Loading...
1) LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL
Sobotní trasa nás zavedla do Lednicko-Valtického areálu. Z kempu jsme vyrazili do Lednice, kde jsme si z venku prohlídli zámek a jeho zahradu. Bohužel nás, ale zrovna zastihl jemný déšť. Poté jsme již pokračovali jíž bez doprovodu deště k Janohradu, kde jsme si dali malé občerstvení a pokračovali na Lovecký zámeček, kde nám již soukromý vlastník ochotně vyprávěl o historii této stavby. Dále jsme pokračovali lesem a přes potok Včelínek na Nový Dvůr a k sousoší Tři grácie. Tohle sousoší tří žen možná znáte i z viněty vína Gracie. Od kaple Svatého Huberta jsme pokračovali ke stavbě napodobující římský vítězný oblouk Rendezvous. Stavby v tomto areálu jsou koncipovány tak, že z každé památky lze vidět na jinou a to třeba i jen díky výseku v lese. Plní hladový jsme pak dorazily na předem domluvený oběd do restaurace Albero, která je vyhlášena svou vynikající a cenově přijatelnou kuchyní. Ve Valticích jsme pak zvenku obhlédli zámeček Belvedér a pokračovali do Hlohovce. Zde jsme se zastavili na Hraničním zámečku. Je to stavba na západním kraji Hlohoveckého rybníka, jehož jedna polovice byla postavena na rakouské, druhá na moravské straně, jak nám připomíná i nápis na fasádě: „Zwischen Österreich und Mähren". Tehdy procházela totiž hranice středem rybníků. Přičleněním Valticka k ČSR v roce 1920 však byla posunuta až daleko na jih za Valtice. Poté jsme pokračovali k Zámečku na Rybníčku a Apollonovu chrámu kolem rybníků Hlohoveckého, Prostředního a Mlýnského. To už jsme ale už byli zase zpátky v kempu.
Za sobotu mi naměřil tachometr 37,2 km s prům.rychlostí 15,31 km/h.
2) K SOUTOKU DYJE A MORAVY NA ČESKO-SLOVENSKO-RAKOUSKÝCH HRANICÍCH
V neděli hned po probuzení nám bylo jasné, že dnes nám počasí moc přát nebude. I přes nepřízeň počasí jsme se ale vydali na soutok Dyje a Moravy, který je současně nejjižnějším bodem Moravy a řeky zde tvoří hranici mezi ČR, Slovenskem a Rakouskem.
Z kempu jsme vyjeli směrem na Charvátskou Novou Ves, ale na první odbočce jsme se dali cyklostezkou přes Včelínek a přes Kančí oboru do Břeclavi. Přes Břeclav jsme pokračovali na Zámeček Pohansko, Lány a dále na soutok. Od zámečku Lány na nás čekalo 15 km pustinou. Lužní krajinou plnou luk, lesů, močálů a spoustou hnízdících ptáků, ale také jsme spatřili ropné čerpací pumpy. Poté jsme konečně dorazily na Soutok Moravy a Dyje. Na slovenských ale zvláště rakouských březích jsme spatřili správné rybářské chatky. Počasí se za cestu občas umoudřilo, občas na nás poslalo déšť. Zpátky ze soutoku jsme se vydali druhou možnou cestou, která byla sice delší asi o 3km, ale zase byla po asfaltu, címž jsme se zavděčily
lavně nejmladší účastníci srazu Barborce, kterou vezl tatínek Dr. Watson ve vozíku. Na Pohansku nás pak čekalo výborné trampské cigáro. Já jsem si také stihl na Pohansku vyměnil píchlou duši, s kterou jsem tak tak dojel poslední dva kilometry. Zbývajících asi 11 km do kempu, jsme vzali rychlejším tempem, protože jsme byli z dnešního deštivého dne mírně prochladlí. Někteří se ale cestou zastavili v Poštorné, kde obdivovali zdejší nádherný kostel. Nedělní etapa měřila 61,20 km a průměr byl 16,6 km/h.
Večer nás čekala návšteva vinného sklípku, kde nás už čekal dobře naladěný pan majitel Miloš. A víc ze mně nedostanete :))
3) Z LEDNICE, PŘES VALTICE, MIKULOV, PÁLAVU A KOLEM v.n.NOVÉ MLÝNY ZPĚT DO LEDNICE
V závěrečné pondělní etapě nás čekalo i nějaké to převýšení. Po návštěvě Valtic a jeho zámku nás čekalo první větší stoupání a to na kolonádu Reistna. Po výstupu na terasu je možné vidět na východě Malé Karpaty, na sever pak Valtice s vinohrady a Lednici s překrásným Minaretem, na západě Mikulov se zámkem Dietrichštejnů, Pálavu a Nesyt. Z Reistny jsme pronikli na rakouskou stranu hranice a přes celnici pokračovali přes Úvaly, minuli Sedlec a po vinařské cyklostezce do Mikulova. Zde většina zakotvila a nás 7 statečných pokračovalo na Pálavu. Po dalším mírném stoupání do Perné se nám vyskytl nádherný pohled jednak na zříceninu Sirotčí Hrádek a jednak na obce např. Strachotín, Pavlov, Milovice, Bulhary a také na vodní nádrž Nové Mlýny. Po prudčím sjezdu do Pavlova a přes Bulhary jsme se dostali zpátky do kempu, kde nás již čekali ti s kterými jsme se rozloučily v Mikulově. Pondělní etapa měřila 59,5 km a průměr byl podobný tomu nedělnímu 16,61 km/h.