Malý "velký" výlet do KOVO ZOO ve Starém Městě
Jelikož máme s ženou rádi zvířata (a nejenom ta chlupatá), rozhodli jsme se první červnovou neděli pro odpolední návštěvu zoologické zahrady. Tentokrát nejedeme do blízké Lešné, ale vlakem do jedné naprosto unikátní ve Starém Městě u Hradišča. Prý je jediná taková v celé střední Evropě a nápad na její průzkum se mi v makovičce vylíhl při předchozí cestě na HRAD BUCHLOV. Trasa busu ze Zlína přes Chřiby do Brna totiž z Uherského Hradiště vede přes Staré Město. No a na jeho konci mne zaujala „pirátská loď“ a maják Šrotík, stojící hned vedle hlavní silnice a areálu jakési KOVO ZOO s upoutávkou Méďi Bédi visícího hlavou dolů na laně z jeřábu.
(Ochránce přírody bych chtěl upozornit, že tohle zvíře nebylo v žádném případě týráno, neboť se stejně už nehýbalo a navíc mělo i při pohledu z okénka busu naprosto jasnou kovovou podobu.)
Prý jsou v téhle ZOO všechna animals vyrobena ze železného šrotu, a tak jsem pro ženu zotavující se po druhé operaci vymyslel tenhle výlet, abych ji trochu rozveselil. Což o to, Jana byla už cestou ve vlaku rozjuchaná dost, ale mne dnešní tropický den poněkud zaskočil, neboť venku byla vlhkost vzduchu srovnatelná se spodním patrem rychle mizejícího brazilského pralesa!
Však jsem se už cestou z nádraží pod zataženým nebem za ženou plazil rychlostí závodního slimáka a rozhlednu Šrotík a dřevěný pirátský koráb uložil do paměťové karty mého fotoaparátu toliko v podobě několika snímků. Na víc jsem se v tom dusnu nezmohl.
Ožil jsem až před vstupem do ZOO, kdy se mi nad cenou vstupného pro dospělé (110 kč za osobu!) natolik zvýšil tlak, že jsem v prvním okamžiku vážně zapřemýšlel nad tím, že dovnitř půjde jen jeden z nás a druhý počká v nedaleké sympatické hospůdce. Pak jsem si ale vzpomněl, kolik v dnešní době stojí krabička mých camelek a nakonec přece jen zakoupil lístky dva.
Chvályhodné rozhodnutí: od tohoto okamžiku a vstupu do areálu jsem už jen valil bulváky jak hladová tasemnice a spolu s ženou nevěděl, na co koukat dřív.
Nejen na tu starou motorovou lokomotivu, dřevěnou motorku a odpočinková zátiší vyzdobená „anglickými“ telefonními budkami a odpadkovými koši ve tvaru miniaturního majáku Šrotíku, ale samozřejmě především na všechna ta plechová zvířata, z nichž byla naprostá většina unikátními uměleckými díly.
Čekal jsem tak dvacet třicet vystavených „kousků“, ale ono jich tu bylo desetkrát víc a vše bylo doplněno dalšími atrakcemi a zajímavostmi.
Ale vezmu to hezky popořadě...
Nápad na vybudování dnes viděného vznikl v hlavách pánů B.Jančíka a R.Bureše, kteří nejprve odkoupili 130 let starý areál staroměstského cukrovaru. Aby se uživili, začali podnikat v oblasti likvidace železného šrotu. Poté vydělané penízky investovali do renovace zchátralých cukrovarských budov (jednu dokonce přestavěli na kongresové centrum) a od roku 2012 i do vzniku prvních kovových zvířat, které byly zpřístupněny veřejnosti. Jejich vizí bylo zřízení ekologického a zábavního centra pro malé i dospělé, což se jim dle mého skromného názoru více než zdařilo.
Vystavená zvířata se rodí v tzv. „porodnici“, kde návrhy vzniklé v hlavách špekulantů ze železného odpadu do reálu převádějí umělečtí kováři, svářeči i nadšení domácí kutilové. Prozatím byl areál KOVO ZOO díky porodnici „oživen“ asi 250 zvířaty zrobenými do své skutečné životní velikosti, ale záměrem majitelů je v budoucnosti dosáhnout počtu 456 kusů.
(Takový je totiž počet zvířat chovaných v naší nejmenší, ale skutečné Zoo.)
My hned u vstupu narazili na růžového plameňáka, následoval los... no a pak už se s napodobeninami zvířat roztrhl celý pytel. Zaujal pštros, býk (jako živý), zebra, hadi, ptáci, krokodýli, psi, lvi, sovy, želvy a další a další. Nechyběl ani vzorek pterodaktyla a střechu porodnice dokonce zdobila replika dinosaura. Nakonec, proč ne – taky to bylo zvíře, známé naštěstí nám, lidem, už jen z historie.
O kousek dál jsme potkali velrybu, mrože, žirafu s mládětem, nosorožce, stádo slonů, turovité, čápy i s hnízdem, obří tarantuli a další zajímavé ukázky světové fauny.
V těchto místech se areál rozšířoval a u bludiště na rozloze 20 x 20 m, sestaveného z 2000 kusů pneumatik nás kromě divé zvěře zaujaly i vystavené vozy. Ať už to byla stará vyřazená tramvaj, bagry, „pásáky“, traktory či jiné vozy, všechny byly zajímavé. Ale tím nejvíc super (alespoň pro nás) se stal volně přístupný interiér největšího československého dopravního letadla L-610, které bylo zhotoveno v Kunovicích a poprvé vzlétlo roku 1988.
(Bohužel bylo vevnitř naprosto nedýchatelno, jak dokládá portrét mé maličkosti ve Fotopříloze, kdy moje pleť získala barvu prasátka těsně před jeho porážkou...)
Před budovou kongresového centra parkoval silniční vláček STEELINKA, kterým se po areálu nechají vozit rodiče s dětmi či zhnilí návštěvníci (nic pro nás) a byly zde vystaveny také různé staré mlátičky. Další spolu s fukary, starými váhami a secími a žacími stroji jsme zhlédli v protějším Muzeu zemědělství a cukrárenství.
Přízemí kongresového centra ukrývalo překvapení v podobě šedesáti vystavěných exponátů Muzea veteránů a všechny ty stařičké, ale krásné vozy i motocykly nám umožnily přenést se nazpět do dvacátých až sedmdesátých let minulého století. V té době totiž vznikly...
Já poté opustil manželku a vydal se po schodech vzhůru budovou až nahoru na střechu, odkud vedla skrz areál vyhlídková, více jak 200 metrů dlouhá vyhlídková lávka.
Ta umožnila pohled nejen na celé KOVO ZOO, ale také do útrob vlastního podniku zabývajícího se zpracováním či likvidací železného šrotu.
S ženou jsem se znovu setkal u bizona a okolo dalších zajímavých zvířátek ( nechyběli lvi, ptáci, kočičky, tučňáci, delfín a žralok) jsme se zoologickou zahradou vrátili až na její začátek a šli ještě omrknout stavení s občerstvením.
Před ním bylo dokonce zbudováno malé jezírko, ale k mému velkému zklamání se pod jeho hladinou ve vodě neproháněly žádné plechové bytosti (ba ani miniaturní ponorky), ale skutečné ryby!
Tahle maličká piha na kráse nás samozřejmě vůbec nerozhodila a před odchodem ze ZOO jsme ji – z celkového počtu deseti – mohli ohodnotit plným počtem bodů!
A velké plus si zasloužil i ten na nebi zářící Oskar, který se chvíli po našem vstupu do zoologické zahrady konečně prodral mezi mraky a už se za žádným z nich neschoval...
Přidat do oblibených uživatelů
Staré Město
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Malý "velký" výlet do KOVO ZOO ve Starém Městě
