Mauricius, ženy na cestách

O ostrově Mauricius se říká, že je to Ráj na zemi. Již dávno jsme si s kamarádkou řekly, že se tam vypravíme a přesvědčíme se na vlastní oči. Asi v únoru jsme si přes internet daly dotaz do jednoho hotelu, zda by bylo možné se tam ubytovat. Hotel nabízí různé druhy ubytování a za velice výhodnou cenu. Vybraly jsme si apartmán za 15 eur na den (každá tedy 7,5). V tom byla kuchyň, dvě ložnice, soc. zařízení a terasa (s jednou ložnicí stojí 10 eur). Na internetu jsem měla nastaveného hlídacího psa na levné letenky. A pak jsem koukla na německé cestovky a hle, na tři týdny all inclusive asi za 45 tisíc Kč. No neberte to, když naše cestovky jsou podstatně dražší a na daleko méně dnů. Rychle jsem vše přes internet zařídila, ale než jsem stačila odeslat zpět podepsanou smlouvu, zvonil mobil. Bohužel tato cena je pouze pro novomanželské páry, pro vás by to bylo o 15 tisíc dražší. Jelikož nemáme v úmyslu se s kamarádkou vzít (ona by se musela nejdříve rozvést a obě jsme na chlapy) a vše bychom asi včas nestihly, slušně jsem za jejich služby poděkovala. Nakonec jsme se rozhodly, že pojedeme na vlastní pěst. A tak opět začalo hledání levných letenek. Chtěly jsme letět s Emirates, protože jsme s jejich službami spokojené (zavazadlo dokonce může mít 30 kg), ale letos ceny ne a nejít dolů. Nakonec jsme je koupily přes Invii za 21.500 Kč (to byla nejvyšší položka celé téměř měsíční dovolené). V Invii nám vyřídili i cestovní pojištění a jízdenky na vlak do Prahy. Přes internet jsme se nakonec spojily s Češkou Mirkou, která na Mauriciu žije a pracuje. Jelikož nejsme moc jazykově vybavené, poprosily jsme ji o zařízení ubytování v námi vybraném hotelu. Mirka nám také zajistila odvoz z letiště na hotel (1500 rupií).

Tak 7.11.2013 začalo putování dvou českých žen po Mauriciu křížem krážem. Z bydliště jsme jely vlakem RegioJet z Ostravy do Prahy a hned autobusem Airport Expres na letiště v Ruzyni (60 Kč). Z Prahy jsme vylétaly v 15.50, v Dubaji bylo mezipřistání (přílet 0.55). Letěly jsme s Emirates, jídlo výborné, mají tištěný jídelníček a výběr ze dvou jídel (viz foto). Jí se normálním příborem, ne plastovým. Nápoje všeho druhu - káva, čaj, nealko, pivo, víno i alkohol bez jakékoli úhrady. Tentokrát jsme vyměnily značku a pily místo koňaku curvoisier koňak hennessy. Pak sice prodávají myslím šampaňské a cigarety, ale o to jsme neměly zájem. V Dubaji jsme zase viděly jinou halu letiště, tam jsme měly čas 2.15 hod. Ve 3.10 jsme pokračovaly a na Mauriciu, na mezinárodním letišti Sira S. Ramgoolama u Mahebourgu (chybně uváděno v Port Louis, viz příspěvek Mauricius letiště) jsme přistály v 9.40 místního času (časový posun 3hod). Odevzdaly jsme povinnný formulář s údaji, za jakým účelem jsme přijely, kde se ubytujeme a jak dlouho tam zůstaneme. Nepotřebujeme prokazovat ubytování ani zpáteční letenku. Bez jakýchkoli průtahů dostáváme razítko do pasu, vízum do 30 dní není třeba. Na letišti nás vyzvedl taxikář a již jsme uháněli po kvalitní dálnici, daleko lepší než u nás, spojující jih se severem, do místa našeho ubytování.

Jelikož je ostrov Mauricius poměrně malý, 2045 km2, jízda netrvá dlouho (asi hodinu a čtvrt). Telefonicky se spojujeme s Mirkou a ta nás čeká u supermarketu Super U v Grand Baie, abychom si mohly nakoupit hlavně pití a pečivo (nějaké jídlo jsme si dovezly -salám, sýry). Supermarket je opravdu veliký a mají tam ohromný výběr zboží snad z celého světa. Kupujeme vodu, ale také místní pivo Phoenix, které pak pijeme celou dobu (0,65 l za 57 rupií). Po nákupu již jedeme přímo do hotelu Allamanda u městečka Pereybere. Nachází se na severozápadě. Vybraly jsme si západní pobřeží, protože zde není tak silný vítr jako na pobřeží východním. Pan domácí na nás již čeká a vede nás ubytovat. Ukazuje nám v prvním patře pokoj s jednou ložnicí, my ale říkáme, že máme mít ložnice dvě. Druhý pokoj je o patro výš, to nechceme. Na tři noci bereme zavděk pokoj se společnou postelí v prvním patře. Za tři dny se pak stěhujeme do vedlejšího apartmá dokonce se třemi ložnicemi, kuchyní, jídelnou, soc.zařízením a velkou terasou. Klimatizace apartmán nemá, ale nebylo to nezbytně nutné, měly jsme otevřená okna a dveře na terasu. Zařízení sice starší, ale postele dobré, matrace a povlečení čisté. Soc.zařízení čisté, všude kachličky, úklid nám dělali každý den, kromě pátku a neděle a povlečení převlékali jednou za pět dní. V některém pokoji sice buď nesvítilo velké světlo nebo lampička u postele, s tím jsme si však poradily. Já chodím spát později a před spaním čtu, tak jsem měla pokoj s lampičkou. Na pokoji se vždy zdržujeme minimálně, každé ráno vyrážíme do ulic a vracíme se k večeru mezi pátou a šestou hodinou. Na Mauriciu se stmívá dosti brzo a rychle.

Na Mauriciu je oficiální měnou mauricijská rupie, která je asi 0,6 Kč. Mirka nám ještě mění eura na rupie 100 eur 3960-4000 rupií (dle kurzu během pobytu). Mají tam mince v hodnotě 1, 5, 10, 20, 50 a půl rupie a centy, bankovky 10, 25, 50, 100, 200, 500, 1000 a 2000. Dříve se na Mauriciu platilo různými penězi, podle toho který stát ostrov kolonizoval. Byla to platidla portugalská, holandská, francouzská, britská, také mauricijský dolar a podle největší etnické skupiny, kterou tvoří Indové, zůstala rupie. Směnárny jsou otevřené denně od 9-17 hod. a mají také různý kurz. V sobotu otevřeno dopoledne, berou šeky, v obchodech možno platit různými kartami. Od srpna letošního roku mají nové polymerové bankovky v hodnotě 20, 50 a 500 rupií, které se tak neničí (snad je možné je i vyprat?). To by mohlo být i u nás.

S Mirkou a šoférem se loučíme, dáváme si něco malého na zub a spěcháme na pláž. Jsou sice již téměř 3 hod. odpoledne, ale nevadí, musíme to jít prozkoumat. Vycházíme z vrátek přímo na silnici (musíme sice dávat pozor, aby nás nesmetla projíždějící vozidla), přecházíme silnici a asi po 100m se ocitáme v místním parku u veřejné pláže Bain Beauf. Trochu jsem byla zklamaná, myslela jsem, že na plážích jsou palmy prohýbající se nad vodu, jak je to třeba na Maledivách nebo v Dominikáně. Tady skoro na všech veřejných plážích jsou parky převážně s přesličnany a sem tam nějaká palma. Na internetu jsem objevila, že je to jehličnatý strom s drobnými šištičkami, které docela dost píchají do chodidel (jsem zvyklá chodit po plážích převážně bosky). Přesličník se jmenuje casuarina a do hotelu tohoto jména jsme původně chtěly jet. Pláže a parky jsou velice dobře udržované, jsou tam odpadkové koše a WC. Úklid se provádí každý den. U vchodu do parku je pomník jako připomínka na britskou invazi v r. 1810. "Naše pláž", budeme zde trávit většinu času, se nám celkem líbí. Když sejdeme dolů, napravo jsou kameny a dále pak dokonce část pláže patří hotelu, ale dno je jakoby bahnité, asi velmi jemný písek a kotví tam dosti lodí a katamaránů. My se pak vydáváme doleva a jdeme po pobřeží, kde si nacházíme své místečko. Výhled je odtud nádherný na jeden z neobydlených ostrovů Coin de Mire. Ostrov nás provází na cestě po celém severozápadním pobřeží.

Ještě se trochu vrátím k informacím o Mauriciu. ostrov Mauricius se nachází pod obratníkem Kozoroha v Indickém oceánu. Mauricijskou republiku tvoří souostroví Maskarény, kde dále patří ostrovy Reunion a Rodrigez a další menší ostrovy. Od r. 1968 součástí Commanwealthu, 12.3.1992 vyhlášena republika. Úřední řečí je zde angličtina, francouština a kreolská francouština. Přesto někteří lidé neumí anglicky, nemají vzdělání (viz vzdělanost na Mauriciu). Obyvatelstvo tvoří z velké části Indové, Evropané, Číňané a míšenci. Velice tolerantní jsou, co se týká náboženství, přestože většina je zde hinduistů (mají mnoho chrámů), dále křesťané a muslimové. Hlavním městem je Port Louis na severozápadě. Obyvatelé se věnují turistickému ruchu, zabývají se rybolovem, pěstováním cukrové třtiny (s tím spojená výroba třtinového cukru a rumu), vanilky a čaje. Symbolem ostrova je nelétavý pták dronde mauricijský (dodo neboli blboun nejapný), který vyhynul již v 17 století, protože byl pochoutkou, oblíbeným pokrmem Nizozemců. Já mu říkám dodoušek.

A jak jsme se stravovaly? Snídani jsme si udělaly na hotelu, vypily kafe a vyrazily buď na naši pláž, nebo jsme zajely na pláže v různých místech ostrova a nebo na nějaký výlet. Na oběd jsme si vzaly něco s sebou, nebo si něco koupily na plážích v kioscích. Na večeři jsme si většinou zašly do nějaké blízké restaurace v Grand Baie nebo Pereybere. Večerní hodiny jsme trávily na hotelu při pivku a žolíkách. Ani nevím jaký je tam noční život. A co jsme jedly? Vždy chceme hlavně ochutnat místní kuchyni. Na plážích dostanete od hambourgerů a sendvičů přes kuřecí kebab a fish and chips dále nudle nebo rýži s různým masem nebo plody moře. I když jíte na pláži u kiosků není to o moc levnější než v restauraci. Ale některá jídla a podle toho na které pláži se dají koupit levně od 80 rupií po 200 rupie. V restauraci nejlevnější za 180 rupií - rýže s rybou. Kupovala jsem si speciality místní kuchyně, jako např. samosu, to jsou smažené nebo pečené taštičky plněné pikantní směsi zeleniny nebo masa. Dále kebab z kuřecího masa nebo roti - placky plněné kuřecím masem, tuňákem nebo jen tak potřené čočkou a chillim nebo fazolemi a karim (25 rupií). Velmi dobré jsou tzv. boulettes, což jsou kuličky z tenkého těsta plněné rybím, kuřecím, vepřovým masem, zeleninou nebo speciální směsí podávané v okořenéně polévce se sojovou omáčkou, bylinkami česnekem a chilli. V restauraci jsme si dávaly rýži s plody moře (od 200 rupií), jako bonus jsme někdy dostaly flambovaný banán nebo štamprli rumu, abychom přišly znova.

Jaká je na Mauriciu doprava? Taxíky, autobusy a minibusy cestovek, vlak jsem neviděla, i když prý tam železnice je. Z letiště a na letiště jsme jely taxíkem (1500 rupií jedna cesta pro obě). Minibusem přes cestovky to stojí 500 rupií na osobu, ale musí být minimálně pět osob. Autobusová Doprava je trochu zvláštní. Neexistují jízdní řády, ale každý ví v kolik a do kolika hodin autobusy jezdí (večer asi do 20 hod, pak se dostanete jen taxíkem). Na některých místech jsou na zastávkách budky, mnohde jen zastávka na znamení se sloupkem bus. Z Port Louis jsme jely expresem za 34 rupií, do Pereybere za 12 stejně asi jako do Grand Baie, do Mon Choissy za 24 a do Trou aux Biches za 30. Je to opravdu oproti našim cenám zadara. Někdo na internetu psal, že by nejezdil místními busy mezi zpocenými domorodci. My byly zpocené snad více než oni a jezdí tam takto velké množství turistů. Taxíky jsou již dražší, to chtěli po nás s Grand Baie 400 rupií (nakonec jsme jely za necelých 300). Jezdí tam i taxíky za cenu autobusu, ale ty nejsou označené jako taxi, řidič na vás jen zatroubí, přistaví a řekne, že jede za cenu busu. My jsme jezdily hlavně busem, šofér s námi jel, jako by nás ukradl, ale na zazvonění vždy perfektně zastavil. Na výlety jsme jezdily s místními cestovkami a to podstatně levně. Mirka měla výlet autem, třeba je pro dvě osoby na den za 4000 rupií a ještě by si účtovala příplatek za český výklad. My jsme měly celodenní výlet sice v minibusu 6-12 osob, ale za 300 rupií. Nejsme opravdu zhýčkané a nepotřebujeme luxus nebo soukromí. Vždyť když jede více lidí a navíc v mezinárodním obsazení, tak to je větší legrace.

A nakonec trochu o cenách. V supermarketu Super U pivo Phoenix 0,6 l 57 rupií + 12 záloha na láhev, růžové víno nejlevnější 98 r + 12 záloha na láhev, rybí konzerva tuňák 25r, konzerva s krevetami 30r, džus mango 49,5 r, 6 lahví 1,5 vody 87,75 r., džus aloe 34r, pečivo od 12 r bageta velká nebo 2 ks briošky, sardinky 16,95 a 18,95 r, oříšková čokoláda mini 21r, oplatky od 7,95r, 1 ks banánu 3,50r, toustový chléb 24r, zákusek ovocný košíček 25 r, řez foret noire 44 r, konzerva fazole s párkem 54r. Večeře ve Fishaways - menu s krevetami 125 r, menu kalamáry 130r, večeře v restauraci ryba s rýží i 650 r + pivo 75r (pochopitelně k tomu ještě předkrm-toust s omáčkami) a po večeři jako pozornost štamprlička rumu, pivo někde i 90r. V levné restauraci, ale dobře vařili, proto jsme chodily vícekrát, např. kalamáry 150r, krevety 150r a rýže nejlevnější 40r.

O cestování po ostrově napíši samostatně dle navštívených míst, protože toho byla spousta. Snad si i vzpomenu na něco, na co jsem zde zapomněla. Spousta zážitků, spousta fotek z krásných míst, ale také ze setkání s místními milými a příjemnými lidmi. Cestou z pláže mě oslovila skupinka lidí a dali jsme se do řeči. Tam celá rodina nebo přátelé z práce vyjedou na pláž busem nebo auty a dělají si pikniky a to musíte zažít tu atmosféru. Někde se na plážích dokonce kempuje. Dosud nikde jsem se nesetkala, že by se všichni usmívali a zdravili. Nejen na pláži se kolemjdoucí zdraví bon jour. Nemohla bych spočítat, kolikrát jsem za celou dobu odpovídala na pozdrav. Nebo když pozorujete rybáře, jak se vrátili z lovu ryb a přímo na pláži se uskutečňuje prodej a čištění ryb. Jak umí stáhnout z ryby kůži, ploutve ustřihávají nůžkama nebo šupiny odírají drátěnkou na nádobí.

Člověk sám musí vědět kam jede, co může od cesty očekávat. A je nebo není Mauricius ráj na zemi? To musí každý posoudit sám. Jinak se to jeví člověku z pozice turisty v pětihvězdičkovém hotelu s all inclusive a jinak z pozice turisty, jako jsme byly tentokrát my a poznává běžný život. Vzhledem k tomu, že je ostrov svou rozlohou malý, je tam celkem hezky, pláže a moře různě dobré. Na večerní procházky se moc chodit ale nedá, jednak osvětlení a chodníky nejsou příliš dobré (hlavně, že jsme si z domu vzaly baterky). Musíte dávat pozor a neudělat úkrok stranou, protože by vás smetlo projíždějící auto. A ten smrad z výfuků nebo z odpadků. Odpadky se dávají ke zdi zahrady do ohraničeného prostoru. Některý prostor má víko, některý ne. Ve zdi pak jsou kovová dvířka, kterými se odpad zřejmě vyhrabe a odveze. Náš domácí měl velké odpadové nádoby, z těch pak auto odpad odvezlo. Popelnice nebo kontejnery jsou na Mauriciu prý drahé, možná by to byl dobrý byznys.

Procestovaly jsme nejsevernější část Cap Malheureux, absolvovaly výlet katamaránem na ostrov Ile Gabriel a další opět katamaránem na ostrov Ile aux Cerfs. Samy jsme si zajely na celý den do hlavního města Port Louis. S cestovkami jsme měly dva výlety jihozápad a jihojihozápad. Poznaly jsme pláže v Grand Baie, Troux aux Biches, Pereybere, Mont Choissy, pochopitelně s procházkou po uvedených místech a další pak na výletech. Mirka nám zařídila výlet na východní pobřeží. Já sama jsem se pak vydala na celodenní výlet do Pamplemousses. Atrakcí k vidění je tam ještě daleko více. Můžete se jet podívat na delfíny a veleryby, zahrát si golf nebo si zajet do Port Louis na koňské dostihy. Cestovky pořádají plavby lodí se skleněným dnem, subscooter, rybolov,paarasailing, čajový okruh, výlety za nákupy levného značkového zboží do měst Curepipe, Floreal a dalších nákupních center. Samostatnou kapitolou jsou kurzy potápění.