Kodaň
Kodaň
S názvem tohoto města jsem měl vždycky trošinku problém, protože se na většině map nenachází. To takhle Kadaň, tu jo, tu najdete vkaždým atlase, ale pokud hledáte Kodaň, tak to je marná práce. Ale jakožto už docela protřelý cestovatel samozřejmě vím, že musím hledat pod názvem København (což je dánsky), nebo Copenhagen ( což je anglicky). A když už víme správný název města, tak nám už nemůže nic zabránit vtom, abychom toto hlavní město Dánska na mapách objevili.
Je archeologicky doloženo, že první osídlení Kodaně proběhlo přibližně před 6000 lety. V době rozkvětu vikingské kultury byla oblast, kde Kodaň leží, důležitým místem, odkud směřovali kořistnické výpravy na Island a do Evropy. První písemná zmínka o místě, kde dnes město leží, je z roku 1043 n.l.. Tehdy se tu rozkládala malá bezvýznamná rybářská vesnice Havn (což vpřekladu znamená přístav). V druhé polovině 12. století se ze starých pramenů můžeme dočíst, že na místě dnešní Kodaně stával hrad postavený biskupem Absalonem. Vesnice se pomalu rozrůstala v město s několika tisíci obyvateli a to se stalo postupně důležitým střediskem obchodu a konkurencí hanzovní společnosti. Nejenom tento důvod, ale i povinnost proplouvajících lodí platit clo, bylo příčinou, že roku 1248 byla proti Kodani, hanzou vypravena trestná výprava. Výprava sice město výrazně poškodila, ale zničit se jí ho nepodařilo. V průběhu 17. a 18. století se z Kodaně stává bohaté a rychle se rozvíjející město. Tento rozvoj byl ovšem přibrzděn roku 1711, kdy přibližně 30% obyvatelstva umírá na mor a roku 1728, kdy byla polovina města zničena požárem (hovoří se až o 1700 zničených domech). Další požár zasáhl město roku 1795. Tyto požáry však měli paradoxně dobrý vliv na další rozvoj města, neboť se na ohněm zničeném území začaly stavět nové budovy dle nově vytvořených plánů.
Dánské metropole se rozkládá na východním pobřeží ostrova Sjælland a částečně na ostrově Amager a od roku 2000 je spojeno se švédským městem Malmö Øresundským mostem. Když se před lety o propojení napříč Öresundem začalo uvažovat, bylo ve hře několik variant, kde úžinu dlouhou 80 km a širokou od 4 do 30 km vlastně přemostit. Zdánlivě nejlogičtějším řešením se jevilo přemostění nejužšího místa, mezi dánským Helsingørem a švédským Helsingborgem, asi 40 km severně od Kodaně, kde je úžina necelé 4 km široká. Řešení Kodaň - Malmö je sice více než čtyřikrát delší, má však ale mnohem větší význam právě propojením ekonomicky silných protějšků, logickou návazností mezinárodních silničních i železničních tras, bezprostřední blízkostí kodaňského letiště Kastrup, největšího v severní Evropě, které je již řadu let i mezinárodním letištěm právě pro Malmö a celé jižní Švédsko.
K propojení obou břehů bylo zapotřebí na dánské straně vytvořit umělý poloostrov vdélce 430 metrů, prorazit 3510 metrů dlouhý tunel, navršit 4055 metrů dlouhý umělý ostrov a postavit 7845 metrů dlouhý most. Každopádně se jedná o monumentální stavbu, po které se ve vrchním patře prohánějí auta na čtyřproudé dálnici a ve spodním patře vede dvoukolejná trať rychlodráhy. Most je zavěšen mezi dvěma 200 metrů vysokými pilíři, vzdálenými od sebe 490 metrů a vy máte možnost jet 57 metrů nad hladinou.
K hlavní lákadlům Dánské metropole patří jednoznačně Malá mořská víla, socha, která byla vytvořena na motivy pohádky slavného dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena. V roce 1913 ji stvořil sochař Edvard Eriksen. Bronzová socha stojí vmalé mořské zátoce poblíž Churchilova parku a snad každý člověk, který navštíví toto město, musí, alespoň na chvilku kvíle zaskočit. Při mých cestách na sever jsem vždycky projížděl Kodaní a nikdy jsem neopomenul se stavit a tak jsem mohl vílu spatřit vdobě, kdy nakrátko ztratila hlavu (já vtom prsty ovšem neměl), naštěstí ji však brzy našla a může vcelé své kráse opět sedět na svém, vlnami omývaném kamínku.
Další turistickou zajímavostí je královský palác Amelionborg (vystavěn vletech 1749-60), který obklopuje osmiboké náměstí Amaliensborg Plads. Uprostřed náměstí stojí monumentální jezdecká socha zakladatele paláce, krále Frederika V. Střídání stráží před palácem, je zážitkem na celý život, který umocňují ty neuvěřitelně vysoké chlupaté čupřiny, co mají stráže na hlavách. Davy lidí, které se vtěsnají na toto náměstí, odměňují vpravé poledne probíhající představení bouřlivým potleskem. Za muži pochodujícími vhistorických uniformách, napodobuje jejich pochod veškerá drobotina, kterou rodiče neuhlídali, takže o zábavu není nouze a fotoaparáty a kamery jedou naplno.
Kdo jednou navštíví Kodaň, musí se vydat na projížďku po kanálech. Nástupním místem okružní vyhlídkové plavby je starodávný přístav Nyhavn. Vnízké loďce, opatřené spoustou sedadel se v průběhu plavby můžete kochat 106 metrů vysokou věží neorenesanční radnice zroku 1905, výjimečnou renesanční stavbou staré burzy se štíty a sochařskou výzdobou, postavenou v 1. polovině 17. století, s typickou střechou věže (54 m) ve tvaru spletených dračích ocasů, hypermoderní budovou městské knihovny, zvanou „Černý diamant" či novou budovu opery. Cestou jsou samozřejmě kvidění lodě všech velikostí od obrovských trajektů po čluny a plachetničky, kterým se kormidelník stou zdánlivě širokou, placatou a neřiditelnou vyhlídkovou lodí bravurně vyhýbá. Za zmínku stojí i historický jeřáb, dle průvodce pocházející ze 17. století, dále vojenská ponorka (ovšem na suchu) a majákové lodě, dávno už zbavené svého poslání a přestavěné na plovoucí restaurace i se zahrádkami.
Nejen dětská srdce pookřejí vparku Tivoli. Nejstarší zábavní park na světě, který byl založen Georgem Carstensenem v roce 1843 vKodani na místě někdejší pevnosti je vhodným cílem pro rodiny s dětmi. Nechybí zde horská dráha, Dračí loď a mnoho dalších atrakcí obklopených záplavou květin a vodotrysků. Je tu také letní scéna, koncertní sál a Divadlo pantomimy. Každá z těchto atrakcí stojí za návštěvu, letní scéna i divadlo nabízejí lákavý program, takže pokud si chcete Tivoli opravdu užít, udělejte si na jeho návštěvu čas na celý den. Každou středu, pátek a sobotu se v průběhu letní sezóny přesně ve 23:45 koná velkolepý ohňostroj.
Hned vedle parku stojí voskové museum, které stojí rozhodně také za zhlédnutí. Setkáte se tu scelou dánskou královskou rodinou (samozřejmě voskově vyvedenou), sbývalými, ale i současnými politiky (George Bush, Bill Clinton, Adolf Hitler, Gandhi) se spoustou herců a hereček, jen namátkou třeba sClintem Eastwoodem, Gretou Garbo, Petrem Sellersem, Johnem Waynem či Elizabeth Taylorovou. Nechybějí ani figuríny shudební oblasti (Louis Armstrong, Beatles, Michael Jackson, Elvis Presley) a spousty osob sdalších oblastí našeho současného i toho minulého života (Henrik Ibsen, Ernest Hemmingway, William Shakespeare, Ludvik van Beethoven atd.). Mě osobně ovšem nejvíc nadchlo podzemí, které včlověku navodí pocit strachu. Temné kopky, všudy přítomné příšeří, tajuplné zvuky, výkřiky plné děsu, to vše a mnohem víc způsobuje naskočivší husí kůži. Vjedné zcel, si můžete popravit odsouzence na elektrickém křesle, což je podívaná opravdu jen pro otrlé. Další překvapení skrývá truhla jen tak vrohu, mimo jakýkoliv zájem stojící. Ten kdo jí tam postavil, počítal svšudy přítomnou lidskou zvědavostí. Po otevření následuje takový rychlý a neočekávaný rámus, který každému výrazně zvýší tep.
Opustíme-li voskové museum ocitneme se na jednom snejvětších a nejhlavnějších kodaňských náměstí - Rådhuspladsen (radniční náměstí). K jeho největším dominantám patří radnice, kterou navrhl architekt Martin Nyrop jenž se nechal inspirovat radnicí vItalské Sieně. Stavba začala v roce 1892 a byla dokončena 12. září 1905. Sčelního pohledu vás jistě uchvátí ve zlatě vyvedená socha Absolona těsně nad balkonem a nepřehlédnutelná 106 metrů vysoká a štíhlá věž shodinami, která stéto budovy činí jednu snejvyšších vKodani. V radnici je kvidění astronomický orloj, který navrhl Jens Olsen, původně vyučený zámečník, který se později vyučil hodinářem. Orloj se skládá ze 14000 částí a je plně mechanický, což znamená, že se musí jednou týdně natahovat. Ukazuje zatmění Slunce a Měsíce a také pozice nejrůznějších hvězdných těles, veškeré potřebné údaje vypočítal a dodal astrolog Elis Strömgren. Jens Olsen se ovšem dokončení tohoto orloje nedočkal, takže ho musel dokončit jeho vnuk Birgit. Slavnostní spuštění orloje se konalo 15. prosince 1955 za účasti krále Frederika IX.
Vydáme-li se s radničního náměstí směrem na severovýchod vstoupíme do ulice Strøget, jenž patří k jedné z nejdelších evropských pěších zón. Je to úchvatná procházka se spoustou se hemžících lidí kolem vás, že se častokrát nedá ani kloudně pokračovat vcestě díky vznikajícím zácpám. Ve městě samém žije údajně půl milionu obyvatel a v celé městské aglomeraci přibližně 1,2 milionu lidí a při procházce tímto bulvárem se vám zdá, že se všichni tyto obyvatelé právě zde vtento okamžik sešli. Na každém rohu se něco děje, ať už se vás s ruským přízvukem mluvící skořápkáři snaží připravit o vaše těžce vydělané peníze a nebo o kus dál se vás snaží zaujmout muzikanti svými písničkami. Nechybějí zde ani různí žongléři, malíři a jiní umělci, kteří se snaží kolemjdoucím prodat své výtvory. Ulici lemují obchody těch nejsvětovějších značek, obchůdky se suvenýry, kavárny i přepychové restaurace, prostě zde najdete vše co na takové hlavní třídě má být. Když se vám podaří se prodrat veškerým tím davem až na konec, vstoupíte na Kongens Nytorv ("Královské nové náměstí"). Toto náměstí vzniklo vroce 1670 za krále Christiana V. a z tohoto důvodu vás nejspíš právě proto uvítá jeho jezdecká socha. Za zmínku stojí určitě i budova Det Kongelige Teater (národní dánské divadlo) či palác Charlottenborg.
Být v Kodani a nenavštívit světově proslulý dánský pivovar Carlsberg by bylo asi hodně velkým hříchem, zvlášť, když jsme v celém světě označováni za národ pivařů. A jelikož si nějaké to pivko občas dám taky, tak jsem ani na chvilku nezaváhal, když se mi možnost exkurse naskytla. Historie pivovaru je pozoruhodná a možná vás překvapí, že Carlsberg není jméno zakladatele. Roku 1847 si postavil nový pivovar na kopci nad Kodaní Jacob Christian Jacobsen a pojmenoval jej po svém malém synovi Carlovi. Jednoduchým sloučením jména chlapce a germánského označení pro kopec tak vznikl legendární název Carlsberg. J.CH. Jacobsen se učil u sládků vmnichovském pivovaru Spaten a po otevření svého pivovaru byl jedním zprvních, kdo ve speciálních laboratořích zkoumal jednotlivé druhy piv různých značek a zjistil, které kvasnice jsou vhodné pro výrobu jednotlivých pivních stylů. Rodina Jacobsenů měla také význam pro celé Dánsko. Založili totiž nadaci a dokázali shromáždit veliké množství výjimečných uměleckých děl. Slavná Malá mořská víla usedla na kámen vkodaňském přístavu právě díky Carlu Jacobsenovi, který ji na počátku minulého století městu daroval. Součástí naší prohlídky byla i ochutnávka, která mě ale zrovna dvakrát nenadchla. Dostali jsme kochutnání čtyři druhy piva a teprve smícháním některých druhů by se dalo mluvit o té správné pivní chuti, na kterou jsou našinci zvyklí.
Nejspíš by šlo o Kodani napsat mnohem víc informací, ale co jsem viděl, to jsem napsal a nikdo vám nebrání vtom aby jste na objevnou výpravu vyrazili sami, takže šťastnou cestu.
Fotogalerie
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Kodaň
Půjčovna autPříspěvky z okolí Kodaň
