Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Po městečku Cap Malheureux jsem se pohybovala více než půl dne. Začaly jsme prohlídkou hinduistického chrámu a hřbitova. Odtud směřují naše kroky k bílému kostelíku s červenou střechou, známou z pohlednic. Vtom můj zrak padne na ceduli mosque (mešita) 500 m. Říkám kamarádce, ať se tam jdeme podívat, bude to jen krátká odbočka. Ona nechce a tak se na cestu vydávám sama a vidím, jak vypadá další část městečka. Asi po deseti minutách se dostávám do jeho jiné části k mešitě. Je ovšem zavřená a chci si ji alespoň obejít. Neuvědomuji si, že vcházím na soukromý dvorek u domu, kde pán něco dělá u auta. Z domu vychází jeho žena, která slyší náš rozhovor. Omlouvám se, že jsem k nim takto vtrhla, nic se prý nestalo a pozývá mě dovnitř. Vede mě chodbou domu do obývacího pokoje. Nabízí mi něco k pití, nechci urazit, tak poprosím pouze o vodu. Jsou to muslimové, bydlí sami, protože děti (dcera a syn) pracují a žijí v Anglii. Paní je moc příjemná, provází mě po domě a na rozloučenou mě prosí, abych se modlila za její děti, které jsou tak daleko. Do mešity nakonec nakouknu alespoň přes okno.
Mužů, kteří pod stromem hrají karty, se ptám, kterým směrem se mám dát ke kostelu. Nasměrují mě na hlavní cestu a co nevidím, další hinduistický chrám? Přicházím blíže a zjišťuji, že je to soukromá škola. Pracují tam řemeslníci a ptám se, zda-li si ji mohu prohlédnout. Ochotně mě provází po areálu a dokonce otevřou i zamčené dveře. Na cedulích je napsáno, které předměta se vyučují a další informace. Ocitám se zřejmě v indické části městečka, protože cestou dělám ještě krátkou zastávku v malém svatostánku. Na konci ulice je rozestavěný velký chrám a na plakátě je zobrazeno, jak bude vypadat. Procházím kolem další školy a to už mě ukazatel naviguje k pobřeží a kostelu. Tam již na mě netrpělivě čeká kamarádka. Zůstáváme tam hodinu a pokračujeme dále do Grand Gaube.