chmurnou atmosféru tohoto místa. Tento efekt je umocněn zejména vdeštivých a chladných dnech, jakým byl den, kdy Mirek a Limík jeli na Moravu.

Po prohlídce kostnice si oba mládenci došli na horký čaj do cukrárny, která leží naproti kostelíku. Také něco sladkého kzakousnutí pojedli a již se chystali na další cestu

Při výjezdu zKutné Hory došlo kmírné ztrátě orientace, která však byla záhy napravena a oba „motorkáři" mířili kČáslavi. Stále nepršelo a tak cesta docela klidně ubíhala až na křižovatku před Čáslaví, kde dávali přednost a museli zastavit. Špatně se však zastavuje, když má člověk pomalejší nohy, než brzdy. Zastavený motocykl se udrží sám jen velmi stěží a proto se Míra na křižovatce zřítil na bok. Neutrpěl však žádná zranění a tak vše dobře dopadlo. Tato křižovatka není příliš frekventovaná a tak můžou oba pokračovat nezměněným tempem dále. Snad jen drobný fakt kazí tuto cestu - začalo opět pršet. Jedou však dále odvážně a vjíždí do Zásmuk, kde je vzatáčce čekají namoklé kostky. Je to nemilé překvapení, neboť ony známé „kočičí hlavy" vnavlhlém stavu značně kloužou, ale neproběhla žádná kolize a tak jen krátká zastávka u semaforu u rozkopané silnice. Míří dál kJihlavě a cestu si občas oblažují kraťoučkými zastávkami vautobusových zastávkách za účelem protažení ztuhlého svalstva. Před Jihlavou zastavují na benzinové pumpě, kde si oba prokřehlí jezdci dávají dva horké čaje. Zajímavé je, že vypadají jako vodníci a pod nimi se u stolku tvoří poměrně velká louže. Jedou po té dál až do Olbramkostelu, kde přestává pršet a tak je průjezd Znojmem poměrně pohodový. U pumpy si dávají opětně čaj a po redukci trasy míří přes Drnholec kMikulovu a následně k Lednici. Těsně před obcí Lednice však vybíhá zpole rozzuřený zajíc a atakuje Mirka, který však útok odvážně odráží a zajíc mu prolétl kolem hlavy pod dodávku, která jela za Mirkem. Jedeme dál a narážíme na objížďku, která přikazuje odbočit na jakousi polně panelovou cestu, kde Limík nevychytal jednu louži a tak je ke kolenům ohozen bahnem. Pak již jen projedou obcí a po dalších dvou kilometrech vjíždějí do campu Apollo, kde je čeká Harry u chatky, kterou mezitím vyzvedl.

Chatka vypadá poměrně malá, ale útočiště pro tři dobrodruhy poskytuje vcelku přijatelné. Harry obsadil bidlo, neboli jednu zhorních paland. Je již částečně ubytován a tak jen počkat na Limíka a Mirka, aby vyložili náklad svých motocyklů a převlékli se do suchého oblečení. Pak jen porovnávají obsah chatky, aby bylo také kde kosti složit. Nabídnutým povlečením opovrhují, neboť mají své vlastní spacáky, které přežily deště suché.

Prohlídkou campu je zjištěno, že žádná restaurace, ani kiosek vcampu a jeho okolí nejsou otevřeny a tak je Harry požádán, aby oba zbylé členy výpravy dopravil autem do nedaleké Charvátské Nové Vsi, kde se má nacházet restaurace vhodná knaplnění žaludků. Po obědovečeři se vrací do campu, kde je již kiosek otevřen a tak si dávají několik piv na dobrou noc.

Ještě je nutno dodat, že vhospodě vCharvátské Nové Vsi pořizují tzv. „okurčáka", kterého si vcampu nechávají naplnit pivem a přesouvají se kchatce, kde ještě prodiskutovávají několik bodů týkajících se dalších výletů a jdou na kutě. Tak končil den první, den deště a dlouhých cest.