Město Třebenice

Město Třebenice

Město Třebenice leží na okraji CHKO – překrásné krajiny Českého středohoří, je poblíž Lovosic a je 228 m.n.m.Je obklopeno vrchy,jako pozůstatky dávného sopečného vření.Podle různých zvěstí tudy pravděpodobně putovalo poselstvo do Stadic,aby přivedlo Přemysla Oráče ke kněžně Libuši.

O zřícenině hradu Košťálov a o nedalekém hradišti ve Vlastislavi,kam se též podíváme v budoucnu,se zmiňoval již kronikář Kosmas ve starých pověstech českých.

Třebenice jsou uváděny r. 1173 jako trhová obec,kterou věnoval Vladislav II. Klášteru sv.Jiří v Praze.R.1299 získávají Třebenice statut města.

Ač jsme strašně moc toužily po výstupu na Hrad Košťálov,museli jsme se ho vzdát kvůli časové tísni a vydali jsme se aspoň do třebenického muzea granátů,které skýtá rozsáhlou sbírku šperků baronky Ulriky von Levetzow (1804 – 1899), bohužel jen jejích replik,neboť muzeum bylo v r.1988 vykradeno a největší ztrátou byly právě Ulričiny šperky.Já jsem se Vám jejich část snažila vyfotit,taktéž i podobiznu baronky Ulriky von Levetzow, ale bohužel,je to foceno přes sklo,takže snímky nejsou perfektní.Asi za rok po krádeži byly původní šperky znovu objeveny,ale už mírně poškozené, družstvo Granát je opravilo a od r.1991 jsou uloženy v Regionálním oblastním muzeu v Mostě,kde ale nebyly nikdy vystaveny.Výjimkou byl 19.květen 1998,kdy byla otevřená stálá vernisáž ,věnovaná životu baronky Ulriky von Levetzow.Tím byl splacen dluh této romantické postavě 19.století.

A kdo byla Ulrika von Levetzow? Byla to baronka,kterou si oblíbil v jejích 17 letech a zamiloval se do ní básník Johan Wolfgang Goethe,jemuž bylo 72 let. Byla to jeho poslední životní láska.Jestli byla tato láska opětována je záhadou,ale je fakt,že Ulrika odmítala všechny nápadníky,zůstala svobodná a zemřela v 95 letech na svém zámku v Třebívlicích,nedaleko Třebenic a jenž v dnešní době působí jako škola.V parku u školy,který je volně přístupný se nachází pavilon s muzeem Ulriky von Levetzow.Tam bychom se možná dozvěděli,jak to bylo s láskou mezi ní a Johanem W.Goethem. Básník Goethe také napsal Ulrice nejpůsobivější milostnou báseň - elegii.

Kdo má rád historii a hlavně i romantiku,zajeďte se tam podívat a dozvíte se více. Ale napřed se informujte o návštěvní době,která je časově omezená.

Na místním hřbitově jsou dvě rodinné hrobky Ulričiny rodiny.V jedné z nich sní svůj věčný sen Ulrika von Levetzow.Kdo ví…..možná sní o básníku J.W.Goethovi.

Jinak bych chtěla ještě podotknout, že Třebenice a Třebívlice mají společnou historii,co se týče těžby českých granátů.

Muzeum v Třebenicích je vlastně v bývalém německém-luteránském,později evangelickém kostele,ale již nefunkčním.Tento kostel byl postaven v r.1902 a vysvěcen r.1909.Je to slohově smíšená stavba s prvky secese.Byl vybudován místními Němci pod vedením Dr.Titty,později r.1923 byl ve výklenku umístěn i jeho popel.Po r.1918 užívala kostel i církev českobratrská.V r.1959 byl kostel změněn na muzeum a popel Dr.Titty byl umístěn neznámo kde.

V muzeu se nachází stálá expozice historie Třebenicka,dále je zde těžba a zpracování granátu, historické a současné granátové šperky.A jak jsem již uvedla, replika šperků baronky Ulriky von Levetzow,což je veliké táhlo pro návštěvníky.Je tady i uložen třetí největší český granát o váze 2.642g.

Ale POZOR! Můžete zde také vstoupit do stavu manželského,muzeum slouží jako obřadní síň!

A další zajímavost!

V zahradě tohoto muzea můžete vidět i kalouse ušatého,ale pokud je na lovu.

V městě Třebenice se nachází ještě Kostel Narození Panny Marie,který patří k historickým památkám a je ve slohu vladislavské gotiky.

To by tak bylo vše k našemu výletu.

I když jsme nevystoupali na Hrad Košťálov,přece jen jsme navštívili krásné muzeum a nasáli do sebe atmosféru doby,ve které žila Ulrika von Lebetzow a to stálo za to.

Pomalu jsme se obrátili k autobusové zastávce,která byla u hasičské nádrže.Bylo tam moc hezky,jen nebýt toho zápachu,který se linul z vody.

Při zpáteční jízdě autobusem jsme viděli hezkou krajinu,pokochali jsme se nádhernou přírodou okolo a uvědomili jsme si,že i když jsme museli změnit plán výletu,tak jsme přece jen prožili hezký den.